Dnes společně stojí za Evropskou akademií vzdělávání a EDU Rádiem. Pavel Bartoš se zaměřuje především na pedagogickou koncepci, informační technologie a moderní vzdělávací metody. Petr Žáček má zkušenosti s řízením firem, ekonomikou, projektovým managementem a médii. V rozhovoru vysvětlují, proč považují důvěru za nejdůležitější součást společného podnikání, co si přinesli z telekomunikací a proč by se člověk neměl přestat vzdělávat v žádné fázi profesního života.
Znáte se od dětství a spolupracujete prakticky celý profesní život. Jak se z přátelství stalo podnikatelské partnerství?
Petr Žáček: Začínali jsme spolupracovat už po maturitě. Nebyl to jeden velký plán, který bychom si tehdy nakreslili a potom jej postupně plnili. Spíše jsme se opakovaně potkávali u projektů, které nám dávaly smysl. Prošli jsme televizní reklamou, technologiemi, telekomunikacemi, developerskými i investičními projekty.
Velkou výhodou je, že se známe opravdu dlouho. Když s někým projdete různými etapami života i podnikání, poznáte, jak reaguje v dobrých i složitých chvílích. To je zkušenost, kterou nenahradí žádná smlouva ani sebepodrobnější rozdělení kompetencí.
Pavel Bartoš: Důvěra je základ. Podnikání se mění, obory se mění, technologie se mění a proměňuje se i celý pracovní trh. Pokud ale máte vedle sebe člověka, o kterého se můžete opřít, je mnohem jednodušší pouštět se do nových věcí.
Neznamená to, že se na všem automaticky shodneme. Důležité je, že si dokážeme říci odlišný názor, rozdělit si odpovědnost a nakonec přijmout společné rozhodnutí.
V čem se vaše profesní zaměření liší?
Pavel Bartoš: Já se dlouhodobě pohybuji především v pedagogice, informačních technologiích, elektrotechnice a managementu. Ve vzdělávání působím více než dvacet let. Zajímá mě vývoj nových výukových metod, online vzdělávání, umělá inteligence a možnosti individualizace výuky.
V rámci akademie se soustředím především na vzdělávací koncepci, kvalitu programů, technologie a obsah. Snažím se také zůstat v přímém kontaktu se studenty, protože vedení školy by podle mě nemělo ztratit přehled o tom, co studenti skutečně potřebují.
Petr Žáček: Moje role je více ekonomická, provozní a projektová. V podnikání se pohybuji od osmnácti let. Zkušenosti mám z médií, reklamy, telekomunikací, realitních a investičních projektů.
Blízko jsem měl vždy také k médiím. Ve dvaceti letech jsem uspěl v konkurzu na reportéra a moderátora zpráv regionální televize OK+ v Žatci. Později jsem moderoval také v TV DAKR, která regionálně vstupovala do vysílání Primy. Vysílat v rádiu nebo televizi byl můj sen už od dospívání. Tehdy by mě ale nenapadlo, že jednou budeme provozovat vlastní rozhlasovou stanici.
Významnou část vaší společné kariéry představovaly telekomunikace. Čemu jste se věnovali?
Petr Žáček: Jedním z našich společných projektů byla Česká data s.r.o., která vznikla v roce 2011. Oba jsme v ní od jejího založení působili jako jednatelé. Firma se věnovala datovým a telekomunikačním službám.
Později jsme společně působili také ve vedení společnosti Česká Komunikační a.s.. Já jsem zastával funkci předsedy a následně člena představenstva, Pavel byl místopředsedou představenstva.
Pavel Bartoš: Telekomunikace tehdy procházely rychlou proměnou. Rozšiřovalo se vysokorychlostní připojení a začínal výraznější přechod k optickým sítím. Podíleli jsme se na projektování a budování datových sítí a optických tras pro domácnosti, bytové domy, firmy a další objekty.
Nešlo pouze o samotné internetové připojení. Na těchto sítích bylo možné provozovat datové služby, přenos hlasu prostřednictvím VoIP, servery, kamerové systémy nebo přístupové technologie.
Co vám práce v telekomunikacích dala z hlediska řízení lidí a projektů?
Pavel Bartoš: Naučila nás, že ani kvalitní technologie sama o sobě nestačí. Můžete mít technicky dokonalé řešení, ale pokud nemáte dobře nastavený projekt, odpovědnosti, komunikaci a servis, výsledek nebude fungovat.
Budování telekomunikační sítě vyžaduje koordinaci techniků, projektantů, obchodníků, dodavatelů, vlastníků objektů a mnoha dalších lidí. Každý z nich se na projekt dívá jinak. Úkolem vedení je tyto pohledy spojit a zajistit, aby všichni směřovali ke stejnému výsledku.
