Program Vzdělávání pro firmy navazuje na dřívější Digi pro firmu. Co se pro firmy oproti tomu předchozímu programu mění – je to lepší zpráva, nebo naopak?
Nový program je bezpochyby dobrá zpráva, firmy mají opět možnost zajistit svým zaměstnancům kvalitní vzdělávací programy za velmi výhodných podmínek. Je ovšem dobré být připraven na určité organizační a administrativní povinnosti.
Plusem je širší záběr programu, kromě IT dovedností pokrývá i technické vzdělávání a výuku češtiny pro zahraniční zaměstnance. Nově je také financováno minimálně 50 hodin vzdělávacích aktivit na zaměstnance, což nahrává komplexním cyklům místo krátkých školení. Letos dotační program pojí také s finanční spoluúčastí, která činí 23,27 % jednotkových nákladů.
Shrnula bych to tedy tak, že nový program je obsahově širší a strategičtější, ale zároveň vyžaduje od firmy větší plánování a rozhodně zůstává administrativní disciplína.
Jaké byly podle vašich zkušeností s klienty nejčastější důvody, proč firmy dotaci typu Digi pro firmu nevyužily? Co je nejčastěji odradilo?
Největší bariérou byla a myslím, že i bude časová, organizační a administrativní kapacita firmy. Využití dotačního titulu vyžaduje důkladné plánování – nejdříve zjistit vzdělávací potřeby, porovnat s možností dotace, podat žádost, zvládnout administrativu realizace vzdělávání a následně získat finanční příspěvek.
Zejména v malých firmách, kde toto dostane personalista nebo personalistka ke své běžné agendě, není jednoduché najít dostatek kapacit.
Další bariérou u Digi pro firmu bylo relativně krátké časové období čerpání. Nový program Vzdělávání pro firmy je v tomto aktuálně mnohem výhodnější, protože dotaci lze čerpat až do 31. 12. 2028.
Dále hrají roli i podmínky programu. Ty se ne vždy shodují se vzdělávacími potřebami firmy, a tak může být rozumnější dotaci nevyužít než se trefovat do něčeho, co firma ani zaměstnanci nepotřebují.
Jak byste dnes zhodnotila úroveň digitálních dovedností zaměstnanců v českých firmách? Je v tom velký rozdíl mezi menší firmou a velkým korporátem?
Česká republika si v oblasti digitálních dovedností v kontextu evropského trhu rozhodně nestojí špatně. Podle zprávy Evropské komise mělo v roce 2025 alespoň základní digitální dovednosti 70 % lidí ve věku 16–74 let oproti 60 % v celé EU. Spíš vidíme velký rozdíl mezi tím, že člověk digitální nástroj používá, a tím, že ho používá opravdu efektivně. Rychlost technologického vývoje předbíhá schopnost firem tyto dovednosti průběžně rozvíjet a hlavně absorbovat.
Rozdíl mezi malou firmou a velkým korporátem podle mě existuje především v systematičnosti. Velká firma má většinou IT podporu, standardizované nástroje a také větší možnosti vzdělávání. Menší firma může mít velmi schopné jednotlivce, ale prostor pro rozvoj jejich dovedností obvykle nebývá tak široký.
Kde se ty mezery nejčastěji projevují? Je to spíš neschopnost pracovat s AI nástroji, nedostatečná znalost Microsoftu 365, kyberbezpečnost, nebo něco jiného?
AI je dnes určitě jedno z nejviditelnějších témat a rozhodně je to velmi turbulentní nástroj, ale neřekla bych, že právě tam je největší problém. Často vidíme spíš mezeru mezi používáním a správným, nebo chcete-li efektivním použitím celé šíře základních nástrojů, které mají zaměstnanci běžně k dispozici.
Typickým příkladem je Microsoft 365 – zaměstnanci Word, Excel, Teams nebo Outlook používají každý den, ale často nevyužívají všechny možnosti, které jim tyto nástroje nabízejí. Podobně je to s cloudovými službami, daty, automatizací nebo bezpečným využíváním AI.
A právě tady podle mě vzniká největší prostor pro vzdělávání: neučit lidi další software jen proto, že existuje, ale naučit je lépe využívat nástroje, které už ve firmě mají.
Co by měla firma udělat jako úplně první krok, pokud chce dotaci na vzdělávání využít?
V prvním kroku bych doporučila ujasnit si, koho a v čem konkrétně chce firma vzdělávat. Určit si seznam konkrétních potřeb – například potřebujeme posunout tým v Excelu a Power BI, chceme zavést AI do každodenní práce, potřebujeme zvýšit úroveň kyberbezpečnosti nebo máme technický tým, který potřebuje novou certifikaci.
Teprve potom má smysl zjišťovat, zda konkrétní vzdělávací potřeby jsou způsobilé pro dotaci. U projektu Vzdělávání pro firmy je klíčové, že vzdělávání musí být odborné; základní IT dovednosti ani měkké a manažerské dovednosti podporované nejsou. V dalších krocích bychom měli začít uvažovat o časovém harmonogramu školení, a to ideálně ještě před podáním samotné žádosti. S vybraným poskytovatelem kurzů plánujeme realizaci vzdělávání po schválení žádosti.
