Moderní „hrdinové“ beze spánku
Nejen ve firmách zůstává mnohdy přítomný obdiv k „hrdinům“, kteří jako by nevěděli, kolik je hodin, a odepisovat na pracovní e-maily zvládají i v jednu v noci. „To je ale nasazení“, řeknou si pak někteří kolegové a nadřízení. Zaměstnanci jsou pak povzbuzování k tomu, aby byli na příjmu i večer, často dokončují úkoly dlouho po pracovní době, a ráno jsou opět brzy v kanceláři. Mnozí pak v důsledku nabitého pracovního týdne nechávají kvalitní spánek až na víkend, kdy „to přeci dospí“. Tento styl pracovního života přitom významně narušuje přirozené biologické rytmy, což vede k nižší kvalitě spánku a ke zvýšené míře stresu.
Jak se nedostatek spánku projevuje v práci?
Dopady nedostatku spánku sahají podle studií od snížené produktivity, přes zvýšenou nemocnost a absenci, až po zhoršení sociálního chování. Zaměstnanci, kteří mají narušený nebo nedostatečný spánek, jsou často podráždění, méně empatičtí a častěji sahají k neetickému chování jako je například podvádění. Jejich výkon negativně ovlivňuje únava a zhoršená schopnost se soustředit, díky čemuž je nedostatečný spánek spojený s nižší produktivitou, ale i vyšší mírou chybovosti a úrazů na pracovišti. Nedostatečný spánek vedoucích zaměstnanců pak dokonce vede k jakési řetězové reakci, kdy si podle studie podřízení všímají například vyšší míry nekorektního chování vedoucího a sami následně snižují svoji výkonnost.
V neposlední řadě je nedostatečný spánek spojený s vyšší nemocností, a tedy i zvýšenou mírou absencí nebo prezentismu (přítomnost v práci navzdory nemoci či snížené výkonnosti) u zaměstnanců. Studie zaměřená na ekonomické dopady nedostatečného spánku v pěti zemích OECD (USA, Japonsko, Německo, Spojené království, Kanada) naznačuje, že dopady na snížení produktivity práce mohou být tak výrazné, že je možné je vyčíslit ve sníženém HDP států. Konkrétně studie odhaduje, že pracovník spící méně než šest hodin denně, ztratí ročně přibližně o 6 pracovních dnů více kvůli absencím nebo sníženému výkonu, než pracovník s dostatečným spánkem (7-9 hodin). Nedostatečný spánek tak stojí těchto pět zkoumaných zemí dohromady až 680 miliard dolarů hospodářského výstupu ročně.
Co tedy s tím? Jak mohou firmy reálně pomoci?
Dobrou zprávou je, že zaměstnavatelé nejsou vůči spánkovým návykům svých lidí zcela bezmocní. Ačkoli se může zdát, že kvalita spánku je výlučně soukromou záležitostí jednotlivce, pracovní prostředí na ni má nezanedbatelný vliv – a zároveň nabízí i značný potenciál ke zlepšení. Podpora zdravého spánku zaměstnanců zároveň nemusí být složitá ani finančně náročná. V porovnání s tím, jaké ztráty může chronický nedostatek spánku způsobit v produktivitě, motivaci nebo zdraví lidí, může jít o investici s velmi vysokou návratností. Co tedy mohou firmy udělat pro to, aby kvalitní spánek svých zaměstnanců podpořily?
1. Podporujte zdravou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem
Ne ve všech rolích a provozech je možné „vypnout“ pracovní telefon přesně v pět – a řada manažerů ví, že určitou míru dostupnosti si povaha jejich práce zkrátka žádá. I tak ale platí, že dlouhodobé prolínání práce s volným časem má negativní vliv na kvalitu spánku a odpočinek vůbec. Tam, kde to provoz dovoluje, se proto vyplatí nastavovat jasnější hranice – například tím, že se společně definuje, kdy se od lidí očekává reakce na pracovní e-maily, a kdy už ne. Velkou roli zde hraje i příklad ze strany nadřízených – pokud sami posílají e-maily v noci, posilují tím kulturu neustálé dostupnosti.
Užitečné je také ujištění, že čerpání dovolené je nejen v pořádku, ale naopak vítané, a že rozumná pracovní zátěž není známkou lenosti, ale dlouhodobé udržitelnosti. I drobná organizační změna nebo gesta uznání mohou přispět k tomu, aby lidé měli prostor doopravdy si odpočinout – a tím i lépe spát.
