Odborová organizace
Pro většinu společností je založení odborové organizace strašákem. Společnosti mají strach, že odbory budou blokovat rozhodnutí společnosti, která se týkají většího počtu zaměstnanců, například rozhodnutí týkající se ohodnocení a dalších pracovně-právních záležitostí.
Vznik odborové organizace je iniciován zaměstnancem, nebo skupinou zaměstnanců. Podmínkou pro vznik odborů je, že alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru.
Hned, jak se dozvíte o založení odborové organizace, nastavte si vzájemnou spolupráci. Jednou z možností jsou pravidelné schůzky se zástupci vedení společnosti a zástupci odborové organizace. Jako zaměstnavatel můžete ze vzájemné spolupráce i benefitovat, zástupci odborů vám mohou souhrnně tlumočit přání vašich zaměstnanců.
Členství v odborové organizaci je dobrovolné, stejně jako samotné zakládání odborů. Zákoník práce nijak neupravuje nutnost mít v určité situaci ve společnosti odbory a existuje velké množství firem, v nichž žádné odborové organizace nepůsobí.
Odborové organizace zastupují zaměstnance bez ohledu na to, zda jsou či nejsou členy příslušného odboru. Zároveň jsou právnickými osobami a můžou tak jednat v pracovněprávních vztazích včetně kolektivního vyjednávání. Zaměstnavatel je povinen spolupracovat a jednat v pracovněprávních vztazích s odborovými organizacemi, které u něj působí.
Členství v odborech je vůči zaměstnavateli anonymní. Členové odvádějí měsíční členské příspěvky odborové organizaci ve výši 1 % ze svého čistého platu.
Problematiku odborové organizace zákoník práce řeší v paragrafu 286 a následujících. Odborové organizace nový občanský zákoník zmiňuje jen v několika ustanoveních.
Základní odborové organizace v ČR jsou:
- Lékařský odborový klub;
- Český odborový svaz energetiků;
- Odborová asociace divadelníků;
- Odborové sdružení železničářů;
- Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy;
- Odborový svaz zaměstnanců jaderné energetiky;
- Odborový svaz zaměstnanců pojišťoven;
- A mnoho dalších.
Českomoravská konfederace odborových svazů je největší odborovou centrálou v České republice. ČMKOS je dobrovolným, otevřeným a nezávislým demokratickým sdružením 31 odborových svazů.
Povinnosti zaměstnavatele vůči odborové organizaci
Klíčovým zákonem je zákon o kolektivním vyjednávání, se kterým by se každý personalista, v jehož společnosti odborová organizace působí, měl seznámit.
Základní informace o odborech jsme shrnuli v našem článku. Dozvíte se detaily o založení odborové organizace, zjistíte, o čem musí zaměstnavatel odborovou organizaci informovat, o čem musí jednat a jak probíhá kolektivní vyjednávání.
Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat v případě, že je k tomu oprávněná podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují stanovy odborové organizace.
Kolektivní smlouva
Kolektivní smlouva, jako výsledek vzájemného vyjednávání, je dvoustranným právním jednáním mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací.
V kolektivní smlouvě je možné upravit práva zaměstnanců v pracovně-právních vztazích a také práva nebo povinnosti smluvních stran kolektivní smlouvy.
Kolektivní smlouva musí být uzavřena v písemné podobě a podepsána smluvními stranami na téže listině, jinak se k ní nepřihlíží. Může být uzavřena na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Kolektivní smlouvu není možné nahradit jinou smlouvou.
Smluvní strany kolektivní smlouvy jsou povinny s obsahem kolektivní smlouvy seznámit zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby byla kolektivní smlouva přístupná všem jeho zaměstnancům.