Ještě do letošního září platil v Česku paradoxní systém, v němž zaměstnanci odváděli daň z hodnoty akcií dřív, než je vůbec mohli prodat a získat z nich peníze. Jinými slovy – platili daň z částky, kterou fakticky neměli k dispozici. Za těchto podmínek nedával program zaměstnaneckých akcií smysl ani pro firmy, ani pro samotné zaměstnance. Nový režim ESOP proto zavádí princip „no tax before cash“, osvobozuje zaměstnanecké akcie od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a firmám nabízí i zjednodušenou, dobrovolnou registraci pomocí jediného oznámení.
Podle dat z průzkumu StartupJobs však téměř dvě třetiny českých zaměstnanců principu zaměstnaneckých akcií vůbec nerozumí a dalších 16 % o ESOPech sice slyšelo, ale nedokáže je vysvětlit. V žebříčku preferovaných benefitů se zaměstnanecké akcie umístily až na 12. místě z 26. Jakmile respondenti lépe pochopili, jak ESOPy fungují a co přinášejí, jejich postoj se znatelně změnil. Rázem polovina respondentů uvedla, že by byla ochotná pracovat za nižší mzdu výměnou za podíl ve firmě.
To ukazuje, že problém není v nezájmu, ale v nepochopení mechanismu a v absenci veřejně známých případů, kdy se zaměstnanecké akcie opravdu vyplatily. Když se podíváme na příklad Estonska, kde zaměstnanci Skype po prodeji společnosti Microsoftu reinvestovali peníze do desítek nových firem, vidíme, jaký potenciál tu nyní máme. Ostatně už se to děje, jen pod povrchem a častokrát méně oficiálně, protože na to zatím nebyl v Česku nástroj.
Po pochopení fungování a výhod ESOPů se postoje respondentů výrazně přeskupily. Skoro polovina z nich by zvažovala pracovní nabídku primárně podle toho, jak velký podíl a jaké prostředí firma nabízí, zhruba čtvrtina vnímá ESOP jako velké plus při výběru zaměstnavatele. Každý šestý respondent má navíc s nějakou formou zaměstnaneckých akcií osobní zkušenost z minulé nebo současné práce.
„Tyto výsledky průzkumu jednoznačně potvrzují argumenty, které jsme poslední dva roky uváděli při obhajobě lepšího nastavení ESOPů zástupcům ministerstva financí. Tedy že pokud se ESOPy vhodně upraví, aby dávaly firmám i zaměstnancům smysl, a pokud se pomocí jasné definice v zákoně zvedne jejich srozumitelnost a tím pádem i důvěryhodnost, firmy je začnou více nabízet. Velmi rychle se můžou stát jedním z nejpopulárnějších benefitů – navíc takovým, který díky lepší šanci oslovit top talent pomůže inovativním firmám uspět. A na tomto úspěchu pak, díky ESOPům, vydělají právě i tito talentovaní lidé. Je to tedy skvělý výsledek pro firmy, zaměstnance a ve finále i stát,“ doplňuje Martin Jiránek, předseda České startupové asociace, která se podílela na úspěšném prosazení nové úpravy ESOPů.
Home office už zaměstnanci považují za samozřejmost
Z průzkumu mezi skoro dvěma tisíci respondenty, který proběhl letos v říjnu, vyplynulo, že v žebříčku top tří nejžádanějších benefitů už několikátý rok vede možnost práce z domova. Tu zařadilo mezi své preference téměř 42 % dotázaných. Na druhém místě stojí časově flexibilní pracovní doba s podporou 36 %, velmi podobně si vede i možnost plně remote spolupráce, kterou zmiňuje bezmála 32 % respondentů. Finanční benefity, jako jsou bonusy, třináctý a čtrnáctý plat nebo obecně vyšší odměna, upřednostňuje 29 % účastníků průzkumu. Více volna by uvítala zhruba čtvrtina, zatímco sick days považuje za důležitý benefit jen asi 11 % dotázaných. Zaměstnanecké akcie v tomto pořadí skončily až 12., a to s podporou 9 % respondentů.
Flexibilita a možnost práce z domova patří už několik let k hlavním preferencím zaměstnanců. V praxi to znamená, že z někdejších nadstandardních benefitů se stala samozřejmá součást pracovních podmínek. Zajímavé je, že benefit, který byl ještě před pár lety vnímán jako standard – stravenky –, je dnes až na konci druhé desítky. Předběhly jej jak zaměstnanecké akcie, tak například penzijní a životní pojištění. Je patrné, že se preference posunuly od klasických benefitů k větší svobodě a volnosti v organizaci práce. Firmy, které tento posun ignorují, musejí počítat s tím, že pro uchazeče o zaměstnání budou čím dál méně atraktivní.