Podnikání na online platformách podléhá zdanění, jeho zákony nemají adekvátní formu

Rozhovor s Vladimírem Zdražilem, jednatelem společnosti Novatis

Vladimír Zdražil je jednatelem ve společnosti Novatis, která se specializuje především na účetní a daňové semináře. V rozhovoru se věnuje kurzu, který se zabývá online platformami, jejich zdaněním a zaúčtováním, což leckdy způsobuje potíže i již zkušeným účetním. Dalším tématem jsou změny v DPH od roku 2021 nebo představení konkrétních seminářů společnosti Novatis. 

Vladimír Zdražil, Novatis.

Vše semináře věnujete především oblasti DPH, daním z příjmu a účetnictví. Jeden konkrétní se zabývá online platformami jako Amazon, eBay, Uber, AiRBnB, jejich podnikáním a zdaněním transakcí aj. Jaká úskalí způsobují tyto platformy v účetnické, potažmo legislativní praxi?  

Tzv. moderní on-line platformy využily unikátní prostředí internetu, který dokáže prostřednictvím počítače či dokonce mobilního telefonu najít vyhlédnutý produkt či vyhlédnutou službu a objednat si je klidně z druhé strany světa. Jinými slovy se vlastně díky internetu a na něm postavených platformách maže rozdíl mezi po staletí využívaným konceptem obchodu. Ten byl postaven na tom, že zákazník znal dodavatele a znal jeho produkt či službu a teprve potom objednal. Internet a obchodní platformy tento princip rozbouraly.

Dovolte mi jeden ilustrativní příklad, jak se nám díky platformě mění nákupní zvyklosti. Představme si, že jsme v létě na dovolené v Itálii a během oběda na nějaké horské chatě v Alpách nás zaujme krásný porcelán vystavený v restauraci. Při dotazu obsluhy, zda se někde v okolí porcelán koupit, nás servírka odkáže hned do vedlejšího alpského údolí, kde najdeme samotného výrobce s možností nákupu čehokoli z jeho sortimentu. Dá se říct, že máme štěstí, neboť můžeme si dojet porcelán nakoupit do cca 50 km vzdáleného městečka v italských Alpách. Navzdory této relativní dostupnosti během dovolené se jeví jako mnohem snadnější cesta si na internetu přes mobilní telefon či jiné zařízení vyhledat jméno výrobce či název tohoto porcelánu a podívat se, zda je nabízen na některé on-line platformě nebo třeba přímo na e-shopu tohoto výrobce. Pak stačí samozřejmě vyplnění iniciál zákazníka, adresa doručení (přirozeně v ČR, kde jsme schopni si zboží převzít) a zaplatit přes internet (počet platebních metod roste, avšak pro zjednodušení předpokládejme, že za zboží zaplatíme kartou přes platební bránu). To všechno jsme schopni objednat přes mobilní telefon nebo přes notebook, který máme s sebou. Mezitím výrobci od nás přišla elektronicky zaslaná objednávka, avízo o platbě a může expedovat. Za pár dní nám zboží domů v ČR doručí přepravce a celý obchod je ukončen.

Co je podstatné z hlediska vazby platforem na daně?

Především ten fakt, že daně v současné podobě jsou postaveny na přímé a zřetelné identifikaci dodavatele a odběratele nebo poskytovatele služby a jejího příjemce. Konkrétně DPH nic jiného nerozlišuje než dodání zboží nebo poskytnutí služby. Do toho nyní vstupují různé formy platforem a přinejmenším znepřehledňují vazbu mezi dodáním zboží a poskytnutím služby a na ně navazujícím zdaněním. Také se dá konstatovat, že daňové zákony podnikání na platformách nezachytily a nemají adekvátně postavené formy zdanění. To ale na druhé straně rozhodně neznamená, že podnikání na platformách nepodléhá zdanění. Samozřejmě daňovým povinnostem podléhá, což je posláním těchto seminářů.

Věnujete pozornost také platformám, které využívají placené reklamy (Facebook, Google), které jsou dnes v podstatě nezbytnou součástí firemní činnosti?

Ano, Facebook i Google jsou nejčastěji používanou platformou ze strany tuzemských podnikatelů. V tomto případě nemusí jít ani o vůči světu otevřené podnikatelské koncepty. Facebook a Google nabízí po celém světě (tuzemské podnikatele nevyjímaje) placenou reklamu a tu využívají často i naši maloobchodní prodejci, kteří necílí na nikoho jiného než na tuzemské zákazníky ve svých tuzemských provozovnách. Objednají si u nich reklamní kampaň a za ty jim Facebook či Google účtuje služby. Jde o službu fakturovanou z Irska do ČR, neboť obě tyto firmy tam sídlí. Situace s Google je přeci jen trochu rozmanitější, neboť paleta služeb Google je nepoměrně širší. Někteří podnikatelé využívají například služby G-suite nebo třeba vytvářejí mobilní aplikace, které nabízejí po celém světě přes Google play. Zákazník, který si tuto aplikaci stáhne přes Google play, tak za ní zaplatí, a ještě je potřeba celou transakci správně daňově vypořádat, protože se přirozeně jedná o podnikatelskou činnost.

