Velká data v HR prakticky nejsou. Učte se pracovat s těmi malými

Tzv. velká data (big data) jsou rozsáhlé soubory dat, které vzhledem k jejich velikosti a různorodosti jejich typů nedokáží zpracovávat běžné softwarové technologie a nástroje v rozumném čase.

Vznikají proto specializované nástroje zaměřené na analýzu velkých dat, které vyhodnocují četnost výskytu různých problémů či potřeb za účelem zjištění, jak tyto problémy a potřeby nejlépe řešit.

V souvislosti s podnikáním se stále častěji hovoří o tom, že využití velkých dat zcela změní fungování firem. Firmy vytvářejí obrovské objemy dat a díky jejich analýze mohou velmi detailně poznat chování svých zákazníků a zaměstnanců. Budoucnost firem pak bude stát na tom, jak tato zjištění dokáží využít.

O velkých datech se stále častěji mluví i v HR. Jedním z důvodů je tlak vyvíjený na oddělení lidských zdrojů, aby dokázala předkládat věrohodné analýzy a měřitelné výstupy. Má však HR vůbec k dispozici velká data?

Ilustrační snímek

Zajímavou úvahu na toto téma publikoval Peter Cappelli, profesor managementu na prestižní ekonomické škole Wharton School, která je součástí Pennsylvánské univerzity. Svému článku pro server Harvard Business Review dal výmluvný titulek „There’s No Such Thing as Big Data in HR“ (V HR žádná velká data nejsou).

Malá data, velké problémy

Peter Cappelli vysvětluje, že firmy mají maximálně tisíce zaměstnanců a většina dat, která jsou o nich shromažďována, je aktuální pouze jeden rok. Využití speciálního softwaru pro zpracování velkých data je pak zbytečné. Větší výzvou pro HR než velká data je podle Cappelliho lepší práce s daty jako takovými.

Data, která se týkají různých oblastí, jako je například nábor nebo řízení výkonnosti, jsou totiž velmi často uložena v různých systémech, které nejsou navzájem kompatibilní. Více než odborníky na velká data proto firmy potřebují správce databází, kteří dokáží vyčistit a propojit firemní data. K tomu stačí běžné softwarové nástroje, mnohdy i Excel.

Neobjevujte znovu Ameriku

Další důležitá skutečnost je podle Cappelliho to, že otázky, na které hledáme odpovědi pomocí analýzy velkých dat, jsou již dávno zodpovězeny. Jako příklad uvádí víceletý výzkum společnosti Google nazvaný Project Oxygen, jehož cílem bylo zjistit, co dělá dobré manažery. Tak rozsáhlou analýzu dat si většina firem nemůže dovolit. Co se však ukázalo? Totéž, co vyzkoumali akademici již před desítkami let a co si můžeme přečíst v učebnicích.

Další problém jsou zákonná omezení týkající se ochrany osobních údajů. Nadnárodní společnosti například nemohou analyzovat data o zaměstnancích napříč státními hranicemi.

Co tedy dělat, až vyčistíte databáze stávajících HR dat?

Analyzujte vztahy mezi daty. Začněte tím, jaký vliv mají vaše kritéria náboru na pracovní výkonnost zaměstnanců.

Pamatujte si ale, že nejdůležitější je kvalita dat. Pokud například používáte systém měření výkonnosti, o němž si myslíte, že není dobrým měřítkem skutečné výkonnosti, nemá smysl takto získané data analyzovat.

Co si o využití dat, respektive big dat, v HR myslíte vy?

Přečtěte si také zajímavou diskusi pod článkem Petera Cappelliho zde.

-kk-

Zdroj: Harvard Business Review - zpravodajský portál vydavatelství přední americké obchodní školy Harvard Business School
Zobrazit přehled článků ze zdroje Harvard Business Review