Firmy AI používají, ale o regulaci nevědí
Nástroje umělé inteligence používá už 45 procent firem, z toho ale jen 14 procent naplno. Dalších 39 procent zavedení AI zvažuje. Přesto dobrou znalost AI Act má pouze 18 procent firem a dalších 31 procent uvádí základní povědomí.
Představte si to: skoro polovina firem má AI nástroje přímo na pracovních stolech svých zaměstnanců, ale o evropské regulaci, která se jich přímo týká, buď neví, nebo si myslí, že pro ně není relevantní.
Ze zkušenosti navíc vnímám, že se situace často odehrává v šedé zóně. Firmy třeba ChatGPT oficiálně zakazují, ale zaměstnanci ho stejně používají. To znamená nejen riziko úniku citlivých dat, ale i to, že firma nemá nad využíváním AI řádnou kontrolu.
AI Act se týká i malých firem
AI Act se netýká jen velkých technologických gigantů. Pokud vaše firma například používá AI nástroje v HR procesech, ať už jde o screening kandidátů, hodnocení zaměstnanců nebo rozhodování o úvěrech, měli byste být na pozoru.
Pro všechny firmy, jejichž zaměstnanci přijdou do styku s AI, od února letošního roku platí povinnost vzdělávat zaměstnance v oblasti AI. Od srpna přicházejí pravidla transparentnosti pro poskytovatele AI modelů. A nejpřísnější regulace vysoce rizikových systémů včetně nástrojů pro nábor zaměstnanců nebo hodnocení jejich výkonu začne platit od srpna 2026.
Co ukazuje praxe: chaos a obrovská rizika
Firmy podle našeho průzkumu nejčastěji nasazují umělou inteligenci v marketingu a komunikaci (68 %), administrativní podpoře (52 %) a analýze dat (49 %). Naopak ve výrobě nebo náboru zaměstnanců jsou firmy zatím zdrženlivější.
Mezi hlavní překážky zapojení AI do firem patří nedostatek kapacit a lidí (68 %), nejasnosti při výběru nástrojů (62 %) a nejistota, kde začít (57 %).
Současná fáze je charakteristická spíše experimentováním než systematickým zapojováním umělé inteligence do firemních procesů. Firmy stále zjišťují, jak mohou AI efektivně využít. Teprve v následujících měsících, možná letech můžeme očekávat masivnější adopci a měřitelné přínosy v produktivitě.
Problém je, že i toto experimentování často probíhá bez ohledu na bezpečnost dat. A právě tady se projevuje ta zmíněná šedá zóna. HR oddělení vkládá do ChatGPT osobní údaje z životopisů uchazečů, účetní zpracovávají přes AI nástroje citlivé klientské reporty. Někdy se to děje dokonce navzdory oficiálnímu zákazu, kdy zaměstnanci AI používají tajně.
Můj tip: začněte jednoduše, ale začněte hned
Než AI ignorovat nebo ponechat zaměstnance v nejistotě ohledně používání umělé inteligence, je lepší jít nevyhnutelnému naproti. Zkušenosti z firem mě naučily, že nejlepší je pragmatický přístup. Chápu také, že AI Act je pro mnoho firem nesrozumitelný či přímo zbytečný, ale než s tím bojovat, přijde mi lepší udělat alespoň základní kroky:
- Vytvořte jednoduchou interní směrnici pro používání AI nástrojů. Nemusí to být stostránkový dokument, stačí jasně definovat, co smí zaměstnanci dělat a co ne.
- Určete odpovědnou osobu za AI ve firmě. Může to být někdo z IT, HR nebo přímo z vedení. Důležité je, aby měl pravomoci a zodpovědnost.
- Nastavte základní procesy pro správu dat. Zaměstnanci musí vědět, jaká data smí do AI nástrojů zadávat a jaká rozhodně ne.
AI má potenciál, ale chce to systematický přístup
Více než třetina firem, které AI používají, už dnes zaznamenává viditelné zlepšení výkonu nebo úsporu času. AI není jen trendy buzzword, je to nástroj, který může reálně pomoci vašemu byznysu. Ale pouze pokud k němu přistoupíte systematicky.
AI Act se mi nemusí stokrát líbit, ale jeho existence je prostě fakt. A je lepší se na něj připravit než ho ignorovat a pak řešit problémy. Pokud patříte mezi více než polovinu firem, které o AI Act neví nebo si myslí, že se jich netýká, je čas to změnit. Regulace tu je, povinnosti platí a čím dříve začnete, tím lépe pro váš byznys.
Pavel Kovařík je sociolog, lektor a spoluzakladatel konzultační agentury Dors & Venabili, která pomáhá firmám využívat umělou inteligenci efektivně, bezpečně a v souladu s legislativou.