Petr Žáček: Telekomunikace jsou kapitálově i organizačně náročný obor. Výsledek investice se navíc nemusí projevit okamžitě. Musíte plánovat několik kroků dopředu, nést odpovědnost za svá rozhodnutí a počítat s technologickým vývojem.
To je zkušenost, kterou dnes využíváme při řízení školy. Ani vzdělávací instituce se nedá stavět pouze krátkodobě. Potřebujete kvalitní lidi, jasnou koncepci a schopnost reagovat na změny, aniž byste při každé novince úplně změnili směr.
Přechod od telekomunikací ke vzdělávání může působit jako velká změna. Co vás k němu vedlo?
Pavel Bartoš: Na první pohled jsou to rozdílné obory, ale ve skutečnosti se velmi dobře doplňují. Telekomunikace vytvářejí infrastrukturu, díky které se mohou lidé připojit k informacím. Vzdělávání těmto informacím dává strukturu, význam a praktické využití.
Výrazným impulzem byla pandemie covidu. Vzdělávání se prakticky přes noc přesunulo ze školních lavic k počítačům v domácnostech. Pedagogové i studenti se museli přizpůsobit. Ukázalo se, že online výuka má velký potenciál, ale také že nestačí pouze zapnout kameru a převést běžnou přednášku na internet.
Začal jsem intenzivněji přemýšlet o škole, která by byla od začátku vytvořena pro kombinované a online vzdělávání a která by počítala s potřebami pracujících studentů.
Petr Žáček: Z podnikání jsme si přinesli zkušenosti s řízením, ekonomikou, technologiemi a hledáním praktických řešení. Nechtěli jsme ale vytvořit projekt, který by byl pouze komerční. Hledali jsme oblast s dlouhodobým společenským dopadem.
U vzdělávání je tento dopad velmi konkrétní. Člověk si doplní kvalifikaci, změní zaměstnání, postoupí na lepší pozici nebo získá větší jistotu ve svém oboru.
Jak vznikla Evropská akademie vzdělávání?
Pavel Bartoš: Akademie vznikla v roce 2021. Její základní myšlenka je jednoduchá: vzdělávání nemá být dostupné pouze lidem, kteří mohou každý den docházet do školy. Má být dosažitelné také pro zaměstnané, rodiče, podnikatele, lidi měnící profesi nebo ty, kteří si doplňují vzdělání v pozdějším věku.
Navázali jsme na model zaměřený na individuální potřeby studenta. HR News se této metodě věnovalo již v dřívějším rozhovoru o přístupu student-centric.
Student podle nás nemá být pouze pasivním příjemcem informací. Musí rozumět tomu, proč se danou věc učí, jak ji využije a jak souvisí s jeho profesním cílem.
Jak si mezi sebou dělíte řízení akademie?
Petr Žáček: Já se soustředím především na ekonomiku, provoz a projektové řízení. Hlídám, aby měla dobrá myšlenka také realistický rozpočet, časový plán a jasně rozdělené odpovědnosti.
Pavel Bartoš: Mojí hlavní oblastí je pedagogická koncepce, kvalita vzdělávání, technologie a vývoj programů. Toto rozdělení ale není absolutní. U zásadních rozhodnutí se vždy potkává pedagogický, ekonomický a provozní pohled.
Škola nemůže být dlouhodobě úspěšná, pokud některá z těchto částí nefunguje. Skvělý vzdělávací program potřebuje stabilní ekonomické zázemí. Dobře řízená organizace zase nemůže uspět bez kvalitního obsahu a schopných pedagogů.
Co podle vás dnes potřebují dospělí studenti a zaměstnanci, kteří si doplňují kvalifikaci?
Petr Žáček: Především potřebují, aby bylo studium slučitelné s jejich skutečným životem. Dospělý student obvykle pracuje, stará se o rodinu a má řadu dalších povinností. Pokud vzdělávací instituce tyto okolnosti ignoruje, mnoho schopných lidí studium nedokončí.
Flexibilita ale nesmí znamenat snížení požadavků. Znamená jiné rozložení výuky, dostupné konzultace, kvalitní digitální materiály a možnost plánovat studium s ohledem na pracovní a osobní život.
Pavel Bartoš: Důležitá je také praktická využitelnost. Dospělý student velmi rychle pozná, zda získané znalosti využije v zaměstnání. Pokud nevidí smysl, jeho motivace klesá.
Proto je potřeba spojovat teorii s reálnými situacemi z praxe. U technických oborů jsou nezbytná praktická cvičení. U managementu nebo práva zase případové studie a práce s konkrétními problémy.
Jakou odpovědnost mají za vzdělávání zaměstnanců samotné firmy?
Pavel Bartoš: Firmy by neměly vnímat vzdělávání pouze jako benefit nebo jednorázovou odměnu. Je to součást dlouhodobé personální strategie. Technologie a pracovní postupy se mění tak rychle, že kvalifikace získaná před deseti nebo patnácti lety už nemusí sama o sobě stačit.
