Nejčastější mýty v psychologii a personalistice

Vytisknout

František Hroník, MotivP

V roce 1936 americký spisovatel Lowell Thomas v úvodu ke knize „Jak získávat přátele a působit na lidi“ napsal, že průměrný člověk využívá pouze 10 % své mozkové kapacity. Ve skutečnosti však jen chybně interpretoval psychologa Williama Jamese, který pár desítek let před ním tvrdil, že většina lidí nevyužívá více než 10 % svého intelektuálního potenciálu. Důsledky omylu? Obrovské…

S mýty, které ve společnosti často zapouští hluboké kořeny, se setkáváme neustále. Řadu domněnek považujeme za fakta a ta následně ovlivňují náš život někdy i desítky let. Ne všechny mýty však musí mít automaticky negativní dopad. Je potřeba si udržet nadhled a kritický přístup vůči předkládaným informacím. To jsou klíčová sdělení 278. setkání MotivP Business Brunch®: Mýty v psychologii a personalistice, které se uskutečnilo 7. března v pražském divadle Metro. Akcí jako již tradičně provázel František Hroník společně s Janou Hroníkovou.

Multitasking a další psychologické mýty

S mýty kolem fungování mozku zahájil František Hroník celé setkání. Vedle chybné interpretace mozkové kapacity neopomněl zmínit ani mýtus o funkčním rozdělení hemisfér. Že jste si doposud mysleli, že levá hemisféra řídí naše analytické a logické myšlení, zatímco pravá je věnována tvořivosti, fantazii či intuici? „Výzkumy naopak dokazují, že náš mozek funguje síťově a řeší složitější situace komplexně… Na funkčním rozdělení hemisfér mozku je založena například i řada psychologických a terapeutických přístupů a metod, například neurolingvistické programování. Neznamená to však automaticky, že překonáním mýtu, ztrácí tato metoda na své účinnosti,doplnil František Hroník a společně s Janou Hroníkovou se jali vyvrátit několik dalších běžných psychologických mýtů.

Zde je pár nejrozšířenějších:

  • Multitasking. Schopnost paralelně věnovat pozornost více aktivitám nefunguje zároveň u dvou rozdílných dominantních činností. Tvrzení nemusí platit například, pokud mi vyhovuje pracovat při poslechu hudby. „Záleží na individuálním přístupu. Nicméně pokud se mám věnovat více dominantním úkolům v průběhu nějakého časového úseku, musím se naučit pracovat v blocích a nikoliv dělat více činností o stejné náročnosti naráz. Výsledek jinak bude vždy horší,“ uvedla Jana Hroníková.
  • Nízké sebevědomí je příčinou neúspěchu. Spíše naopak. Lidé, kteří si nevěří, se často více orientují na to, aby něco nepokazili, a díky své úzkosti mohou být naopak více výkonní než lidé, kteří si věří více.
  • Učení se zážitkem. „Učení se zážitkem může být efektivní, ale pouze ve chvíli, je-li následováno učením se principem,“ uvedl František Hroník.
  • Pozitivní myšlení. Výzkumy některých kulturních antropologů prokázaly, že člověk rozumný oproti neandrtálskému trpí větší úzkostí. Starosti a pochybnosti jsou tedy běžnou přirozeností dnešního zdravého člověka a patří do pozitivního myšlení. Nejde nicméně o to, jak myslíme, jako spíše o to, jak umíme případné negativní myšlenky, stres, starosti či pochybnosti zvládat.

Mýty v HR

Samotná personalistika je obklopena bezpočtem mýtů. Ve vztahu k aktuální nízké nezaměstnanosti jde například o klam „motivace penězi“. Je potvrzeno, že mnohem důležitější než finanční motivy je pro zaměstnance perspektiva - budoucí užitek z práce, který se firmy musí naučit komunikovat skrze svou značku zaměstnavatele.

Naopak mýtus „každý je nahraditelný“ býval velmi populární v době, kdy byla karta na straně zaměstnavatelů, kteří si mohli z kandidátů vybírat. „Každý má jiné kvality, firmě přináší vlastní jedinečný úhel pohledu, a tudíž není nahraditelný,“ vysvětlil František Hroník. Řada firem si tento závěr jistě v průběhu vývoje pracovního trhu již sama ověřila.

Mezi další personalistické mýty patří například i „vliv diverzity na výkonnost týmu“. Zde je nicméně potřeba rozlišit, zda mluvíme o dlouhodobé, anebo krátkodobé efektivitě. Diverzita totiž krátkodobě v tomto vztahu nefunguje. Rychlé výsledky vyžadují homogenní tým. Naopak u dlouhodobějších aktivit je efektivnější tým diverzifikovat.

Proč chceme být klamáni?

Vedle zmíněných mýtů vyjmenovali František s Janou celou řadu dalších vztahujících se například k open space, firemní kultuře či měřitelnosti výsledků… Zároveň doplnili související pojmy – fake news nebo kýč, které nám předkládají realitu pod vlivem silných emocí a v případě fake news doprovázenou i prvkem něčeho převratného.

Mnohem důležitější než vlastní identifikace událostí a pojmů je však otázka, proč vlastně mýtům věříme a jak s nimi můžeme pracovat? Podle slov obou řečníků pro nás tyto klamy představují určitou zkratku, která nám pomáhá snáze interpretovat život a překlenout nejistoty. Díky nim získáváme pevný bod, kterého se můžeme držet, a mýty zároveň také rezonují s naší dosavadní zkušeností. Zároveň jsme jen lidé, jednoduchá řešení a vysvětlení komplexních jevů umocňují naši selektivní pozornost.

 „Abychom byli schopni s mýty pracovat, je nutné udržet si nadhled, umět myslet v souvislostech a rozlišovat krátkodobé důsledky od těch dlouhodobých,“ uzavřel povídání poselstvím František Hroník a na jeho vystoupení navázala závěrečná diskuze s účastníky setkání.

 

Zúčastněte se dalšího setkání MotivP Business Brunch®. Akci společnost MotivP pořádá už od roku 2005. Dnes patří mezi nejnavštěvovanější akce pro personalisty v České republice. Ročně MotivP Business Brunch® navštíví v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě téměř 2 000 lidí. Od roku 2017 společnost setkání pořádá také v Plzni a Pardubicích.

Autor článku

Obsah byl připraven ve spolupráci

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz a jako členové Klubu EduCity můžete získat něco navíc.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace