Přehrát podcast
Společnost ICT Pro dnes patří mezi zavedené hráče v oblasti firemního vzdělávání. Ročně proškolí kolem sedmi tisíc lidí z více než 800 firem a její kurzy se konají nejen v Česku, ale i ve více než čtyřiceti dalších zemích. Začátky však byly mnohem skromnější.
Radek Havelka, zakladatel a ředitel firmy, původně mířil do školství. Studoval pedagogiku, ale rychle zjistil, že podmínky učitelů nejsou dlouhodobě udržitelné. „Po revoluci jsem měl možnost volného studia a vyzkoušel několik oborů i Akademii věd. Nakonec jsem učil na gymnáziu, ale platové podmínky mě přiměly hledat jinou cestu,“ vzpomíná. Zlom nastal ve chvíli, kdy přijal nabídku pracovat jako personalista a učitel angličtiny v poměrně renomované české IT firmě. Právě tehdy se začal seznamovat se světem firemního vzdělávání a personalistiky.
První vlastní podnikatelský krok přišel s kolegou Petrem Slavíkem. Firma nejprve nabízela pouze IT školení, postupně však rozšířila portfolio o tzv. soft skills, tedy kurzy zaměřené na měkké dovednosti. „Na začátku jsme čelili předsudkům. Personalisté nás vnímali jen jako IT firmu. My jsme však chtěli poskytovat komplexní služby, a proto jsme nabídku rozšířili o další oblasti. První kurz komunikace pro IT helpdesk jsme otevřeli v roce 2013,“ říká Radek Havelka.
Dnes má ICT Pro v Brně a Praze vlastní prostory o rozloze přibližně 700 metrů čtverečních s dvanácti učebnami. V portfoliu je kolem dvou tisíc kurzů, z nichž tři čtvrtiny tvoří IT školení a zbytek soft skills a další odborné dovednosti. V roce 2023 firma uskutečnila 1.752 dnů školení a obrat dosáhl 40 milionů korun. Na zajištění programů se podílí dvanáct zaměstnanců a síť zhruba 400 externích lektorů.
Významným impulzem pro rozvoj byla pandemie. Přinesla sice složité období, ale zároveň firmu posunula k hybridní a online formě vzdělávání. „Dříve jsem byl radikálně proti online výuce. Dnes ji považuji za nezbytnou. Ušetří čas i logistiku a při správném provedení může být stejně kvalitní. Přesto prezenční kurzy zůstávají nenahraditelné, protože osobní setkání podporuje interakci a emocionální prožitek,“ zdůrazňuje R. Havelka.
ICT Pro má za sebou řadu velkých projektů. Patří mezi ně například školení pro IBM, AT&T nebo Českou správu sociálního zabezpečení. „Největší projekt pro nás znamenal vzdělávání 4.500 lidí s podporou 21 lektorů a náročnou koordinací. Byla to logisticky i organizačně obrovská výzva,“ popisuje Radek Havelka.
Vedle komerčních zakázek hrají významnou roli i dotační programy. Ty umožňují firmám čerpat podporu na vzdělávání zaměstnanců. „Když dotace začínaly, měl jsem pocit, že deformují trh a podporují i nekvalitní služby. Postupně jsme ale pochopili, že by byla škoda je nevyužít. Dnes spolupracujeme s partnery na dotačním managementu, aby klienti měli proces administrativně jednodušší,“ říká R. Havelka.
Trh vzdělávání se rychle mění. Jedním z hlavních trendů je nástup umělé inteligence. ICT Pro na tuto vlnu reaguje rozšiřováním nabídky technických i praktických kurzů. „AI není jen hype, je to realita současnosti. Začali jsme kurzem strojového učení, dnes nabízíme kolem pětatřiceti různých kurzů zaměřených na umělou inteligenci a další postupně přidáváme,“ doplňuje Radek Havelka.
Do budoucna chce firma posílit své postavení na zahraničních trzích. V plánu jsou kromě již běžícího Turecka a Rumunska i kurzy v Maďarsku, Polsku, Arménii, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a na Ukrajině. Dlouhodobým cílem je založit pobočku i ve Spojených státech. ICT Pro vybudovala portál pro online webináře a videokurzy, který doplňuje stávající nabídku o možnost samostudia, a také dokončuje práce na modernizaci svého webu.
Podle Havelky zůstává hlavní přidanou hodnotou firmy přístup ke klientům a kvalita lektorů. „ICT Pro je především rodinná firma. Chceme, aby se u nás zákazníci cítili jako součást týmu. Naším cílem je nejen vzdělávat, ale také inspirovat, motivovat a přispívat ke spokojenosti lidí v práci i v životě,“ uzavírá.
Přepis podcastu
Tento zkrácený přepis podcastu byl vytvořen s využitím automatizované technologie rozpoznávání řeči.
Tomáš Pospíchal (moderátor):
Mým dnešním hostem je Radek Havelka, ředitel a zakladatel ICT Pro. Radku, jsem rád, že jsi přijal naše pozvání. Jak ses vlastně dostal k firemnímu vzdělávání?Radek Havelka (host):
Původně jsem chtěl být učitelem a studoval pedagogiku. Po revoluci jsem měl výhodu volného studia a díky vybraným oborům jsem mohl poznat různé fakulty MU včetně Akademie věd a díky dlouhodobé stáži zažít i studium v USA. Na půdě pedagogické fakulty jsem ale nakonec nevydržel – i přes svou slavnostní řeč při promoci o významu učitelského povolání a nabídku základního platu 7.500 korun jsem z fakulty odešel a učil raději na gymnáziu za 12.500 korun.Pak mi otec jednoho z mých studentů nabídl práci personalisty a učitele angličtiny v české IT firmě se 120 zaměstnanci. Roli a práci personalisty jsem se učil sám z knih a mj. právě i díky této pracovní zkušenosti dnes snáze spolupracujeme s HR odděleními. Učil jsem angličtinu napříč firmou, což mi navíc umožnilo být v úzkém kontaktu s lidmi. Později jsem v této firmě převzal vedení školicího střediska, kde byla původně na této pozici Radka Dvořáková (dnes Kokojanová).
Tvoje kolegyně?
Ano, Radka je moje současná kolegyně. V roce 1998 mi předávala vedení školicího střediska. Tehdy jsem si během hodiny a půl poznamenal, jak organizovat vzdělávání, a ten papír mám dodnes schovaný na památku. Jsem rád, že se po letech vrátila k nám. Bez ní si firmu dnes už ani neumím představit.
S Petrem Slavíkem jsme pak založili vlastní firmu, rozšířili portfolio o soft skills a další dovednosti mimo IT, hlavně kvůli diverzifikaci a poptávce klientů. První kurz soft skills byl pro IT helpdesk. Učili jsme je efektivně komunikovat po telefonu a já měl tehdy to potěšení hrát v rámci praktických cvičení různé typy volajících.
Radku, když bys měl ICT Pro popsat trochu konkrétněji, třeba čísly – kde působíte, jak to u vás funguje?
Působíme v Brně a Praze, máme vlastní prostory s 12 učebnami o celkové ploše cca 700 m². Mnoho vzdělávacích firem si dnes již pronajímá prostory jen příležitostně, my však stále ještě provozujeme prostory trvale, i když se stává, že u hybridních kurzů často fyzicky sedí v učebně jen pár lidí.
Nabízíme zhruba 2.000 kurzů, z toho asi 1.500 IT a necelých 500 soft skills a dalších hard skills. Předloni jsme např. vzdělávali asi 7.000 lidí v rámci 1.752 dnů školení, což představovalo přes 900 kurzů, přičemž rekordní počet kurzů v rámci jednoho týdne byl 46. Letos je to už dokonce 48.
Když přijdu k tobě do kanceláře, vždycky si všimnu mapy světa s body, odkud účastníci kurzů jsou.
Dnes školíme již ve 42 zemích světa na čtyřech kontinentech, což nově zahrnuje i Arménii, Kyrgyzstán, Kazachstán a Lotyšsko. Ročně vzděláváme asi 800 firem, tedy zhruba 7.000 lidí, přičemž 200 firem jsou naši stálí klienti. Náš tým tvoří 12 zaměstnanců a asi 400 externích lektorů s různou šířkou záběru. Někteří lektorují jen pár témat, jiní zvládají desítky kurzů napříč IT, soft skills i hard skills.
