Když vztahové ucho zlobí aneb jak předcházet konfliktům

Slyšeli jste tu o čtyřech uších? Ne? Moc ráda vám o nich povím. Začneme příběhem… Mezi Gábinou a Nikolou to skřípe od té doby, kdy Nikola zastupovala Gábinu během její dovolené. Situace se vyhrotila, když Nikola zavolala Gábině na dovolenou a ptala se na nějaké detaily. Mimo jiné zazněla věta: „Já se tady plácám v těch vašich věcech a s tím systémem X se nemůžu srovnat.“ Gábina pohotově odvětila: „Pak byste se tím měla nejprve chvíli v klidu zabývat, než mi zavoláte na dovolenou,“ a rozčileně bez pozdravu zavěsila. Obě dámy se teď cítí uražené a příčinu konfliktu vidí v té druhé. Co se mezi nimi stalo? U obou se podráždilo vztahové ucho.

Pavla Pavlíková, PCC

Pojďme si představit model Čtyři uši, se kterým v koučování často pracuji, zvláště když je potřeba objasnit vznik konfliktů nebo se připravit na náročnou komunikaci. Když spolu mluvíme, jsou ve hře vždy čtyři různé typy informací. Jako bychom vysílali a přijímali čtyři různé frekvence najednou.

Ten, kdo vysílá (mluvčí), sděluje obsah, tedy slova, která říká. Zároveň vysílá nějakou výzvu, proč to říká, co chce, aby si příjemce myslel nebo udělal. V jeho sdělení je obsažena i zpráva o vztahu – jaký má k příjemci vztah a co si o něm myslí. A poslední informace, kterou předává, je sdělení o sobě, jak mluvčímu v komunikaci je.

Na straně příjemce těmto čtyřem informacím odpovídají čtyři uši:

  • Obsahové: Co mi říká za slova?
  • Apelové: Co chce, abych si myslel nebo udělal?
  • Vztahové: Jaký má ke mně vztah? Jak se mnou zachází?
  • Expresivní: Jak mu je? Co se s ním děje?

Innergy

Model Čtyři uši:

Co chtěl mluvčí sdělit?
Co slyšel příjemce?
Jak na to zareagoval?

Když se podíváme na komunikaci výše, vidíme, že hlavní roli zde sehrálo vztahové ucho. Nikola byla ve stresu a bezradná, pravděpodobně chtěla, aby jí Gábina pomohla. Jenže svou výzvu i to, jak jí je, sdělila nejasně, takže ani jedno z toho Gábina neslyšela. Pro ni byla hlavní nejvíce slyšitelná zpráva o vztahu, a slyšela něco ve smyslu: „Máte v tom nepořádek.“ Podráždilo se její vztahové ucho a odpověděla ve stejném duchu.

Kdyby méně naslouchala vztahovým uchem, mohla by slyšet, že Nikola je ve stresu a mohla by reagovat bez zranění a komunikaci dále nehrotit.

Jak by bylo vhodnější na místě Gábiny zareagovat, když je příjemcem takovéto zakuklené komunikace? Má dvě možnosti:

  1. Může se zajímat o výzvu, proč Nikola volá. Například: „Jak vám v tom můžu teď pomoci?“ nebo „Co ode mě potřebujete?“ Tohle je jednodušší způsob.
  2. Druhý způsob je náročnější. Gábina se může zajímat o to, jak Nikole je. Například: „Slyším, že nejste v pohodě. Co se děje?“

A samozřejmě může obě možnosti spojit.

Co nás model Čtyři uši učí:

Jste-li na straně příjemce, ztlumte trochu vztahové ucho a víc se zajímejte o výzvu, proč vám to mluvčí říká a jak se mluvčí v komunikaci cítí. To umožní nebrat si věci osobně a reagovat více s rozmyslem.

Jste-li mluvčí, postarejte se o všechny čtyři uši, aby komunikace běžela hladce. Jasně a nezakukleně komunikujte výzvu. Spíše oceňujte, než kritizujte, protože vztahové ucho bývá u hodně lidí přecitlivělé. A transparentněji sdělujte svoje pocity.

Přeji vám, ať se vaše vztahové uši cítí šťastně a lebedí si, místo aby se plašily.