Zaměstnavatelé by měli vědět, jaké kompetence budou potřebovat za několik let, a podle toho plánovat rozvoj lidí. Čekat, až konkrétní odbornost na trhu práce úplně chybí, bývá nejdražší řešení.
Petr Žáček: Důležité je také vytvořit prostředí, ve kterém zaměstnanec nemá strach přiznat, že něco neumí. Pokud lidé vnímají vzdělávání jako trest za nedostatečný výkon, budou se mu bránit. Pokud ho chápou jako možnost dalšího profesního růstu, jejich přístup je úplně jiný.
Proč jste ke škole přidali také EDU Rádio?
Pavel Bartoš: Rádio vnímáme jako další krok ve zpřístupňování vzdělávání. Škola pomáhá lidem, kteří se rozhodli systematicky studovat. Rádio může oslovit i ty, kteří právě nejsou studenty nebo si zatím žádný program nevybrali.
Člověk může poslouchat doma, v autě, při cestě do práce nebo při běžných činnostech. Kratší vzdělávací blok může otevřít téma, ke kterému by se jinak nedostal.
Petr Žáček: Nechceme vytvářet klasické školní rádio. Program kombinuje rozhovory, vzdělávací bloky, aktuální informace, humor a hudbu. Do vysílání zapojujeme odborníky, pedagogy i studenty.
Stanice zahájila vysílání 1. dubna 2026 a je dostupná prostřednictvím DAB+, televizního vysílání DVB-T2, internetu a partnerských audio platforem. Také zde se projevují naše zkušenosti z telekomunikací – obsah musí být dostupný více cestami a posluchač nemá být závislý na jediném zařízení.
Může se člověk prostřednictvím rádia skutečně vzdělávat?
Pavel Bartoš: Rádio samozřejmě nenahradí systematické studium, praktické cvičení ani práci s lektorem. Může ale probudit zájem, vysvětlit základní souvislosti nebo motivovat posluchače, aby se tématu věnoval podrobněji.
Velký prostor vidíme v mikroučení. Kratší a srozumitelně podané bloky může člověk postupně skládat do širšího přehledu. Důležité je, aby obsah nebyl pouze odborně správný, ale také poslouchatelný.
Jak se podle vás promění vzdělávání s nástupem umělé inteligence?
Pavel Bartoš: Umělá inteligence bude schopna připravovat obsah podle předchozích znalostí, tempa a potřeb konkrétního studenta. To může výrazně posílit individualizaci výuky.
Neznamená to ale konec pedagogů. Naopak bude důležitější jejich schopnost vést studenty, vysvětlovat souvislosti, ověřovat správnost informací a rozvíjet kritické myšlení. Učitel se postupně posouvá od předávání hotových informací k roli průvodce vzděláváním.
Petr Žáček: Z pohledu zaměstnavatelů bude důležité naučit lidi s umělou inteligencí pracovat. Nestačí koupit nový nástroj. Zaměstnanci musejí vědět, kdy jej použít, jak ověřit výsledek a kde zůstává odpovědnost na člověku.
Co považujete za nejdůležitější podmínku dlouhodobé spolupráce?
Petr Žáček: Důvěru, otevřenost a schopnost rozdělit si odpovědnost. Pokud má každý pocit, že musí kontrolovat úplně všechno, spolupráce nebude efektivní.
Pavel Bartoš: Doplnil bych společný směr. Nemusíme mít na každou jednotlivost stejný názor, ale musíme vědět, kam chceme dojít a proč daný projekt děláme.
Důležité je také průběžně se vzdělávat. Člověk nemůže řídit technologickou, mediální nebo vzdělávací organizaci pouze na základě toho, co se naučil před dvaceti lety. Vedoucí pracovník by měl být příkladem toho, že vzdělávání nekončí získáním diplomu.
Pavel Bartoš
Pedagog, vědecký pracovník a podnikatel s více než dvacetiletou zkušeností ve vzdělávání, informačních technologiích, elektrotechnice a managementu. Působil ve vedení společností Česká data a Česká Komunikační. Je jedním ze zakladatelů Evropské akademie vzdělávání a EDU Rádia. Věnuje se moderním vzdělávacím metodám, online výuce, umělé inteligenci a využívání technologií ve vzdělávání.
Petr Žáček
Podnikatel a projektový manažer se zkušenostmi z telekomunikací, médií, televizní reklamy, informačních technologií a investičních projektů. Působil ve vedení společností Česká data a Česká Komunikační a jako reportér a moderátor regionálních televizí OK+ a TV DAKR. V Evropské akademii vzdělávání odpovídá zejména za ekonomiku a projektové řízení. Je spoluzakladatelem a moderátorem EDU Rádia.