Čeští mileniálové a mladí z generace Z usilují na pracovním trhu především o dosažení finanční nezávislosti (23 % Gen Z a 25 % mileniálů), jak uvádí data letošního průzkumu Deloitte Gen Z & mileniálové. Zástupci Gen Z se nejčastěji chtějí stát experty ve svém oboru (18 %) a mít možnost se vzdělávat a rozvíjet (13 %). Mileniálové pak nejvíce usilují o velmi dobrou rovnováhu mezi pracovním a osobním životem (work-life balance), jak potvrzuje 22 % z nich, a o stabilitu své pracovní pozice (17 %).
S ohledem na jejich profesní dráhu do budoucna pak obě generace uvádějí, že především usilují o soustavný pokrok (42 % Gen Z a 41 % mileniálů). Příslušníci Gen Z se následně častěji než mileniálové snaží o rychlejší růst, ať už finanční, nebo v rámci kariérního žebříčku. Nevadí jim přechod na obdobnou pozici, jestliže lépe odpovídá jejich schopnostem a dlouhodobým cílům. Podobně to vidí i mileniálové, kteří jsou ochotni přijmout práci na stejné úrovni, pokud jim pomůže dosáhnout lepší kariérní pozice. Z průzkumu dále vyplývá, že preferují flexibilitu a smysluplnost práce před funkcí nebo rychlostí kariérního postupu.
Mladí lidé z generace Z i mileniálové upřednostňují rozvoj svých dovedností, získání stability a také péči o své duševní zdraví, než aby se upisovali kariérním cestám, které pro ně nejsou dlouhodobě udržitelné.
Empatická generace Z, spolupracující mileniálové
Z dat průzkumu Deloitte dále vyplynulo, že Gen Z ani mileniálové v pracovním prostředí nepodceňují důležitost tzv. měkkých dovedností (soft skills). Čeští mladí z generace Z řadí mezi své nejsilnější stránky empatii a emoční inteligenci (47 %), týmovou spolupráci (44 %), schopnost přizpůsobit se a komunikační dovednosti (41 %). Mileniálové pak hodnotí jako své nejpokročilejší dovednosti schopnost spolupráce (39 %), přizpůsobivost (36 %), komunikační dovednosti a kreativitu (35 %).
Pro budoucí kariérní postup se zástupci generace Z chtějí podle průzkumu nejčastěji zlepšit v kreativitě (48 %), kritickém myšlení a schopnosti řešit problémy (47 %) a time managementu (43 %). Mileniálové chtějí nejčastěji zapracovat na komunikačních dovednostech (44 %), ovládání AI a dalších automatizačních nástrojů (41 %), ale též digitální gramotnosti a IT dovednostech (41 %).
Vedoucí pozice? Ano, ale ne za každou cenu
Ve srovnání se svými protějšky ve světě zastávají čeští mladí z obou zmíněných generací méně manažerských a vedoucích pozic. Zatímco na globální úrovni řídí nebo vede týmy 45 % zástupců generace Z a 61 % mileniálů, v České republice je to pouze 36 % a 45 %.
Neznamená to však, že by o vedoucí role neměli zájem. Dosáhnout v určité fázi kariéry vrcholné manažerské pozice totiž projevilo zájem 69 % příslušníků Gen Z a 50 % mileniálů. O vedoucí nebo manažerskou pozici vyjádřilo zájem 77 % mladých z Gen Z a 63 % mileniálů. Pro drtivou většinu z obou generací nicméně nejde o nejvyšší kariérní metu. Ta je mimochodem v celosvětovém měřítku zásadní pro pouhých 6 % mladých. Zdánlivá nerozhodnost a opatrnost obou mladých generací však není znakem lenosti, ale spíše odráží jejich rozvážnost a větší nadhled.
Zájem o kariérní postup u obou generací v Česku pak nejvíce podporují vyšší mzda, větší flexibilita práce a podpora duševního zdraví.
Práci beze smyslu mladí nechtějí
Téměř všichni čeští respondenti napříč oběma generacemi (94 % Gen Z, 95 % mileniálů) uvedli, že smysl práce je pro ně zásadní k tomu, aby byli v práci spokojení. Nicméně jen zhruba polovina z nich uvádí, že jejich současná práce odpovídá jejich hodnotám a přesvědčení. Pocit, že jejich práce přináší společnosti smysluplný přínos, má 65 % Gen Z a 63 % mileniálů. Významné procento mladých Čechů také uvádí, že se nebojí odmítnout potenciálního zaměstnavatele (47 % Gen Z a 42 % mileniálů) nebo zadaný úkol či projekt (48 % Gen Z a 37 % mileniálů), pokud je v rozporu s jejich osobním přesvědčením a hodnotami.
S tím, jak generace Z a mileniálové postupně získávají vedoucí pozice, mění způsob, jakým je definován pracovní úspěch a profesní rozvoj. Díky nim se pracovní prostředí v uplynulých patnácti letech posunulo. Například normalizovali flexibilní a hybridní formy práce, podpořili otevřenější diskusi o duševním zdraví a posílili význam smysluplnosti práce a osobních hodnot jako klíčových faktorů kariérních rozhodnutí.
Stres, který přetrvává
Podobně, jak je tomu u ostatních generací, i lidé z generace Z a mileniálové se potýkají se všudypřítomným stresem na pracovním trhu. U Gen Z pramení tento stres nejčastěji z obavy, že rozhodování v práci neprobíhá férově (48 %), z obav ze změn na pracovišti (46 %) a z pocitu, že jejich práce není dostatečně oceněna (45 %). Mileniály nejvíce stresuje toxická kultura na pracovišti (52 %), nedocenění práce, kterou vykonávají (48 %) a pocit, že jejich práce postrádá smysl (45 %).
Navzdory tomu si ale stále více zástupců obou generací myslí, že jejich zaměstnavatel vnímá stav duševního zdraví svých zaměstnanců jako důležitý. Jsou ochotni o něm otevřeně hovořit se svým přímým nadřízeným, neboť si uvědomují, že jejich duševní zdraví se promítá do jejich fungování na pracovišti.
České pracovní prostředí pro mladé Čechy ovšem neznamená jen stres. Je to pro ně i místo, kde budují blízké vztahy. Pro tři čtvrtiny respondentů z obou generací jsou kolegové z práce zároveň osobními přáteli. Přátelství na pracovišti jim pomáhá budovat profesní síť kontaktů a zároveň se učit nové věci.