Čerpání dovolené neupravuje jen zákoník práce, ale mohou tak činit i vnitřní předpisy firmy. Ty se od zákoníku mohou v lecčems lišit. Třeba v převodu dovolené do dalšího roku.
Podle zákoníku práce lze převést celou dovolenou z jednoho roku do roku následujícího. V něm ji však zaměstnanec musí vyčerpat. Jen ve výjimečných případech, kdy pracovník nemohl starou dovolenou celou využít, se může se zaměstnavatelem písemně dohodnout na jejím převedení ještě do dalšího roku.
Toto ustanovení zákoníku práce nemusí platit u všech zaměstnavatelů. Firmy si mohou ve vlastním vnitřním předpisu určit, kolik dní dovolené si mohou pracovníci do dalšího roku převést. Nejedná se o žádný rozpor se zákoníkem práce. Určení dovolené a všeho, co s ní souvisí, je totiž výhradním právem zaměstnavatele.
Některá práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně dovolených podle zákoníku práce:
- Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo.
- Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit alespoň 14 dnů předem, pokud se s pracovníkem nedohodne na kratší době.
- Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti zaměstnankyně, která požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené.
- Zaměstnavatel může po dohodě s příslušným odborovým orgánem určit hromadné čerpání dovolené, jestliže je to nutné z provozních důvodů. Nesmí však jít o dobu delší než dva týdny.
-hp-