Já už jsem prostě takový: Proč nejzkušenější manažeři nejhůř přijímají zpětnou vazbu?

Paradox manažerského rozvoje zní: čím déle je někdo ve své roli úspěšný, tím hůř snáší informaci, že by mohl dělat něco jinak. Zkušenost, která z něj kdysi udělala výborného odborníka nebo šéfa, se v určitém bodě promění v neviditelnou zeď. A ta zeď má jednoduchou, důvěrně známou větu: „Já už jsem prostě takový.“

Eva Rakárová, ACE Consulting

Past jménem talent

Málokdo si dobrovolně přizná, že narazil na strop vlastního rozvoje. Přitom se to děje běžně. A paradoxně nejčastěji lidem, kteří byli ve své práci dlouho vynikající. Když člověku fungovalo určité chování roky, nemá důvod ho zpochybňovat. Jenže svět kolem něj se mezitím mění rychleji, než na jaké tempo byl zvyklý. A to, co fungovalo včera, dnes už nestačí.

Psychologové tomuto jevu říkají fixní mindset – přesvědčení, že schopnosti jsou dané, hotové, a s tím se už nedá nic dělat. Naproti tomu stojí růstový mindset, tedy víra, že se člověk může rozvíjet celý život. Rozdíl mezi nimi se nepozná podle inteligence ani podle výsledků. Pozná se podle jediné věci: co se stane ve chvíli, kdy člověk dostane zpětnou vazbu, že něco nefunguje tak, jak by mělo.

Proč zpětná vazba bolí víc, než by měla

U člověka s fixním mindsetem není kritika jen informací k zamyšlení. Je to ohrožení. Pokud je moje hodnota založená na tom, že jsem dobrý, respektive nejlepší, pak informace, že bych mohl být lepší, útočí přímo na moji identitu. Není divu, že reakcí často bývá obrana, popírání nebo protiútok – to oni nerozumí kontextu, to dřív fungovalo, tak proč ne teď.

Zvenčí to vypadá jako tvrdohlavost nebo neochota. Ve skutečnosti jde o mnohem hlubší mechanismus, který se dotýká sebehodnoty. A právě proto se s ním tak těžko pracuje. Nejde o nedostatek znalostí, které by šlo doplnit jedním školením, ale o zafixovaný způsob, jak člověk sám sebe vnímá.

Cena, kterou platí i firma

Nejedná se přitom jen o osobní nepohodlí jednotlivce. Fixní mindset má tendenci se šířit dál, na celý tým. Manažer, který si nepřipouští, že by mohl růst, jen těžko dokáže autenticky podporovat růst u svých lidí. Zpětnou vazbu, kterou sám nedokáže přijímat, těžko dokáže dávat tak, aby fungovala. A tým, kde se nesmí nahlas říct: – tohle bychom mohli dělat jinak – ztrácí schopnost se posouvat přesně ve chvíli, kdy to trh vyžaduje nejvíc.

Zvláštní na tom je, že fixní mindset málokdy přichází sám. Bývá vidět hlavně v jedné konkrétní oblasti života nebo práce. Člověk může být naprosto otevřený novým nápadům v obchodní strategii, a přitom naprosto uzavřený vůči zpětné vazbě na styl vedení lidí. Právě proto se dá těžko odhalit zvenčí jako celková vlastnost. Je potřeba dívat se na konkrétní situace, ne na člověka jako na nálepku.

Cesta ven vede přes bezpečí, ne přes tlak

Dobrá zpráva je, že fixní mindset není trvalý stav. Jde o naučený vzorec, a naučené vzorce se dají měnit, ale ne tlakem ani přesvědčováním. Čím víc se na člověka s fixním mindsetem tlačí, aby se změnil, tím silněji se brání, protože tlak jen potvrzuje jeho obavu, že s ním je něco v nepořádku.

Funguje to obráceně: teprve když si člověk sám v bezpečném prostředí uvědomí, že mu určitý způsob uvažování něco stojí, otevře se prostor pro změnu. A tady se otevírá role, kterou může sehrát firma a její leadership. Ne jako soudce, který hodnotí, kdo má a kdo nemá růstový mindset, ale jako prostředí, které dělá zpětnou vazbu běžnou, bezpečnou a součástí normální práce, ne výjimečným a ohrožujícím momentem.

Manažeři, kteří tohle pochopí, získávají něco cennějšího než jednorázově proškolený tým. Získávají lidi, kteří se nebojí říct nahlas, že ještě nejsou hotovi, a to je přesně ta vlastnost, kterou bude trh v příštích letech odměňovat nejvíc.

Mgr. Eva Rakárová je psycholožka, senior konzultantka a partnerka ve společnosti ACE Consulting, kde se dlouhodobě věnuje rozvoji lidského potenciálu od výběru talentů až po vzdělávání týmů. Ve své praxi propojuje odborné psychologické zázemí s moderním byznysovým přístupem, přičemž se specializuje na téma duševního zdraví, emoční inteligence a prevence vyhoření. Jako lektorka a mentorka pomáhá firmám budovat zdravější a efektivnější pracovní prostředí, a to vždy s důrazem na autenticitu a praktickou využitelnost. Svoji vlastní energii nejraději dobíjí cestováním, jógou nebo tancem a věří, že porozumění vlastním emocím je klíčem k osobní i profesní spokojenosti.  

Mgr. Ing. Tomáš Zuda je psycholog, senior konzultant a lektor ve společnosti ACE Consulting, kde je těžištěm jeho práce vzdělávání a rozvoj manažerů – od tréninků a workshopů přes mentoring až po týmový a individuální koučink. Dlouhodobě se věnuje tomu, jak manažerům pomáhat lépe rozumět sobě i druhým, zvládat náročné situace a efektivně vést své lidi. Ve své práci vychází z psychologického vzdělání i zkušeností z manažerské psychologie a zaměřuje se především na situační leadership, komunikaci, týmovou spolupráci a osobní rozvoj. Vedle práce v ACE Consulting se věnuje také psychologickému poradenství a terapeutické práci s jednotlivci i páry.