V Moravskoslezském kraji, kde působí organizace Spirála Ostrava, připadá na jedno pracovní místo pro osoby se zdravotním postižením podle posledních průzkumů více než 7 uchazečů. Mezi nimi jsou i lidé s duševním onemocněním, ale ne všichni, kteří o práci stojí, mají možnost profesně se rozvíjet a docházet do práce, ve které nacházejí smysl nebo která odpovídá jejich vzdělání a zkušenostem.
„Přitom víme jistě, že důstojná práce podporuje zotavení. Vznik, průběh i léčbu duševních poruch chápeme v biopsychosociálním kontextu. Vedle genetických a jiných biologických faktorů hrají často významnou roli rovněž vlivy ze sociální oblasti života, tedy například vztahy či možnosti seberealizace,“ zaznělo na úvod Setkání Spolu 2026 z úst MUDr. Jany Králové, která působí na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Ostrava a Katedře klinických neurověd LF OU. Připomněla, že kvalitní práce pacientům přináší režim a stabilitu, pocit užitečnosti, komplexnější vztahy i možnost posilovat svou sebedůvěru a sebehodnotu. To může pozitivně ovlivnit léčbu i vývoj nemoci do budoucna.
Jak podpořit inkluzi
Zkratka IPS vychází z anglického názvu Individual Placement and Support. Umožňuje párování subjektů na volném pracovním trhu a zájemců s OZP, kteří usilují o pozici adekvátní jejich zkušenostem a vzdělání. Mgr. Nikol Pllunciová, která působí již více než 10 let jako metodička IPS v organizacii Práh jižní Morava, z.ú., přitom upozorňuje, že individuální úprava podmínek u jednotlivých pozic nemusí být pro zaměstnavatele složitá, ani nákladná. Integraci brání spíše předsudky a neinformovanost. Příběhy z praxe potvrzují, že někdy stačí umožnit žadateli o práci flexibilnější pracovní dobu, home office, častější přestávky nebo víc soukromí v prostoru.
„Na Jižní Moravě v současnosti spolupracujeme s více než 160 zaměstnavateli, od městských úřadů přes malé lokální firmy až po velké společnosti, jako je IKEA Brno,“ uvádí Pllunciová. Dodává, že kromě legislativních a finančních výhod zaměstnávání OZP spolupracujícím subjektům přináší IPS další výhody: IPS specialista například nabízí zaměstnavatelům i klientům bezplatnou podporu při zaučení a zůstává dlouhodobým partnerem, který okamžitě pomáhá řešit případné potíže na pracovišti.
O úspěšném uplatnění osob s duševním onemocněním tedy rozhoduje především ochota a dobrá vůle, což potvrdila i anketa mezi přítomnými na Setkání spolu 2026. Shodli se, že zcela zásadní je zdravá firemní kultura a otevřená mysl zaměstnavatele. „Člověk s duševním onemocněním nemusí být pro pracovní tým omezením. Naopak, může být jeho velkým přínosem. Z vlastní zkušenosti vím, že mezi těmito lidmi najdeme spoustu loajálních, pracovitých a motivovaných zaměstnanců. A někdy nám právě jejich potřeby pomohou odhalit, co v naší firemní kultuře nefunguje tak, jak by mělo. Když pak hledáme řešení, často zjistíme, že z nich mají prospěch úplně všichni. Nejen zaměstnanci se zdravotním znevýhodněním.” shrnuje své zkušenosti Darja Koťátková, HR manažerka, zástupkyně ředitelky Spirála Ostrava.
Kulaté stoly a zavedení v MSK
V Moravskoslezském kraji zatím IPS tým neexistuje, Spirála Ostrava ale na zavedení právě pracuje. „S naší dosavadní podporou má metoda mnoho styčných bodů. Například část, kde připravujeme klienta na pohovor či nástup do práce apod. Zásadní rozdíl je v tom, že chceme násobně rozšířit možnosti jeho uplatnění a vytvářet další příležitosti.“ vysvětluje Eva Krestová, ředitelka Spirály Ostrava, proč chce ještě letos zahájit jednání s prvními firmami.
Ze stejného důvodu ještě před zahájením této služby uspořádala Spirála Ostrava unikátní Setkání spolu, kam záměrně pozvala zástupce vícera zainteresovaných skupin: klienty s duševním onemocněním, odborníky, zaměstnance i zástupce HR a komerčních firem. Diskutovalo se o tom, jaké jsou přesně bariéry, na co si dát pozor a co si o možném zaměstnávání na volném trhu myslí jednotliví aktéři. Diskuze potvrdila význam osvěty a empatie. Ačkoliv rozhodnutí o sdělení zdravotního stavu leží vždy na samotném člověku, transparentnost umožňuje firmě včas přizpůsobit podmínky jeho potřebám. Důležitá je také informovanost kolektivu, která předchází dojmu, že je někdo neoprávněně protežován. Hlavním cílem všech těchto kroků je moment, kdy je nastupující člověk se znevýhodněním považován za zcela běžného kolegu bez zbytečných nálepek.
Proč se zajímat?
V České republice se k metodě IPS aktivně hlásí a ve své práci ji využívá přibližně 18 multidisciplinárních týmů působících v 8 krajích. Zástupci těchto organizací sdílejí příklady dobré praxe v rámci celorepublikové Platformy IPS Česká republika. IPS je rovněž oficiálně doporučeno jako klíčová součást spektra služeb poskytovaných v nově vznikajících Centrech duševního zdraví (CDZ).
„Křivka ukazující počet lidí s duševním onemocněním neustále narůstá. A to nejen u dospělých osob. Čekárny psychiatrů a psychologů jsou plné mladých lidí, čekací doby pro dětské a mladé pacienty jsou až půl roku. Tito mladí lidé budou v řádech let vstupovat na trh práce, chceme, aby měli možnost plnohodnotně fungovat bez zastaralých stigmat,“ osvětluje na závěr implementaci IPS metody Eva Krestová za Spirálu Ostrava. Zavedení by mělo proběhnout během podzimu/zimy 2026/2027.
Projekt Setkání spolu je financován z rozpočtu Moravskoslezského kraje.