Učení je geniální, když víme jak na to

Proces učení nás provází celý život a jeho hlavním smyslem je umožnit jedinci přežít. Je nesmírně důležitý a pokud probíhá správně, tak nám dává možnost rychle se adaptovat na nové podmínky. A to je přesně to, co v dnešním, rychle se měnícím, pracovním světě potřebujeme.

Michaela Karsten, Brillant Brain

Vzdělávat a učit se správně, rychle a pokud možno lehce. Toho všeho můžeme dosáhnout, když budeme vědět více o tomto procesu a budeme dbát jistých pravidel. Zde vám 5 z nich nabízím. Při jejich dodržování zjistíte, že jde učení snadněji a dokonce může být i zábavou.

1. Nalaďte se do pohody

Klidná a otevřená mysl si pamatuje více než mysl pod tlakem. A je dokonce i kreativnější. Stačí poslech příjemné hudby a jste hned katapultováni do světa otevřené paměti, která s vámi bude spolupracovat.

Z hudby bych vám doporučila zvolit si spíše power hudbu než melancholické písně (abyste neupadli do sebelítosti nad učením :o)). Můžete si i vytvořit pořadač nejoblíbenějších power písniček na svém PC či mobilním telefonu a ty si vždy před učením chvíli poslechnout. Jindy vám naopak pomůže při učení vtip (viz. vtipy na webových stránkách) či humorná scénka.

Právě takový humorný moment mne inspiroval k napsání tohoto článku. Ocitla jsem se v situaci, kdy mladý tatínek s 3 malými dětmi vstupoval do krásné zámecké brány se slovy: „Jéé, děti podííívejte, to je ale krááásný park...“. Děti se vážně a trochu zasmušile rozhlédly a v tom se tatínek v bráně otočil a řekl: „No, ale jdeme raději na zmrzlinu, né...?“.

Děti okamžitě zajásaly a v sekundě se po všech zaprášilo. Zmrzlina jasně vyhrála nad krásami přírody. Ta scénka byla velmi krátká, ale všechny kolemjdoucí rozesmála. Takový uvolňující moment může být impulsem ke kreativnímu nápadu, třeba jak zvládnout učební látku.

2. Stanovte si pevný učební plán

Pokud máte za úkol naučit se obsahově rozsáhlé množství učebního materiálu, u většiny z nás proběhne hlavou jako první: „Hmmm... no do toho se mi tedy vůbec nechce. Jak mám tohle zvládnout?“.

Tento stav je možný překonat, když si stanovíte pevný učební plán. Ten by měl být správně naporcovaný a v něm byste neměli opomenout váš biorytmus. Tím myslím konkrétně vaše plné koncentrační fáze. Do plánu je nutno zanést i pauzy na jídlo a odpočinek.

Nejlépe se mi osvědčil pracovní rytmus 50:10, tzn. 50 minut plné koncentrace a za odměnu 10 minut pauzy. Nastavte si na daný čas zvukový alarm - na stopkách, na hodinkách nebo na mobilním telefonu.

Úplně nejdůležitější v celém plánu je myslet na opakování. Zde vám sice neuvedu celý recept na to, kdy máte přesně začít opakovat, protože to je velice individuální. Navíc tuto fázi učení ovlivňuje více faktorů, ale zhruba za 20-30 minut byste měli zopakovat pro vás nejnáročnější informace (nejčastěji to jsou definice, formulky, číselné informace, odborná slova, slovíčka či jména). Další opakování by mělo nastat po 1 dni a pak ještě po 1 týdnu.

3. Sebedisciplína

K dodržení výše uvedeného plánu je třeba sebedisciplíny. Buď na naši sebedisciplíně zapracovali již naši rodiče, a ta se tak stala součástí našeho života, anebo je třeba na ní ještě zapracovat.

Sebedisciplína se dá trénovat kdekoli a kdykoli a s tréninkem můžete začít hned zrána. Např. než se pustíte do samotné snídaně či do oblíbené ranní kávy, zamyslete se nejdříve nad tím, co uděláte v daný den pro to, abyste byli šťastní. Nebo poděkujte za to, co máte. Takto konejte každý den, i když třeba nad jídlem téměř šilháte hlady.

Po pár týdnech se tento trénink stane již vaším zažitým rituálem, který je tak novým programem ve vašem mozku. Ritualizujte tedy i své vzdělávání. Pokud možno ve stejnou hodinu a každý den věnujte čas sebevzdělávání a učení. Uvidíte, že již za pár dní budete na sebe hrdí, co jste se již naučili a už to nebude spojeno s přemáháním. K tomu se také naučíte správně odhadovat čas, který potřebujete na zpracovávání kvanta učebního materiálu.

4. Číst nestačí

Samotné přečtení textu k dostatečnému uložení důležitých informací do lidské paměti nestačí. Těm, kteří si chtějí zapamatovat spousty důležitých informací z přečtených článků, bych doporučila dodržování následujících kroků.

  • Představte si (vizualizace má v procesu učení kouzelnou moc), že máte nějaký článek před sebou. Jako první získejte nejdříve přehled nad daným textem. Tzn. daný text „přelítněte“ očima a získejte informace o titulcích, názvech kapitol či o odstavcích a klíčových slovech. Díky tomu nastane tzv. „priming“, kdy se v paměti začnou aktivovat již uložené informace související se zvoleným tématem textu.
  • V druhém kroku si položte otázky k získanému přehledu o textu. Co již o daném tématu víte? Co se chcete dál dozvědět? Co Vás nejvíce na tématu zajímá a proč je musíte číst? Takto vyprovokujete modus zvědavosti, zvýší se vaše pozornost a soustředěnost.
  • Po tomto myšlenkovém nastavení přistupte ke třetímu kroku, kdy si přečtete zvolený text. Kontrolujte průběžně, zda postupně získáváte odpovědi na své otázky. V této fázi byste měli používat barevný zvýrazňovač.
  • Ve čtvrté fázi by měla proběhnout reflexe, tzn. zapojení vašeho rozumu. Fáze popřemýšlení a pochopení přečteného, eventuálně hledání analogií k náročným informacím v textu. Jedná se o jednu z velice důležitých fází, která by neměla být opomenuta.
  • V následující fázi by se měla paměť podpořit akusticky, tzn. čerstvě nabyté informace si nahlas přeříkejte.
  • V předposlední fázi nastane rekapitulace, tzn. shrnutí všech získaných informací k danému tématu, které jste doposavad získali a vyjádření se o tématu vlastními slovy. Také můžete získané informace doprovodit obrázky nebo schématy.
  • A poslední fází je zopakování naučené látky.

5. Učení předem je lepší než doučování

Chystáte-li se na nějaké jednání, meeting či seminář, nejlépe bude vaše paměť pracovat, když se na dané téma již předem částečně připravíte. Nebudete zaskočeni novým tématem. Navíc zvyšujete prvek pochopení a s velkou pravděpodobností najdete i zábavu. Vyhnete se případnému tápání v probíraném tématu.

Učení předem je spojeno s emocionálním nastavením „něco chtít“, kdežto zpětné učení je již spojeno se slovem „muset“. A svobodné rozhodování je nám prostě příjemnější.