Krach s. r. o. aneb Použitý obal odevzdejte do sběru

Autor článku uvádí deset zásadních způsobů jednání, jichž se lze ve vztahu k zaměstnancům dopustit a které spolehlivě vedou k selhání. Takže, do toho. Výběrem těch nejhorších zaměstnanců si zajistíte skutečně „pestrý“ pracovní den. Slibujte něco, co nemůžete dodržet a říkejte lidem jen to, co chtějí slyšet. Nechávejte si své plány a vize čistě pro sebe – vaši lidé chtějí tápat v temnotě – koneckonců, třeba žampionům dělá tma dobře, tak co?

Veškerou moc a rozhodování strhněte na sebe. Nejlepší cesta, jak zaměstnance motivovat, je pořádně je za jejich výkon postrašit – třeba vidinou propuštění. Vypěstujte mezi vašimi lidmi co největší řevnivost a závist. Pracovní porady a mítinky jenom zdržují od práce, pryč s nimi – jen ať celé oddělení dře, dokud nepadne. Ignorujte všechny zákonné závazky, které vůči svým lidem máte, však ono se u soudu ukáže, kdo má lepší právníky! Školení, rozvoj? K čemu? Ať se učí za pochodu nebo vůbec.

Všechny rady jsou samozřejmě míněny ironicky. Pokud se jimi někdo chce řídit, ať se nejprve ujistí, že ze své současné společnosti „vyždímal“ maximum, než ji pošle ke dnu. Pak nechť se poohlédne po nové „práci“.

**Datum vydání: VI/2002**