Kritické myšlení je návratem k podstatnému, nesamozřejmost samozřejmého

Čím více článků o kritickém myšlení, tím je zjevnější, že se nám ho nedostává. Současnost je výmluvná, stačí prolítnout různé diskuse na sociálních sítích a nalezneme neuvěřitelné bohatství nekritického myšlení, různých fake news, hoaxů, fám, dezinformací. Není to však něco nového.

František Horník, MotivP

S pomluvami, fámami, hoaxy bylo možné se setkat už před vícero desetiletími, staletími a tisíciletími, například v dílech antických autorů nebo v našem dětství či mládí. V mém dětství to byl škvor, který může vlézt do ucha a prokousat se až k ušnímu bubínku a možná ještě dál. Tenkrát jsme neznali čipy ani Billa Gatese.

O něco později jsem se potkával s černou sanitkou, která odchytávala lidi na orgány. Několik lidí, které jsem osobně znal, mi říkalo, že ví o několika lidech, kteří předtím byli v nemocnici vyšetřeni jako naprosto zdraví, cestou domů byli uneseni černou sanitkou a už se nikdo se známých s nimi nepotkal. Byly to zaručené zprávy z agentury JPP (jedna paní povídala).

Fake news, hoaxy, fámy, pomluvy, konspirace mají zdroje v úzkostech a nejrůznějších obavách. Kritické myšlení není však přímočarou a jednoduchou cestou ke zbavení se úzkostí. Abych byl nezávislejší na úzkostech a straších, potřebuji umět přijmout jednak složitost a nestabilitu světa, ale také svou zranitelnost, i to, že úzkost nám zachraňuje naše životy. Poslední věta je doložitelně pravdivá a je výsledkem kritického myšlení.

Zopakuji: Úzkost nám zachraňuje naše životy.

Dnes lze snadno a více slyšet proklamace, že krize je příležitostí. To zní proaktivně, bojovně vůči nepřízni a úzkostem. Určitě zní sebevědoměji, než to, že o covidu toho stále víme málo a že příroda našim namyšlenostem dala, co pro to.

Věta, že krize je příležitostí, je dnes nepravdivá a necitlivá.

Pravdivá byla v době finanční a ekonomické krize po pádu banky Lehman Brothers v roce 2008. Teď jsme v jiné situaci. Teď přeci nemohu říci, že ti, co umřeli na covid či s covidem uvolnili místo, otevřeli jiné příležitosti.

Takové věty jsou popíráním reality asi tak stejně, že covid vlastně není, že ho někdo vymyslel, aby…. Krize znamená tříbení. To zní už pravdivěji. A také jsme si v posledních měsících mohli uvědomit, že kritické myšlení už není, co bývalo, že je podmíněno časem.

Ovšem vždy potřebujeme umět rozlišovat mezi lží, názorem a pravdou. Lež není názorem. A názor, řečeno s Immanuelem Kantem, je stěží projevem myšlení. Projevem líného myšlení je myšlenka, že každý má svou pravdu. Ano, každý má svůj názor, což neznamená, že má pravdu. Dostáváme se k tomu, co je vlastně pravda. Je to jen správnost?

Řekli jsme si, že věta: “krize je příležitost” byla asi správná před několika lety, že to je věta lidí, kteří se potřebují prezentovat jako silní jedinci a sledují krizi z bezpečného odstupu.

Dnes mluvíme spíše o tom, že krize je tříbením toho, na čem nám záležíKritické myšlení je návratem k podstatnému, nesamozřejmost samozřejmého.

Kritické myšlení je podmíněno nejen časem, ale i emocemi, což bylo dříve, za časů Kanta nemyslitelné. Dříve kritické myšlení mělo blíže k analytickému. Dnes říkáme, že není nic horšího, než když správná slova vychází z nesprávných úst. Otevírá se nám téma kritického myšlení a důvěryhodnosti.

Když budeme dostatečně kritičtí, můžeme si také říci, že nadhodnocujeme individuální myšlení oproti komunitnímu myšlení a týmovému učení.

Zkuste si jednoduchý myšlenkový experiment: Vraťte se o 3 století zpět, do věku Immanuela Kanta a zkuste vysvětlit někomu z lidí, jak vlastně funguje elektřina nebo antibiotika? Jen málo jedinců obojí zvládne, ale společnost myslí (mozků) to ví. Ostatně vývoj vakcíny proti covidu byl komunitní, stejně jako jeho šíření viru.  Tyto podněty a úvahy, které jsem nadhodil, můžeme domýšlet jako nápovědu do organizačního prostředí.

Závěrem

V několika odstavcích jsem načal některé asociace spojené s kritickým myšlením. Nyní si můžeme udělat průběžné shrnutí:

  • V nejistotách a úzkostech si pomáháme různými fake news a uchylujeme se k línému myšlení; fáma je vždy reálná svými důsledky;
  • Nedostatečně rozlišujeme mezi lží, názorem a pravdou;
  • Krize je tříbení toho, na čem nám záleží;
  • Komunitní myšlení a týmové učení je podstatné pro naši společnost, business i HR news;
  • Kritické myšlení a důvěryhodnost jsou obtížně oddělitelné, stejně jako že racionální myšlení není možné bez emocí;
  • Kritické myšlení je nesamozřejmost samozřejmého i v našich organizacích a HR.

Kritické myšlení spolu s pozitivním, nadějným a bez vyloučených emocí potřebujeme dnes více než kdy jindy, abychom nebyli vláčeni neradostnými zprávami a nestávali se oběťmi.

Podrobněji a s příklady se můžete s kritickým myšlením seznámit ve virtuálním kurzu nebo v knize Čtyři směry business myšlení.

Na dubnovém setkání Business Brunch© na stejné téma budeme více v rozhovoru a v konkrétních situacích a jak si s nimi můžeme poradit pomocí kritického myšlení. Budeme praktičtí, budeme více v businessu. Slibuji.

PŘIHLASTE SE NA BUSINESS BRUNCH©: KRITICKÉ MYŠLENÍ

 

Články v sérii

Aktuální

Vyhrajte vstupenku na online setkání MotivP Business Brunch® dle výběru

Aktuální

Pozitivní myšlení nejsou růžové brýle, ale myšlení od konce, v alternativách

Aktuální

Kritické myšlení je návratem k podstatnému, nesamozřejmost samozřejmého

Aktuální

Zveme vás na Business Brunch®: Rozvoj lidí a strategické myšlení v době covidové i po ní

Aktuální

Vzdělávání v postcovidové době