V čem jí v tuhle chvíli může pomoct vzdělávací partner jako OKškolení – kde končí to, co firma zvládne sama, a kde už se bez pomoci obejde jen těžko?
Úlohou vzdělávacího partnera podle mě není jen „dodat kurz“. Dobré je, když firmě pomůže už na začátku převést její potřebu do konkrétního vzdělávacího programu, který naplní vzdělávací cíle a současně splní podmínky dotace.
Je ale důležité myslet na to, že samotnou žádost stále podává firma a odpovědnost za splnění podmínek zůstává na ní. Vzdělávací partner může firmě výrazně zjednodušit přípravu a realizaci, ale nemůže za ni převzít její právní odpovědnost vůči poskytovateli dotace.
Pro firmu je výhoda, když nemusí sama hlídat všechny technické detaily – například minimální rozsah 50 hodin, správné nastavení programu, kvalifikaci lektorů, maximálně 15 účastníků v jednom běhu nebo vést dokumentaci potřebnou pro doložení realizace.
Jaká jsou hlavní úskalí administrativního procesu – kde firmy nejčastěji tápou, i když mají zkušeného partnera po boku?
V minulosti jsme se potýkali s několika konkrétními oblastmi, kde doporučuji velkou obezřetnost. Administrativní proces je sice zdlouhavý, ale poměrně přesně popsaný. Je potřeba vzít v potaz, že administrativní náležitosti mají dané termíny a formu, kterou je třeba dodržet. Pokud se před samotnou realizací vyskytnou nějaké změny, například v termínech kurzů nebo v jejich obsazenosti, je dobré konzultovat tyto změny podle konkrétní situace na příslušném úřadu práce – může se totiž stát, že případná změna může mít vliv na přiznání dotace.
Kolik času dopředu je potřeba s přípravou počítat, aby to firma stihla v souladu s harmonogramem programu?
Oficiálně je minimum poměrně krátké. Pokud zájemce o dotaci splní všechny náležitosti, Úřad práce ji schválí a proces pokračuje podepsáním Dohody o poskytnutí příspěvku. Zahájení výuky pak lze naplánovat nejdříve 10 pracovních dnů po odeslání povinných příloh k přípravě této Dohody. Nicméně ze zkušenosti doporučuji vyhradit si na přípravu spíše několik týdnů. Ne vždy se administrativa podaří dodat správně napoprvé, termíny vzdělávání je potřeba pečlivě plánovat, aby nebyl ohrožen běžný provoz firmy. V neposlední řadě je potřeba vzít také v potaz kapacitu vybraných poskytovatelů kurzů.
Můžete uvést pár konkrétních příkladů vzdělávacích programů podle zaměření – třeba AI pro manažery, pokročilý Microsoft 365, kyberbezpečnost?
Tedy příkladem může být vzdělávací projekt Praktické využití AI nástrojů v práci, který bude zahrnovat více AI nástrojů, jejich bezpečné využití, napojení s existujícími nástroji a automatizaci stávajících procesů. Tento vzdělávací program je pak možné uzpůsobit i pro konkrétní potřeby specifické profese. Manažery nebo analytiky budou zajímat především statistiky a reporty, zatímco administrativní role budou potřebovat spíše pokročilejší práci AI se soubory, texty nebo třeba vytváření zápisů ze schůzek.
Oblíbené je také školení Microsoft 365 pro pokročilé uživatele. To může zahrnovat pokročilé nástroje pro komunikaci a spolupráci, využití Microsoft Copilot, pokročilé dovednosti s daty, práci s dokumenty a podobně. Pro pracovníky zabývající se zpracováním dat může být tento program doplněn například i kurzem Power BI.
A pak tu máme celou řadu specialistů, jimž se připravují vzdělávací programy na míru, namátkou vybírám třeba optimalizaci databází, využití Pythonu, administraci Microsoft 365 včetně nastavení Copilota ve firmě.
Liší se hodně nastavení programu pro malou firmu, řekněme s deseti zaměstnanci, a pro větší tým?
Podmínky jsou stejné pro všechny velikosti firmy, rozdíl je hlavně v realizaci. Velká firma může sestavit několik vzdělávacích skupin rozdělených do více běhů, zatímco v malé firmě je zapotřebí plánovat více individuálně, málokdy se totiž sejde jedna skupina se stejnými vzdělávacími potřebami.
Kdybyste neuvažovala jen v kontextu IT vzdělávání, jak může vypadat mix témat, které lze v aktuální výzvě čerpat?
Tady je nový program velmi široký, kromě IT lze podporu čerpat na technické vzdělávání spojené s energetickou transformací, řemeslné dovednosti, profesní certifikace a češtinu pro zahraniční zaměstnance. Je velkou výhodou, že je lze kombinovat do navazujícího komplexního vzdělávacího programu.
