Jak může depresivní stav ovlivnit celkové pracovní prostředí?
Zranitelností, která se promítá do komunikace:
Osoby zasažené depresí se často cítí nejisté a zranitelné. Mají tendenci utěšovat pocity viny a nízké sebevědomí specifickým komunikačním stylem. Vyhledávají oporu, opakují monotónní stížnosti, mají tendenci obviňovat sebe i ostatní, vyhledávají ujištění o vlastní užitečnosti a hodnotě. Pokud se jim dostane pozitivní zpětné vazby, často ji zpochybňují a vyhledávají útěchu dál. Tento charakteristický vzorec chování je protkán s odpovídajícím vzorcem odpovědí ostatních. Zprvu se dostaví empatická odezva, snaha o pomoc a pochopení, která se ale po nějakém čase proměňuje v odmítnutí, nelibost a dokonce hostilitu. Mohou vznikat zjevné či skryté konflikty.
Světová zdravotnická organizace (2020) odhaduje, že s depresí bojuje více než 264 milionů lidí po celém světě a světové ekonomiky stojí miliardy dolarů ročně.
Bez pomoci odborníků se depresivní symptomy obvykle zhoršují a lidé, kteří jsou s dotyčným člověkem v úzkém kontaktu, tedy i spolupracovníci, na sobě začnou pociťovat únavu, necítí se ve své kůži, prožívají negativní emoce. Čím bližší a častější kontakt je, tím je přenos depresivních emocí, chování a černých myšlenek výraznější.
Ztrátou motivace a sníženou produktivitou:
Jedním z nejvýraznějších symptomů deprese je odliv energie. Tito lidé jsou méně produktivní a spolehliví, než tomu bývalo před propuknutím nemoci. V tomto stádiu už nepomůže povzbuzování, ani výtky k výkonu. Okolí si samozřejmě změn všímá, hledá vysvětlení, často je jednoduché říci lenost, pohodlnost, ale zároveň vznikají obavy a nejistota. Snižuje se celková efektivita týmu.
Častější chybovostí:
Lidé s depresí se kvůli nedostatku energie, a tím snížené pozornosti, dopouštějí větší míry chybovosti. Ta vede k pocitu, že ztrácí kontrolu nad vlastním jednáním, a k přesvědčení o vlastní neschopnosti. Nadměrná chybovost navíc vyvolává pochyby o kompetencích dotyčného i u kolegů, kteří ji často považují za nedbalost či lenost.
Co můžeme udělat pro daného člověka, jeho okolí a udržení zdravé a produktivní pracovní atmosféry?
-
Všímejte si projevů, buďte pozorní k chování členů týmu a změnám.
-
Nabídněte odbornou pomoc lékaře, psychologa, psychoterapeuta či krizového interventa. Vhodné jsou EAP programy, rozhovory 121, sdílení informací o různých formách podpory duševního zdraví a prevence nemocí tak, aby bylo možné symptomy depresivního stavu včas rozeznat a reagovat na ně.
-
Otevřeně komunikujte a aktivně naslouchejte, členové týmu by měli mít možnost konzultovat své obavy, potřeby a pocity, získat podporu od vedoucího nebo HR oddělení. Témata opatrně otevírejte a dejte svým podřízeným či kolegům možnost o nich mluvit.
-
Realizujte týmové aktivity, které pomáhají překonat izolaci, podporují spolupráci a posilují týmového ducha.
-
Zkuste přerozdělit úkoly tak, aby byly pro dotyčného i jeho okolí lépe zvládnutelné a bylo možné nastavit si hranici mezi prací, soukromím a případnou léčbou. Čas a prostor pomáhají lépe zvládat zátěž způsobenou symptomy.
Zdroje:
Kouros, C. D., & Cummings, E. M. (2010). Longitudinal Associations Between Husbands' and Wives' Depressive Symptoms [Online]. Journal Of Marriage And Family, 72(1), 135-147. https://doi.org/10.1111/j.1741-3737.2009.00688.x
Orel, M. (2016). Psychopatologie: nauka o nemocech duše. Praha: Grada.
Starr, L. R., Davila, J., & Watson, D. (2008). Excessive Reassurance Seeking, Depression, and Interpersonal Rejection [Online]. Journal Of Abnormal Psychology (1965), 117(4), 762- 775. https://doi.org/10.1037/a0013866
World Health Organization. (2020). Depression. Získáno z: https://www.who.int/news-room/factsheets/detail/depression