Jaká jsou daňová specifika online platforem?

Podnikání přes platformy je samozřejmě podnikáním a podnikání se musí zdaňovat. Je sice objektivní pravdou, že daňové zákony zaspaly tento nový trend a přeci jen je trochu složitější celou věc rozklíčovat a řádně zdanit, avšak tato povinnost všem podnikatelům vyplývá z podstaty jejich podnikání. Ještě je třeba zmínit jeden důležitý pohled na tento seminář a jeho obsah. Jedna věc je využívat tzv. platformy aktivně jako obchodník a druhá je používat jako zákazník. Seminář oslovuje oba typy subjektů využívajících platformy.

Zkusím popsat na následujícím příkladu, jak platformy mohou využít tuzemští podnikatelé z pozice zákazníka. Tuzemská firma podnikající v oblasti zpracování minerálních olejů potřebovala získat cca 4 litry speciální chemikálie, která jim umožní účinněji čistit nádoby, kde dochází k nějakému způsobu zpracování minerálních olejů. Jejich výrobní úsek zjistil, že prozatím tato chemikálie v ČR v maloobchodu ani velkoobchodu jednoduše není. Produktový specialista ji ovšem našel na Amazonu, kde jí nabízí zatím jediný výrobce na světě za cca 600 dolarů. Česká firma si objednala tuto chemikálii, která byla úspěšně přes letiště Praha dovezena do ČR a proclena. Došlo tudíž ke splnění cíle a firma si přes Amazon vybranou chemikálii pořídila a teď je na účtárně, aby přijatou fakturu zaúčtovala, zajistila proclení (např. ve spolupráci s celním zástupcem) a zároveň, aby přes platformu získala fakturu od amerického dodavatele. I tento postup je na semináři představen.

Jinými slovy, ne každý podnikatel musí nutně přes platformy prodávat, avšak jsou tací, kteří tam nakupují. I pro ty je seminář určen.

Jakou formou semináře pořádáte? 

Jde o cca čtyřhodinový seminář, kde jsou probrány největší a nejznámější platformy a jejich využití tuzemskými podnikateli. A to jak ze strany zákazníků nebo ze strany obchodníků na nich prodávající.

Co konkrétně se účastníci na kurzu dozví a naučí? Jaká témata rozklíčují?

Především se dozví to, jak by měli transakce zdaňovat a účtovat o nich. Samozřejmostí je výčet daňových povinností, které jako podnikatelé využívající tyto platformy máme. Nezbytnou součástí je náhled od zákaznických účtů „customer account" a obchodnických účtů „merchant" či „seller account" a práce s ním. Jen připomenu, že i zákazník využívající tyto platformy si přes svůj účet musí stáhnout fakturu od dodavatele nebo poskytovatele služby. Je zřejmé, že o nějakém zasílání faktur poštou apod. při využití platforem nemůže být řeč.

Jedním z témat semináře jsou také změny v DPH od roku 2020, 2021. Mění se s tímto související legislativa často? Je tomu tak i například proto, že vznikají stále nové podobné online platformy jako výše zmíněné?

Od roku 2021 se mění DPH v EU včetně našeho zákona o dani z přidané hodnoty. Tato změna je již několik let schválena a účinnost je naplánována právě na 1. 1. 2021. Poprvé daň z přidané hodnoty do svého obsahu zapracuje pojem platforma, nicméně se spíše jedná o úvodní změny s tím, že podstatné změny ve zdanění platforem by měly přijít v dalších letech. Ti z nás, kdo jako občané, nakupujeme zboží ze třetích zemí (např. z Číny) jsme si jistě zvykli na to, že pokud hodnota zboží je pod 22 EUR, tak se z ní neplatí DPH při dovozu. To od roku 2021 padne a jakýkoli produkt bude podléhat DPH. Relativně dramatická změna z hlediska tzv. občanských nákupů na amerických nebo čínských e-shopech.

S jakými problémy, chybami a nedostatky se na vás obracejí účetní a daňoví poradci, pro které jsou vaše kurzy primárně určeny?

Nejčastějším problém je především absence faktur kryjících tyto nákupy. Mezi posluchači jsou především účetní, kteří nemají žádný zájem transakci nezdaňovat. Je tomu právě naopak. Rádi by ji řádně proúčtovali a řádně uplatnili daně, avšak nemají v ruce žádný doklad. Z výpisu bankovního účtu je patrné, že došlo k úhradě kartou v té a té výši nebo jiným platebním prostředkem (třeba PayPal). Dokonce i ví co se koupilo, avšak nikdo není schopen získat fakturu. Je třeba vědět, kde jí stáhnout případně kde požádat o vystavení jejího duplikátu atd.