Na rozdíl od minulých programů nelze čerpat dotaci na kurzy měkkých dovedností, jako je leadership, time management a podobně. Program tentokrát nepodporuje ani základní IT dovednosti, kam patří například úplné základy práce s počítačem, e-mailem, Wordem či jednoduchým Excelem.
Jakou formu a rozsah musí nebo mohou mít vzdělávací programy čerpané z této výzvy? (délka, forma…)
Klíčovou podmínkou pro přiznání dotace na vzdělávací kurz je jeho minimální rozsah, tedy 50 výukových hodin pro každého účastníka. Maximum je stanoveno na 80 hodin, u zaměstnanců starších 50 let až 100 hodin pro každého jednotlivce. Pro úspěšné splnění programu musí každý účastník vykázat alespoň 80 % docházky. Jednoho běhu se může zúčastnit maximálně 15 lidí.
Výuka může být prezenční, distanční, živá online i kombinovaná. Není ovšem podporováno samostudium ani e-learning bez živé interakce s lektorem. Podmínky stanoví i to, kdy mohou kurzy probíhat, tedy pouze v pracovní dny mezi 6:00 a 22:00.
Dá se to ukázat na konkrétním modelovém příkladu – kolik firma ušetří, když vyšle třeba deset lidí na vzdělávací modul trvající 50 hodin?
Zkusme si to na konkrétním výpočtu a porovnáme si investici na proškolení skupiny 10 zaměstnanců. Pro účely tohoto příkladu řekněme, že výchozí cena za jeden den školení pro jednoho zaměstnance činí 3,000 Kč. Minimální délka vzdělávacího programu je 50 hodin a obvykle se rozpočítá do 7 pracovních dnů. Pokud tedy školím 10 lidí 7 dnů, běžná celková cena za toto školení bude 210,000 Kč (3,000 Kč x 7 dní x 10 osob).
Příspěvek na vzdělávání na jednoho zaměstnance činí po odečtení spoluúčasti 478,19 Kč za hodinu (za hodinu na každého účastníka 260,73 Kč na vzdělávání a 217,46 Kč na mzdové náklady). Pokud se 10 zaměstnanců školí 50 hodin, příspěvek na vzdělávání od státu bude činit celkem 239,095 Kč (10 zaměstnanců x 50 hodin x 478,19 Kč). Na celkovém příspěvku tedy v tomto konkrétním případě získám o téměř 30 tisíc korun více, než je běžná cena takového kurzu.
Příspěvek tedy není navázán na skutečnou cenu kurzu, jeho výše souvisí pouze s počtem proškolených osob a hodin, kterých se zúčastní.
I když mohou firmě vzniknout dodatečné náklady z důvodu dopočítání skutečných mzdových nákladů jednotlivých zaměstnanců, je to jednoznačně velmi výhodný způsob, jak doplnit zaměstnancům znalosti, které pro svou práci potřebují.
Na co všechno se dá dotace použít – jen na samotné školení, nebo i na mzdové náklady zaměstnanců po dobu, kdy se učí místo práce?
Ano, program je zajímavý právě tím, že nepodporuje pouze samotné vzdělávání. Vedle něj může firma čerpat také mzdový příspěvek za dobu, kdy se zaměstnanec kurzů účastní. Příspěvky jsou ovšem vypláceny pouze zaměstnancům v běžném pracovním poměru, neposkytují se pro zaměstnance na DPP nebo DPČ.
Co byste doporučila firmám, které váhají a čekají „až bude jasněji“? Vyplatí se spíš začít jednat hned?
Já bych firmám doporučila nevyčkávat dlouho. Pokud už dnes vědí, že potřebují své lidi posunout například v AI, datech, Microsoft 365, kyberbezpečnosti nebo jiné odborné oblasti, dává smysl začít plánovat už teď.
První krok může být mnohem jednodušší – říct si, koho chceme vzdělávat, co přesně se má změnit a jak má vzdělávání vypadat. S těmito výchozími daty se už dá ověřit, zda konkrétní program podmínky projektu splňuje. Výhodou současného programu je, že žádosti lze podávat průběžně až do 31. srpna 2028 a projekt samotný běží do konce roku 2028. Není tedy nutné rozhodnout se ze dne na den, ale zároveň bych nedoporučovala nechávat přípravu na poslední chvíli.
Čekáte, že podobné programy budou pokračovat i po roce 2028, nebo je tohle spíš poslední velká příležitost tohoto typu?
Nemyslím si, že by potřeba podpory firemního vzdělávání po roce 2028 zmizela. Naopak – s rozvojem AI, automatizace, kybernetické bezpečnosti a dalších technologií bude potřeba průběžného zvyšování kvalifikace zaměstnanců podle mě ještě větší. Zda ale po roce 2028 vznikne konkrétní navazující dotační program a za jakých podmínek, opravdu nedokážu odhadnout.
Tedy pokud vím, že budu potřebovat vzdělávat v příštích dvou letech, nečekala bych, zda přijde něco „lepšího“.