Výhody jen pro vyvolené?

Vážné obvinění na adresu zaměstnaneckých výhod, které vyvažují pracovní a osobní životy pracovníků, zní, že většina z nich je pouze pro vysoce postavené profesionály, kteří mají obvykle volnost pro sestavení vlastního rozvrhu a nemusí uspořádat 40 hodin pracovní doby týdně. Tak by to být nemělo. Všichni pracující, včetně milionů příslušníků podpůrného personálu, si zaslouží ocenit a mít vlastní život. Dnešní zaměstnanci vedou komplexní životy, což zahrnuje práci, rodinu, přátele, zájmy a jiné závazky. Také roste spoléhání se na technologii a s tím roste i role kancelářských pracovníků. Očekávání plné pracovní doby u podpůrného personálu je na straně zaměstnavatelů odůvodněné. Ale současně se mnoho podniků zdráhá dovolit svým asistentkám, sekretářkám, úředníkům a vedoucím sekretariátu účastnit se na programech rovnováhy pracovního a osobního života, včetně pružné pracovní doby, práce z domova nebo sdílení práce – programech, které umožňují nové technologie.

Mnoho zaměstnavatelů chce mít podpůrný personál v kanceláři celý den a každý den. To je podle několika odborníků omyl. Administrativní pracovníci podporují tok práce, běh informací a řízení projektů. Kdyby si všichni vzali volno ve stejný den, podnik by se zhroutil a vznikl by chaos, protože jsou páteří každé organizace. Ale co kdyby někteří z nich chtěli pouze určitou flexibilitu svých pracovních rozvrhů, aby mohli plnit rodinné povinnosti? Stalo by se vůbec něco? Administrativní pracovníci a asistentky by měly znát své hranice a jasně sdělit své priority a očekávání. Než si ovšem řeknou o nové pracovní uspořádání, musí znát svou hodnotu, zaznamenávat své úspěchy a použít je při vyjednávání o pružné pracovní době. Měli by převzít iniciativu, protože sám od sebe jim to zaměstnavatel pravděpodobně nenabídne.

-ba-