Občané Ukrajiny prchající před válkou, kteří mají pobytové vízum za účelem strpění/dočasné ochrany, nepotřebují aktuálně povolení k zaměstnání ani zaměstnanecké karty. A nemusí se spoléhat na žádné zprostředkovatele. Mohou si najít sami zaměstnání u každého zaměstnavatele, který hledá nové zaměstnance. Ten následně nahlásí Úřadu práce ČR jejich nástup do pracovního poměru.
„Stále platí, že do ČR přicházejí hlavně ženy s dětmi, které v první řadě řeší především zajištění péče o potomky a ubytování. Následně se pak zajímají o možnost výdělku. Aktuálně vyhledávají spíše krátkodobé pracovní poměry, protože stále věří, že se vrátí brzy domů. S ohledem na děti také dávají přednost jednosměnným pracovním příležitostem,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Nejvíce občanů Ukrajiny momentálně pracuje v Plzeňském (3 672 osob), Středočeském (3 441 osob) a Jihomoravském kraji (2 785 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci ve výrobě, pomocníci ve stavebnictví, v dopravě, řidiči nebo obsluha stacionárních strojů či pojízdných zařízení.
„Naši zaměstnanci jsou v pravidelném kontaktu se zaměstnavateli, kteří nabízejí volná pracovní místa nebo je v minulosti prostřednictvím Úřadu práce ČR poptávali, a ta jsou vhodná i pro cizince. Ověřujeme, zda jsou tyto pozice stále aktuální a snažíme se je co nejdříve obsadit osobami, které přichází z Ukrajiny,“ vysvětluje generální ředitel ÚP ČR.
Momentálně ÚP ČR eviduje v celé ČR přes 8 500 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou, kteří podali žádosti o zavedení jako zájemci (8 313 osob) nebo uchazeči (194 osob) o zaměstnání. Přibližně 38 % z nich uvádí maximálně základní vzdělání nebo praktickou školu,25 % vysokoškolské vzdělání, 22 % má úplné střední odborné vzdělání s maturitou a 15 % tvoří lidé vyučeni.
Úřad práce ČR využívá údaje o dosaženém vzdělání a požadovaném zaměstnání - a to nejen u občanů Ukrajiny, které vede ve svých evidencích, ale stejně pracuje s údaji ostatních uchazečů a zájemců o zaměstnání - k párování nabídky pracovní síly s poptávkou ze strany zaměstnavatelů (vyhledávání vhodného volného pracovního místa) a případně k návrhu zařazení do vzdělávacích aktivit. Tak, aby vzdělání, dovednosti, znalosti daného uchazeče odpovídaly požadavkům a potřebám zaměstnavatelů. Tedy byly přizpůsobeny potřebám trhu.
Pokud se občan Ukrajiny pod dočasnou ochranou zaeviduje na ÚP ČR jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání, může požádat o financování kurzu českého jazyka. ÚP ČR může poskytnout prostředky z projektu Vzdělávání a dovednosti pro trh práce II (VDTP II). V jeho rámci mohou klienti využívat také doprovodná opatření. Jedná se např. o proplácení prokázaných cestovních výdajů, poplatků za lékařské prohlídky, resp. za vyšetření nutná ke vstupu do rekvalifikací zabezpečovaných ÚP ČR, rekvalifikací zvolených či do zaměstnání. V odůvodněných případech budou moci rovněž využít služeb hlídání dětí a jiných závislých členů rodiny.
Kurz českého jazyka může pro účely rekvalifikace realizovat například škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsán v rejstříku škol a školských zařízení, nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem podle zvláštního předpisu. Největším problémem je nyní malý počet dostupných kurzů. Touto oblastí se proto intenzivně zabývá MPSV společně s MŠMT a dalšími organizacemi.
Během 1. čtvrtletí letošního roku proběhly cca čtyři desítky takových kurzů, s jejichž financováním ÚP ČR pomohl. Od dubna jsou zahajovány a realizovány další kurzy nejen v Praze, ale třeba i v Olomouci nebo v Brně.
ÚP ČR nabízí pomoc s financováním kurzů českého jazyka i tehdy, když daný občan Ukrajiny už pracuje. V takovém případě může jeho zaměstnavatel požádat o příspěvek na vzdělávání v rámci projektu POVEZ II (Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II).
ÚP ČR eviduje nezaměstnané uchazeče o zaměstnání, případně zájemce o zaměstnání. Pokud se občané Ukrajiny na Úřadu práce ČR nezaevidují, nemá o nich informace týkající se jejich profesí či vzdělání.