Omylem by však bylo se domnívat, že ti úspěšní kolem nás, jež mají velký obdiv svého okolí, dosáhli svých úspěchu bez chyb, že nesklouzli z cesty a že se jim neúspěch vyhýbal.
Jediný zásadní rozdíl v úspěchu a neúspěchu je pouze dobré a špatné rozhodnutí. Úspěch je výsledkem správného rozhodnutí, ke kterému jsme se ale dopracovali na základě našich zkušeností, které jsou plné i těch špatných rozhodnutí. Z toho vyplývá, že naše špatná rozhodnutí jsou základem pro lepší rozhodnutí.
Neúspěch je vlastně paradoxně zásadní pro jakýkoli úspěch. Ti, kteří se učí ze svých chyb a následují své poznání akcí i činem a zároveň stále projevují nekonečnou vytrvalost, se nakonec svého úspěchu dočkají. Naopak ti, kteří se s chybou ztotožní, spojí své chybné rozhodnutí se svou osobností a nakonec začnou pochybovat o svých schopnostech. Ve výsledku se zamotají do pavučiny sebeobviňování, zastaví se a směřují k dalšímu selhání.
Thomas Alva Edison je skvělým příkladem toho, jak lze nahlížet na chyby z odlišné perspektivy. Každému nezdaru rozuměl tak, že už ho má za sebou, a tím je o jeden nezdar blíže svému cíli. Když se ho ptali, jak těžké bylo čelit více než tisíci neúspěšných pokusů, než nakonec vyvinul svoji žárovku, odpověděl: „Neselhal jsem tisíckrát, ale žárovka byla vynález, který se skládal z tisíce kroků.“
Tento příklad názorně ilustruje, co moderní přístupy ukazují, a to, jaké strategie jsou úspěšné při vyrovnávání se s jednotlivými selháními:
- Bez neúspěchu není úspěch. Akceptujte selhání jako součást velkých úspěchů. Vyhýbat se selhání vede jen k nastavování si nízkých cílů. Paradoxně, pokud se i tak selhání dostaví, je následkem větší zklamání a pocit nekompetentnosti.
- Pozitivní myšlení přináší pozitivní výsledek. Selhání je testem naší motivace a schopnosti stále vytrvat na své cestě, schopnost stále vidět zřetelně svůj cíl a tendence stále hledat k němu cestu. Smysl pro optimismus a pozitivní náhled v těchto chvílích pomáhá nevidět neúspěch jako trvalý stav. Winston Churchill vtipně řekl, že „úspěch je přecházení od jednoho nezdaru ke druhému, aniž bychom ztratili své nadšení.“
- Já (moje identita) není součet mých chyb. Není třeba vnímat chybu jako odraz toho, jací jsme, a začít se sebeobviňovat, co jsme nezvládli, a jak jsme neúspěšní. Naopak pokud jsme selhali, tak máme ideální příležitost opět začít stoupat vzhůru.
- Naše selhání není taková tragédie, jak se nám zdá. Zde je dobré si uvědomit, že jen opravdu malé procento selhání je opravdu fatální. Život jde dál a s odstupem času budeme na svoje chyby nahlížet jinak. Z chyb je totiž třeba se učit, nikoliv jich litovat. Věci se mění a nic nezůstává stále stejné, ani nepřízeň osudu.
- Nechat to za námi a jít dál. Je třeba porozumět tomu, proč se chyba stala, hledat jiný způsob řešení, ale netrápit se emocionálně příliš dlouho. Někteří profesionální sportovci jsou mrzutí z prohry jeden den, pak ty pocity všechny odhodí a jdou hrát o nové vítězství.
- V životě se nedíváme na chyby, ale na výsledky. Pokud jsme nedosáhli výsledku, který chceme, je třeba se učit z našich špatných rozhodnutí, dokud nedosáhneme toho správného. Je jedno, kolikrát selžeme, ale záleží na tom, zdali jsme nakonec dosáhli svého cíle.
Z konkrétních příkladů se mi vybaví klient, který často přicházel s nápady, ale již je nerealizoval. Pokaždé měl tendenci svůj nápad stále více rozvíjet, ale nečinil žádné kroky k jeho uskutečnění. Zmítal se často v pocitech viny nebo měl pocit neustálého selhávání v tom posunout daný nápad do roviny realizace. Naposledy měl v úmyslu provést veřejnou přednášku na téma investování.
Když jsme se na to společně podívali, uvědomil si, že jednotlivá selhání nejsou tak významná ve chvíli, kdy je překoná. Jednotlivá selhání mu byla vodítkem, které ho vedla k tomu, že realizace není tak snadná, ale že nepotřebuje s sebou nést břímě toho, kolik nápadů nerealizoval. Sdělil mi, že cítil úlevu, když minulá selhání vymazal ze své mysli a po uskutečnění své první přednášky mi sdělil, že chyby vnímá jako nedílnou součást svého posunu, kdy se z nich stále snaží si jen vzít tu náplň, tedy udělenou lekci a zbytek odhodí a již se tím netíží.
Jak jste na tom vy? Umíte se vypořádat se svým neúspěchem? Chápete jej jako příležitost k budoucímu úspěchu? Podělte se o svou vlastní zkušenost.