2. Vytvořte spánkově přátelské pracovní prostředí
Fyzické prostředí na pracovišti může výrazně ovlivňovat míru bdělosti během dne i kvalitu spánku v noci. Přirozené denní světlo pomáhá regulovat cirkadiánní rytmus, tedy biologické hodiny těla, a jeho nedostatek může způsobit narušení spánkového cyklu. Pokud to podmínky umožňují, zajistěte přístup denního světla do kanceláří a povzbuzujte zaměstnance, aby například využili pauzy na krátké procházky venku. V prostorách s omezeným přístupem denního světla lze uvažovat o použití kvalitních světelných panelů simulujících denní světlo, zejména v zimních měsících nebo při práci na směny.
Vhodným doplňkem jsou i relaxační zóny nebo tzv. nap rooms – tedy místnosti určené ke krátkému odpočinku. Ocení je například zaměstnanci s nočními směnami nebo extrémně časnou pracovní dobou. Doporučuje se krátké 10–30minutové zdřímnutí, které může výrazně zlepšit koncentraci a snížit míru únavy, což potvrzují studie i zkušenosti z firem, které tyto možnosti zavedly.
3. Zaměřte se na osvětu a podporu zdravých spánkových návyků
Mnoho lidí si není vědomo, jak důležitý je kvalitní spánek z hlediska zdraví a jaký vliv na něho má jejich denní režim. Firmy mohou hrát důležitou roli tím, že nabídnou zaměstnancům přístup k informacím i konkrétním nástrojům, které jim pomohou spánek zlepšit. Užitečné jsou například krátké workshopy nebo školení s odborníkem o spánkové hygieně, vzdělávací plakáty na pracovišti nebo doporučení aplikací zaměřených na sledování a zlepšování spánkového režimu, které už vznikají i v ČR.
Zajímavým prvkem mohou být například měsíční výzvy typu „7 hodin spánku denně“, spojené s aplikací nebo sdílením pokroku v týmu. Ty zapojují zaměstnance do společné aktivity a přirozeně otevírají diskusi o významu spánku. Téma lze také propojit s dalšími oblastmi well-beingu, jako je například ranní rozcvička, workshop o večerním stravování nebo technikách na zvládání stresu před spaním. Do realizace se mohou zapojit HR týmy nebo ambasadoři zdraví, kteří mohou sdílet vlastní tipy, zkušenosti a motivovat ostatní.
4. Podpořte duševní pohodu – a tím i lepší spánek
Stres a psychická nepohoda patří k nejčastějším příčinám narušeného spánku. Pro zaměstnance může být velmi cenné, pokud mají přístup k programům na podporu duševního zdraví – například formou anonymní linky díky Employee Assistance Programu, konzultací s psychologem nebo workshopů zaměřených na zvládání stresu, time management nebo prevenci syndromu vyhoření.
Zároveň ale nestačí jen programy formálně nabízet – důležité je vytvářet otevřenou firemní kulturu, kde není hledání pomoci stigmatizováno a kde je normální mluvit o tom, že i odpočinek je součástí dobrého výkonu. Klíčovou roli v tom hrají lídři – pokud sami aktivně zmiňují důležitost mentálního zdraví, regenerace nebo kvalitního spánku, dávají tím ostatním zelenou k tomu, aby se o sebe také lépe starali. Dobře odpočatý zaměstnanec totiž není slabý – ale připravený podávat dlouhodobě kvalitní výkon.
„Spánek má větší dopad na vaši firmu, než si myslíte. Naučte se ho podporovat.“
Zdroje
Barnes, C. M., Lucianetti, L., Bhave, D. P., & Christian, M. S. (2015). “You wouldn’t like me when I’m sleepy”: Leaders’ sleep, daily abusive supervision, and work unit engagement. Academy of Management Journal, 58(5), 1419-1437.
Hafner, M., Stepanek, M., Taylor, J., Troxel, W. M., & van Stolk, C. (2017). Why Sleep Matters-The Economic Costs of Insufficient Sleep: A Cross-Country Comparative Analysis. Rand health quarterly, 6(4), 11.
Pilcher, J. J., & Morris, D. M. (2020). Sleep and organizational behavior: implications for workplace productivity and safety. Frontiers in psychology, 11, 45.
Robbins, R., Jackson, C. L., Underwood, P., Vieira, D., Jean-Louis, G., & Buxton, O. M. (2019). Employee sleep and workplace health promotion: a systematic review. American Journal of Health Promotion, 33(7), 1009-1019.
STEM/MARK. (2024, duben, 8). Většinu lidí trápí problémy se spánkem, snaží se to řešit především úpravou svých návyků. [STEM/MARK].