Když rýpat, tak inteligentně

Asi každý z nás se již někdy rozzlobil na svého kolegu, ať již právem či nikoli. V takových situacích máme často pocit, že vyletíme z kůže, leč v zájmu naší úspěšné kariéry bychom se neměli tomuto pocitu příliš poddávat. Platí totiž, že v případě kritiky kolegy na pracovišti musíme zůstat věcní a nekritizovat osobnost dotyčného, ale konkrétní problémy. Nevyplatí se také zobecňovat – věta typu „Pořád chodíte pozdě“ se s pochopením rozhodně nesetká.

Člověk, který kritizuje, by měl mít na paměti, že kritika padne na úrodnou půdu jedině tehdy, když bude „okořeněna“ také nějakou pochvalou a vyzdvižením dobrých stránek druhé osoby. V opačném případě ji bude kritizovaný brát jako útok na svou osobu a začne se (mnohdy nepřiměřeně) bránit. Kritizující by se měl dále zaměřit na konkrétní body, které mu vadí a sám zkusit navrhnout řešení. Velmi vhodné je také vžít se do role kritizovaného a sám zhodnotit, zda bych já osobně bral danou kritiku konstruktivně či nikoli.