Jak jazyková škola kontroluje kvalitu svých lektorů?

Proč kontrolovat kvalitu lektorů? Protože žádný učený z nebe nespadl, a stejně jako v jiných oborech se i lektoři cizích jazyků potřebují nadále vzdělávat a rozvíjet. Různé způsoby měření kvality jim v tomto směru pomáhají.

Eva Hédlová, EMPIRE - the Know-How Institute

Nejčastějším a nejefektivnějším způsobem, jak sledovat a měřit kvalitu lektora cizích jazyků, je návštěva a nezúčastněné pozorování jeho vyučovací hodiny. V prostředí českého vzdělávání je tato činnost nazývána hospitací (popř. náslech v případě návštěvy např. kolegy). V jazykových školách je někdy používán anglický ekvivalent observation. Při hospitaci je možné pozorovat a hodnotit různorodé pedagogické a didaktické parametry a určovat tak pokročilost a vyspělost učitelských dovedností daného lektora.

Jednou z hodnocených kategorií je tzv. dynamika hodiny, která pod sebou skrývá mnohé dovednosti. Ty zahrnují třeba lektorovu práci s hlasem, jeho rychlost a srozumitelnost. Nebo zda dokáže zajistit hladký průběh hodiny za použití správně formulovaných a pochopitelných zadání učební úlohy, jak dokáže jednotlivé aktivity navázat a přemostit a jak zvládá udržet pozornost zúčastněných po dobu vyučovací jednotky.

Dále se při hospitaci zaměřujeme na lektorovu úroveň znalosti cizího jazyka, jeho erudovanost a přípravu na danou hodinu. Při výuce cizího jazyka je velmi důležitým parametrem práce s chybou, tedy zda lektor ví, jak často a které chyby je vhodné opravovat, jakým způsobem na to studenta upozornit a jak studenta navést k správné odpovědi, aby studenta nedemotivoval a neohrozil tak jeho další pokrok a touhu učit se.

Další parametry, které lze při hospitaci pozorovat, jsou atmosféra, vytvoření vztahu se studenty, interakce s nimi a ohled na individuální potřeby jednotlivých studentů. V neposlední řadě pozorovatel hodnotí strukturu hodiny, výběr učiva, stanovení a splnění učebních cílů, výběr učebních úloh a použitých metod.

Po hospitaci vždy následuje rozhovor s vyučujícím, který nejprve sám zhodnotí svou hodinu na základě již zmíněných parametrů a poté ji zhodnotí hospitující, který dále vede s vyučujícím rozhovor, jehož cílem je určit oblasti, ve kterých je možné zlepšení.

Hospitace by měly probíhat pravidelně, u začínajících lektorů častěji např. jedenkrát za měsíc, u pokročilých lektorů alespoň jedenkrát za půl roku. Je doporučené a funkční, aby hospitace prováděl stejný člověk např. metodik, který je schopen v průběhu času sledovat postupný vývoj a zlepšení lektora, kontinuálně s lektorem pracovat na specifických dovednostech a dále stavět na dosažených výsledcích.

Dalším způsobem, jak ověřovat kvalitu lektora, je zhodnocení jeho učebních plánů a plánů kurikula specifických kurzů.

Je doporučeníhodné, aby si méně zkušení lektoři poctivě psali učební plán každé hodiny, na základě kterého lze velmi dobře posoudit, zda umí stanovit reálné a dosažitelné cíle hodiny, zda dokáží zvolit vhodné učební úlohy (aktivity) korespondující s kognitivními úrovněmi taxonomie učebních cílů, cíli hodiny, úrovní studentů a obecným plánem výuky.

U zkušenějších lektorů, kteří mají plánování hodin zvládnuté, je vhodné testovat jejich schopnosti a dovednosti při vytvoření a naplánování celého kurzu, např. prezentace v marketingu.

Užitečným způsobem měření může být také simulovaná situace během tréninkového procesu. Lektorovi jsou předány teoretické poznatky týkající se konkrétní vyučovací metody nebo učitelské dovednosti, na jejichž základě si lektor připraví praktickou ukázku, kterou prezentuje před metodikem a svými kolegy, a ti mu pak mohou poskytnout zpětnou vazbu nebo doporučení.

Na závěr bych ráda řekla, že nikdo není dokonalý a aby došlo ke zlepšení, potřebuje lektor vědět, jaká je jeho dosavadní úroveň, tedy zkontrolovat jeho kvalitu, a na kterých dovednostech je potřeba zapracovat. A stejně jako v jiných oblastech je potřeba i u jazykového vzdělávání celý proces pravidelně opakovat.