Rok 2026 jasně ukazuje, že vstupujeme do nové fáze proměny práce, v níž se do popředí dostává spolupráce mezi člověkem a umělou inteligencí. Nejde přitom jen o technologický posun, ale o hlubokou změnu toho, jak pracujeme, rozhodujeme se a vytváříme hodnotu. Organizace dnes stojí před zásadní výzvou – jak plně využít potenciál AI a nových technologií a současně zachovat lidský rozměr práce.
Spolupráce člověka a technologií, dopad umělé inteligence na firemní kulturu i rozhodování a rostoucí význam adaptability. Tyto klíčové aspekty průzkumu za Česko a Slovensko ukazují, že většina firem si význam současných změn uvědomuje, ale málokterá z nich je dokáže efektivně řídit. Dlouhodobý kontext těchto změn potvrzují i globální data průzkumu. Z nich vyplývá, že řada společností zahajuje firemní AI transformaci v oslabeném stavu, tedy s přetíženými pracovníky, klesající důvěrou a rostoucím napětím ve firemních kulturách právě ve chvíli, kdy nutně potřebují vyšší rychlost, odolnost a schopnost inovovat.
Spolupráce lidí a technologií jako nový základ výkonnosti
Většina českých i slovenských organizací dnes podle průzkumu aktivně zavádí AI – až 60 % z nich nyní řeší, jak nastavit efektivní spolupráci mezi lidmi a technologiemi. Často se však soustředí především na technologii a efektivitu, zatímco lidský rozměr spolupráce s AI zůstává upozaděn. Přitom právě nastavení vztahu mezi lidmi a technologiemi je podle průzkumu klíčem k lepším výkonům, větší důvěře zaměstnanců i jejich osobnímu wellbeingu.
Pro skutečné využití potenciálu AI však nestačí nové technologie pouze nasadit, ale změnit způsob, jakým je práce navržena. Firmy musí přenastavit procesy, role a odpovědnosti, investovat do rozvoje dovedností a systematicky budovat důvěru v nové nástroje. Při pohledu na globální data průzkumu se však ukazuje, že v tomto směru dosahuje aktuálně pokroku pouze 6 % firem na světě.
Fakta, nebo fikce? Důvěra v data v době umělé inteligence
S rostoucím využíváním AI je stále obtížnější rozlišit kvalitní a důvěryhodné informace. Na tuto skutečnost musí reagovat i HR oddělení, a to zejména v oblastech jako nábor, hodnocení výkonu či rozvoj zaměstnanců. Ty totiž pracují s předpokladem, že získaná data o zaměstnancích či kandidátech jsou pravdivá.
Přestože si 53 % českých a slovenských respondentů uvědomuje důležitost kvality dat, pouze 19 % organizací v této oblasti zaznamenává alespoň dílčí pokrok. Bez jasného rámce správy dat může AI podporovat chybná rozhodnutí, oslabovat odpovědnost lidí a negativně ovlivňovat důvěru i reputaci firmy.
AI mění rozhodování i firemní kulturu
Umělá inteligence stále více vstupuje i do rozhodovacích procesů, které byly dosud doménou manažerů. Více než polovina českých a slovenských respondentů považuje dopad AI na rozhodování za zásadní. Organizace proto hledají rovnováhu mezi využitím dat a technologií a zachováním lidského úsudku, odpovědnosti a autonomie. Vedle toho AI často nenápadně ovlivňuje i firemní kulturu. Až 72 % respondentů z Česka a Slovenska vnímá její významný dopad, ale pouze 20 % firem v této oblasti dosahuje alespoň částečných výsledků.
Z globálního pohledu se zároveň ukazuje, že AI je především kulturní, nikoli technologickou výzvou. 65 % společností na světě podle studie očekává, že se jejich firemní kultura bude muset kvůli AI zásadně proměnit. Nejasně nastavená pravidla používání umělé inteligence mohou ale podkopávat důvěru zaměstnanců v AI, snižovat ochotu ji používat, a brzdit tak její smysluplnou adopci.
Budování hodnoty prostřednictvím řízení schopností a kapacit
Umělá inteligence mění způsob, jakým organizace pracují s kapacitami a dovednostmi. Technologie dnes umožňují současně zvyšovat rychlost, kvalitu i efektivitu, což vyžaduje nový přístup k práci i zdrojům. Konkurenční výhoda tak vzniká schopností firmy sladit v reálném čase lidi, jejich dovednosti a dostupné technologické zdroje tam, kde se vytváří největší hodnota. Až 88 % účastníků průzkumu z Česka a Slovenska považuje tuto koordinaci za klíčovou pro dosažení lepších výsledků.
Rozhodnutí firem dnes mají mnohem širší dopad než dřív – neovlivňují jen ekonomické výsledky, ale také zaměstnance, zákazníky, komunity i prostředí, ve kterém organizace působí. Klíčovou výzvou proto je využít potenciál umělé inteligence a nových technologií způsobem, který podporuje inovace a výkonnost, ale zároveň zachovává lidský úsudek, důvěru a odpovědnost při rozhodování.
Tradiční funkce narážejí na své limity
Rychlé změny a technologický vývoj zároveň oslabují tradiční model fungování firem postavený na oddělených funkcích, jako jsou HR, IT či finance. Ke slovu se naopak dostává propojování expertíz napříč firmou. Více než 57 % respondentů z Česka a Slovenska (celosvětově je to 66 %) považuje posouvání hranic mezi funkcemi za klíčové jednak pro dosažení lepších výsledků, a jednak proto, aby dokázaly držet krok s dynamikou moderní práce.
Zásadně tedy roste význam mezioborové spolupráce, flexibility a schopnosti pružně reagovat na konkrétní byznysové situace v reálném čase. Právě rychlost a flexibilitu označuje podle studie 7 z 10 globálních byznysových lídrů za hlavní konkurenční strategii příštích tří let.
Adaptabilita jako klíčová konkurenční výhoda
Schopnost rychle se přizpůsobovat změnám je podle průzkumu jednou z nejdůležitějších dovedností současných organizací. Až 83 % českých a slovenských respondentů, v souladu s celosvětovými výsledky, vnímá posilování adaptability jako zásadní, přičemž více než třetina firem už v této oblasti zaznamenává konkrétní pokrok. Umělá inteligence přitom hraje v rozvoji adaptability klíčovou roli – umožňuje pracovníkům získávat okamžitou zpětnou vazbu, průběžně se vzdělávat i experimentovat přímo v rámci každodenní práce.
O průzkumu
Globálního průzkumu Trendy v oblasti lidského kapitálu 2026 se zúčastnilo téměř 9 000 lídrů z oblasti byznysu a HR z více než 15 zemí světa. V České republice a na Slovensku se do průzkumu zapojilo 275 respondentů, především z oblasti technologií, průmyslové výroby, stavebnictví a automotive.