Skutečnost, že česká populace stárne a chybí 50 tisíc pracovních sil nejrůznějších profesí, není úplnou novinkou. Za pětadvacet let se podle odhadů ministerstva práce zvýší až na neuvěřitelných 400 tisíc. Upozornil na to například nedávný článek v Hospodářských novinách. Jen práce ciziců ale nestačí. Podle Tomáše Chocholeho, garanta vzdělávání z Krajského centra vzdělávání a Jazykové školy Plzeň, bude vedle pozdějšího odchodu do důchodu třeba naučit se také pracovat a žít s cizinci ve větší míře než dnes.
„V první řadě bychom měli vědět, co od zahraničních pracovníků chceme, co potřebujeme a co jim nabízíme,“ vysvětluje Chochole. Pokud si budeme chtít cizince dlouhodobě udržet, musíme jim tu umožnit podle určitých podmínek i žít. Kromě práce to znamená naučit se jazyk, pochopit kulturní a historické souvislosti, poznat systém společnosti a vzdělávat se. Žádný fungující systém vzdělávání cizinců a imigrantů bohužel v současné době u nás neexistuje.
Dobrým příkladem nám může být Norsko, které má asi 400 tisíc volných pracovních míst a je na přílivu cizinců doslova závislé. Vzniklou situaci řeší dvěma způsoby. Poptává konkrétní pracovní síly, kterým umožňuje jednoduchou certifikací, při níž stačí prokázat praktické dovednosti dané profese a základní jazykovou znalost, rychlou legalizaci práce s odpovídající mzdou. Anebo dává pracovní příležitost přistěhovalcům, u nichž zkoumá dosaženou úroveň vzdělání, podle které pak absolvují povinnou výuku 250 hodin norštiny a 50 hodin společenského základu v rodném jazyce. Absolventi pak většinou pokračují v kurzech dalšího vzdělávání dospělých. Tento program oficiálně zaštiťuje vláda, a tak se cizinci a imigranti stávají nedílnou součástí ekonomické stability země, aniž by byli vnímáni jako nechtění hosté.
„Domnívat se, že v soutěži o pracovní síly budeme mít na evropském trhu zásadní postavení, je naivní. Západ bude vždy pro ostatní části světa atraktivnější a má také s příchodem lidí ze zahraničí mnohaleté zkušenosti,“ uzavírá Chochole. Bez cizinců se však v České republice dále neobejdeme, a proto je na nás, jak kvalitní podmínky jim dokážeme nabídnout.
-kk- s přispěním Tomáše Chocholeho