Moderní odborná literatura zaměřená na management a řízení organizací uvádí základní faktory, které nejvíce odlišují úspěšné firmy od ostatních. Patří sem především obtížný vstup konkurentů na trh, nezaměnitelný vlastní produkt, vysoký podíl na trhu, špatná vyjednávací pozice kupujících a/nebo dodavatelů a velká rivalita mezi konkurenty.
I když se zdá logické a samozřejmé, že tyto faktory zvyšují šance na úspěch na trhu, výsledky z praxe firem ukazují něco jiného. Žádná z pětice firem s nejlepšími obchodními výsledky v USA na počátku tohoto století například neměla ani jednu výše uvedenou výhodu. Spojovala je však silná firemní kultura.
Co rozumíme pod pojmem „firemní kultura“?
Firemní kultura je soubor hodnot, norem a postojů specifických pro každou organizaci, které se utvářejí díky vzájemnému působení lidí a jsou ve velké míře společné pro zaměstnance dané firmy. Silná firemní kultura je pak ta, v níž dochází k vysoké míře sdílení.
Položíme-li si otázku, jaká kultura je ta pravá, odpověď je zřejmá. Nejvhodnější firemní kultura musí vycházet ze zvláštností produktů nabízených firmou a také specifik trhu, na němž firma působí.
Kultura úspěšné reklamní agentury může být je těžko stejná jako kultura úspěšné právní firmy. Kultura řetězce luxusních klenotnictví musí být zákonitě odlišná než firemní kultura diskontu. Není možné používat tatáž měřítka pro průmyslový podnik a pro banku. Jaká měřítka ale vlastně používat?
Typy firemní kultury
Firemní kultura není ekonomický ukazatel, a proto se měří poměrně obtížně. Je sice relativně snadné posuzovat ji subjektivně na základě znalosti prostředí nebo rozhovorů se zaměstnanci, to je však zdlouhavé a neobjektivní. Vhodnější je proto zaměřit se na sdílené hodnoty, které nám pomohou klasifikovat různé typy kultury.
Podle míry otevřenosti k tržnímu prostředí a svobody rozhodování zaměstnanců rozeznáváme 4 základní typy firemní kultury, z nichž každému odpovídají určité preferované hodnoty.
- klanová s vysokou mírou vnitřní svobody a malou otevřeností,
- neformální s vysokou mírou svobody a velkou otevřeností,
- soutěživá s nízkou mírou svobody a velkou otevřeností,
- hierarchická s nízkou mírou svobody a malou otevřeností.
Ve většině firem najdeme prvky více typů kultury. Právě tak se utvářejí charakteristické profily jednotlivých společností. Kultura v jednotlivých částech firmy může být velmi podobná, ale i velmi odlišná. Oba tyto modely mají svá pro i proti.
Jaká je tedy ta nejlepší firemní kultura?
Základním kritériem úspěšnosti je angažovanost zaměstnanců. Angažovaný zaměstnanec sdílí hodnoty a cíle pracoviště, prožívá uspokojení z úspěchu organizace, jejíž je součástí. Pracuje s nadšením nad rámec svých povinností. Má pocit plného zapojení, které mu přináší uspokojení.
Z pohledu zaměstnavatele přináší angažovanost zaměstnanců finanční prospěch. Při stejných nákladech podávají vyšší výkon. Angažovanost se však nedá koupit pomocí finančních odměn a benefitů. Dosáhnout jí je sice levné, ale ne snadné.
Emocionální stav lidí, který se odráží v míře jejich angažovanosti, utváří právě firemní kultura. Proto by měla podporovat úspěšné působení firmy na trhu a vytvářet optimální sociální prostředí.
Dnes již máme k dispozici softwarové nástroje, které dokáží měřit a porovnávat angažovanost v různých týmech s týmovou kulturou, a jsou tak dobrými ukazateli typu kultury, jíž je v organizaci vhodné rozvíjet a podporovat.