Štěstí na baterky

Napadlo vás někdy, proč vlastně některé firmy zavádějí denní noclehárny, firemní lekce jógy či organizované rozcvičky? Proč instalují aplikace, které jejich zaměstnancům po určité době zamknou počítač, aby se šli alespoň na chvíli projít? Proč zajišťují, aby v jejich kancelářích bylo stále k dispozici čerstvé ovoce a jiné raw pochoutky? Proč zajišťují výuku jazyků, které jejich zaměstnanci nebudou v práci nikdy potřebovat? A proč platí mentory, kteří jejich manažerům radí, aby si každý týden dali do kalendáře večeři s manželkou?

Radim Zeman, Happy TC

Část firem to dělá určitě proto, že se inspirovaly jinde nebo se jich prostě několik uchazečů při pohovorech zeptalo, jestli tyto benefity nabízejí. Smysl těchto „benefitů“ je ale mnohem hlubší.

Často se poslední dobou mluví o zavádění „happiness kultury“, protože ta má pro firmy i její lidi neoddiskutovatelné benefity. Nicméně k tomu, aby lidé mohli dělat činnosti, které je i jejich firmu nakonec udělají „happy“, musejí na to mít energii. Jinými slovy: „Bez nabitých baterek není happiness.“

Většina firem ale bohužel dodnes za energetické zdroje považuje především energie, které pohánějí stroje, zařízení nebo například vozový park. Většinou se jedná o elektřinu, plyn či ropu.

Pokud ale chceme mluvit o energii firmy a jejích zdrojích, je to mnohem složitější. Ta se totiž skládá z energie jednotlivých týmů a ta zase z energie jejich členů. Základní otázkou tedy je, jak efektivně nabít baterky jednotlivých lidí.

Možná si teď říkáte, že teorie je krásná věc, ale … O čem to tedy je v praxi?

Typickou ukázkou byla například situace klienta, který opravdu stál o to, aby se jeho firma posunula více směrem k happiness kultuře. Vyzkoušel několik pokusů o zavedení změny, ale nepomohly ani investice do zlepšení firemního prostředí ani zavedení pozice CHO (Chief Happiness Officera), která byla čistě formální, ani nová školení a tréninky nebo pokusy jeho manažerů o více „lidský“ přístup.

Ukázalo se, že jednou z klíčových věcí, která chyběla k prosazení změny, byla právě silná energie jeho týmů, které by pak byly schopny změnu zavádět, aplikovat a udržet ji.

Bohužel někteří jeho manažeři při mapování situace vykazovali spíše stránky demotivace nebo byli spokojení s tím, jak to je, a o žádnou změnu nestáli. Jiní o změnu vlastně hodně stáli, ale už jen z představy, že by měli vynaložit nějakou energii navíc k tomu, aby se změna realizovala, jim nebylo v jejich situaci dobře od žaludku. A to ani nemluvíme o nutnosti mít někoho, kdo má dostatek energie k tomu, aby zvednul vlajku a zavádění změn vedl. O energií nabitém týmu se tedy mluvit rozhodně nedalo.

To, co bylo potřeba udělat, bylo nabít energií dostatečné množství klíčových lidí, aby novou změnu mohli zvládnout.

Jak tedy nabít baterky týmu?

Pokud chceme mluvit o energetickém managementu každého člověka, je důležité respektovat tři hlavní pilíře:

  1. Zajistit základní zdroje energie (jídlo, pití, spánek, kvalitní vzduch, …)
  2. Efektivně využívat vnitřní zdroje energie každého jednotlivce (mindfullness, správné stanovování cílů a priorit, dobré plánování, efektivní komunikace, …)
  3. Eliminovat energetické ztráty (emoční boje, frustraci, neefektivní práci, zahlcení…)

Práci s vnitřními zdroji energie je pak dobré rozdělit na 4 kategorie:

  • Fyzická energie
  • Emoční energie
  • Mentální energie
  • Spirituální energie

Výsledky průzkumů, které sledovaly účinnost práce s těmito čtyřmi kategoriemi na vzorku 2 000 zaměstnanců, byly šokující. U většiny sledovaných ukazatelů došlo ke zlepšení o více než 100 % už při efektivní práci jen ze dvěma ze čtyř kategorií vnitřní energie. Zlepšení 3 kategorií pak znamenalo např. o 200 % vyšší schopnost soustředit se na práci, o 190 % větší pozitivní energii, nebo o 200 % vyšší pravděpodobnost, že talenti neodejdou jinam.

the effects of meeting employees core needs

... ale pozor na zkrat !

„Super! Tak to je jednoduché – jdeme na to!“

Pokud se Vám honí hlavou podobné myšlenky, tak doporučujeme ještě se aspoň na chvilku zastavit.

Změnit vnitřní Energy Management lidí ve firmě je totiž změnový projekt jako každý jiný. A i zde platí známé neúprosné statistiky – tedy, že více než 60 % změnových projektů nedosáhne svého cíle.

Jako příklad může sloužit jedna česká velká IT firma, která se rozhodla vzít Energy Management jejich lidí útokem. Jako jednu z věcí, kterou rozběhla, byl trénink Individuálního Energy Managementu pro jejich programátory. Téma školení zaujalo a během pár minut se přihlásilo přes 20 lidí. Kurz vedli 2 zkušení lektoři a po krátkém úvodu se rovnou pustili do praktického nácviku meditace, jako jednoho z nástrojů udržování spirituální energie. Soutěžní otázka zní: „Kolik programátorů na kurzu zůstalo více než hodinu?“

Tato nástraha je samozřejmě do očí bijící. Zavádění individuálního Energy Managementu a jiných principů Happiness@Work má však nástrah mnohem více a některé jsou skryté velmi dovedně. O tom ale zase v některém dalším článku…