Nezaměstnanost v březnu mírně klesla, z evidence odešlo přes 43 tisíc lidí

Úřad práce ČR evidoval k 31. 3. 2023 celkem 273 478 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 9 030 méně než v předchozím měsíci a o 20 605 více než loni. Podíl nezaměstnaných osob meziměsíčně o 0,2 p.b. poklesl, meziročně mírně (o 0,3 p. b.) vzrostl. Ke konci března tak činil 3,7 %. V mezinárodním srovnání byla míra nezaměstnanosti podle posledních dostupných dat  EUROSTATU (za únor) nejnižší v celé EU, a to 2,6 % (průměr EU 6,3 %).

Ilustrační snímek

Vývoj na trhu práce aktuálně odpovídá ročnímu období, kdy je nezaměstnanost v zimě vyšší a s příchodem jara klesá. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v dělnických a vysoce odborných profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících.

Do evidence ÚP ČR se v předchozím měsíci přihlásilo 34 361 lidí a naopak  odešlo 43,4 tisíc lidí. Řada z nich našla uplatnění v maloobchodu, ve stavebnictví, veřejné správě, v obraně a sociálním zabezpečení, ve velkoobchodu nebo třeba ve školství. A svou činnost aktuálně obnovují i živnostníci, kteří dočasně přerušili své podnikání.

„Březen je také typickým měsícem, kdy roste zájem zaměstnavatelů o veřejně prospěšné práce, především v rámci jarních úklidů veřejných prostranství. ÚP ČR s nimi po splnění zákonných podmínek uzavírá dohody. Hlavní nástup těchto činností očekáváme v dubnu. Dobrou zprávou je, že v následujících měsících by mohla nezaměstnanost s velkou pravděpodobností ještě dále klesat,“ shrnuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Stále platí, že v přijímání nových zaměstnanců jsou zaměstnavatelé opatrnější než v předchozím roce a zaměřují se i na efektivnější vytváření finančních rezerv. Zejména kvůli dražším energiím či surovinám. Současně se ale většina z nich snaží udržet stávající stavy zaměstnanců a neplánuje výrazně propouštění. V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od dopadů energetické krize na zaměstnavatele či třeba průběhu válečného konfliktu na Ukrajině.

Ukrajina

Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí konfliktu do konce března 2023 práci celkem 222 513 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou (zhruba ¾ - 153.304 - z nich tvoří ženy). Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci předchozího měsíce pracovalo na území ČR 97 120 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském (16 721 osob), Plzeňském (14 514 osob) a Jihomoravském kraji (10 400 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako obsluha stacionárních V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali.

Ke konci předchozího měsíce bylo v evidenci ÚP ČR celkem 17 720 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou (únor 17 190 osob). Podali žádosti o zaevidování jako zájemci (1 427 osob, únor 1 450 osob) nebo uchazeči (16 293 osob, únor 15 740 osob) o zaměstnání. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak tvořili 6 % (únor 5,6 %). Od vypuknutí krize na Ukrajině se do 31. 3. 2023 zaevidovalo na ÚP ČR celkem 38 107 (únor 35 612) cizinců pod dočasnou ochranou. 

Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí cizincům mimo jiné pomoc s financováním kurzů českého jazyka. Kurz češtiny v rámci rekvalifikací dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) zahájily celkem 4 002 osoby. Jen v březnu 2023 nastoupilo do kurzu 618 cizinců.

Vždy se jednalo o zvolenou rekvalifikaci. Pokud jde o rekvalifikace odborné, probíhá jich méně. Důvodem je neznalost českého jazyka. ÚP ČR nabízí pomoc s financováním kurzů českého jazyka i zaměstnavatelům, u kterých občané Ukrajiny už pracují. A to prostřednictvím příspěvku v rámci projektu POVEZ II.

Nezaměstnanost v regionech

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v březnu v Ústeckém (5,7 %) a Moravskoslezském kraji (5,1 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ve stejném období i loni, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla ve Zlínském, v Plzeňském a Pardubickém kraji (shodně 2,9 %).

Meziročně se situace nejvíce změnila na Pardubicku, v Praze a na Ústecku, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti březnu2022 o 0,5 p. b. na 2,9 %, resp. na 3,1 % a 5,7 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okrese Praha-východ (1,6 %), Praha-západ (1,7 %) a Pelhřimov (1,8%). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,3 %), Most (7,1 %), Bruntál (6,8 %) a Chomutov (6,5 %).

Struktura uchazečů o zaměstnání

Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 53,6 % ženy, což představuje 146 635 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných mužů poklesl na 3,4 % a u žen na 4,1 %.

V uplynulém měsíci hledalo práci 37 243 osob se zdravotním postižením (OZP) – 13,6 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 10 644 volných pracovních míst.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v březnu 43,3 roku, loni to bylo 43,9 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.

V meziročním srovnání v březnu mírně vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let a ve skupině 30 - 49 let. Naopak v kategorii50 plus podíl nezaměstnaných osob klesl. V případě posledně uvedené skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k poklesu o 1,7 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o nárůst o 3 313 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31. 3. 2023 celkem 100 808 a tvořili 36,9 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Zaměstnanost lidí nad 50 Úřad práce ČR podporuje prostřednictvím řady nástrojů a opatření Aktivní politiky zaměstnanosti či speciálních projektů. Ročně této možnosti využívají tisícovky klientů.

Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě evidovaných uchazečů se základním vzděláním (o 8 314) a uchazečů se vzděláním vysokoškolským (o 5 197).  Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci března bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 84 727.

Ke konci předchozího měsíce evidoval ÚP ČR 12 343 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to méně o 220, meziročně pak více o 996 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,5 % (únor – 4,4 %, březen 2022 – 4,5 %). Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo ke konci března v evidenci ÚP ČR 7872 jen absolventů. V podpoře pracovního uplatnění mladých lidí do 29 let využívá ÚP ČR řadu nástrojů. Za všechny určitě stojí za zmínku velmi úspěšné projekty „Záruky pro mladé“.

Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V březnu2023 poklesl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných o 4,5 p. b. na 27,7 %, tedy celkem na 75 825 osob. Průměrná délka evidence ve srovnání s únorem vzrostla o 17 dny na 471.

Noví a umístění uchazeči o zaměstnání

Během března se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 34 361 lidí. To je meziměsíčně více o 239 osob (o 0,7 %) a meziročně více o 2 922 (o 9,3 %) uchazečů. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (4 496) a Středočeský kraj (4 018). Naopak nejméně kraj Karlovarský (1 160). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (3 808) a nejméně v okrese Prachatice (141).

O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí např. z oblasti maloobchodu a velkoobchodu, vzdělávání, veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, výroby kovových konstrukcí, vzdělávání nebo činností souvisejících se zaměstnáním.

Naopak z evidence odešlo celkem 43 391 uchazečů, tj. o 8 718 osob více než v předchozím měsíci a o 1 392 osob více než v březnu 2022. Novou práci získalo 30 180 lidí, nejčastěji jako pracovníci v oblasti maloobchodu, specializovaných stavebních činností, veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, velkoobchodu, vzdělávání, rostlinné a živočišné výroby nebo výroby kovových konstrukcí.

Podpora v nezaměstnanosti

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v březnu 83 876 osob, což představuje 30,7 % všech uchazečů o zaměstnání (únor 2023 – 32,4 %, březen 2022 – 32,4 %). Počet lidí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 2 044 osob.

Uchazeči v průměru dostávali 9 737Kč měsíčně (březen 2022 – 9 131Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4 500 Kč pobíralo13 589 (16,2 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 22 798 Kč, pak ÚP ČR v březnu vyplácel 1 886 (2,2 %) uchazečům o zaměstnání.

V předchozím měsíci vyplatil Úřad práce ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 1 025 069 tis. Kč (únor 1 010 151 tis. Kč).

Volná pracovní místa

Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem284 525 volných pracovních míst, o 1 428 více než v únoru a o 75 643 méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru 1 uchazeč o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,9), Bruntál (5,9), Most (4,9), Jeseník (3,8) a Ústí nad Labem (3,7).

U přibližně 71,6 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 70,9 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají zájem o dělníky v oblasti výstavby budov,obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, zedníkykamnáře a dlaždiče nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (78 112 míst) a ve Středočeském kraji (58 300 míst).

V předchozím měsíci nahlásili zaměstnavatelé celkem 21 429 nových volných pracovních míst, což je o 34 588 méně než ve stejnou dobu loni. Odchodem zaměstnanců se uvolnilo 2 588 míst. ÚP ČR naopak obsadil 22 589 volných pracovních míst.

Úřad práce ČR aktivní v politice zaměstnanosti

Úřad práce ČR věnuje všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím nástrojů Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) podpořil k 31. 3. 2023 celkem 9 416 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Tak například - na veřejně prospěšné práce umístil 2 315 lidí. Zaměstnání získalo také 2 199 uchazečů díky vyhrazeným společensky účelným pracovním místům (SÚPM).

Pro 4 soby zřídili zaměstnavatelé zcela nová SÚPM (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Dalších 649 nezaměstnaných zahájilo v rámci SÚPM soukromé podnikání. V návratu na pracovní trh také pomáhá příspěvek na dojížďku. Touto cestou podpořil ÚP ČR ke konci března celkem 159 lidí.

Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP). I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Ke konci předchozího měsíce takto podpořil 412 OZP. Důležitým nástrojem APZ jsou rekvalifikace, kterými Úřad práce ČR finančně podporuje nejen uchazeče, ale také zájemce o zaměstnání. K 31. 3. 2023 se jich účastnilo 2 704 lidí.

Celkem od začátku letošního roku nastoupilo na rekvalifikace 6 994 klientů. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti, kurzy českého jazyka pro cizince, kurzy pro pracovníky v sociální oblasti a počítačové kurzy. Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci nad 50 let.

Zájem je i o výkon veřejné služby. Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 4 253 pozic.

Nejvíce pak v Ústeckém (1 601) a v Moravskoslezském (997) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí. V neposlední řadě veřejná služba probíhá také ve formě pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo v březnu celkem 1 990 klientů.