Jak jste začínali se soft skills, když jste původně byli IT firma?
Původně jsme jako ICT Pro nabízeli školení ICT, outsourcing a body shopping. Postupně jsme se zaměřili jen na vzdělávání a rozšířili portfolio o soft skills a další hard skills, abychom zákazníkům nabídli kompletní služby v této oblasti. Změnili jsme pak i význam zkratky ICT na International Corporate Training a v roce 2023 dosáhli i rekordu 40 milionů obratu.
Jak se vám podařilo prosadit v oblasti soft skills, když jste původně byli IT firma?
Na začátku jsme čelili předsudkům – personalisté nás vnímali jen jako IT firmu. Přesto jsme chtěli poskytovat komplexní vzdělávací služby a rozšířili portfolio o soft skills. První kurz telekomunikace pro IT helpdesk jsme realizovali v roce 2013. Abychom se prosadili, najali jsme zkušené kolegyně z branže a šikovné lektory měkkých dovedností a postupně jsme si vybudovali dobré jméno a dlouhodobé klienty i v této oblasti vzdělávání.
Co ty a tvůj parťák Petr Slavík děláte pro to, aby vaše nabídka byla aktuální, abyste reflektovali požadavky firem a témata odpovídala současným potřebám trhu?
Každá kvalitní vzdělávací společnost musí reagovat na potřeby trhu, aby udržela krok s dobou i konkurencí. Zpočátku jsem měl ve vztahu ke školeným tématům spíše akademický přístup – koncepce kurzů jsme tvořili na základě vlastních znalostí a zkušeností, nikoliv dle potřeb trhu a potenciálních klientů. I moje odborné články měly spíše akademický charakter. Dnes už se snažím tvořit veškerý obsah lidověji, aby se texty lépe četly. Podobně to bylo i s osnovami kurzů – snažili jsme se teoreticky sestavovat kurzy na základě dostupného know-how. Ukázalo se však, že svět na akademické bázi nefunguje.
Svět funguje podle tržních principů a aktuálních potřeb zákazníků. Nejde jen sledovat vývoj vědy či technologií, ale je třeba analyzovat, co trh skutečně potřebuje: například prostřednictvím anket po školeních, pomocí předvstupních dotazníků nebo komunikací s personalisty, abychom zjistili, s čím firmy aktuálně bojují a co chtějí rozvíjet. Sledujeme také, co dělá konkurence.
Jak ovlivnil post-covidový remote svět váš byznys a jak hodnotíš efektivitu online vs. offline vzdělávání?
Můj pohled na online vzdělávání se postupně změnil. Dříve jsem byl radikálně proti, dnes už považuji online formu za nezbytnou – šetří čas, eliminuje logistiku a při správném nastavení může být i stejně kvalitní jako forma prezenční. Při školení zahraničních klientů je virtuální forma často jedinou rozumnou možností. Jednou se nám dokonce povedlo kuriózně sladit tři diametrálně odlišné časové zóny, protože se nám na školení sešli účastníci ze tří světových kontinentů. Pandemie nás později naučila využívat i nové technologie a díky tomu dnes už zcela běžně nabízíme hybridní kurzy, kombinující účast fyzickou a virtuální.
Přesto zůstávají prezenční kurzy nenahraditelné. Osobní setkání účastníků a školitele podporuje autentickou interakci a umocňuje emocionální prožitek, který motivuje k seberozvoji, reflexi a větší ochotě změnit své postoje či pracovní postupy, což online forma plně nenahradí.
Když mluvíme o virtuálních kurzech, pořád se bavíme o live online kurzech s živým lektorem. Máš zkušenosti i s platformami jako Udemy, Coursera nebo Seduo? Zkoušel jsi je?
Zkoušel jsem několik e-learningových programů. Myslím si, že nahrané kurzy a různé virtuální výukové platformy mají své místo a vlastně už od 90. let se podobné formy vzdělávání nabízejí. Je důležité rozlišovat kvalitu obsahu – levně nebo zdarma dostupné kurzy nemusí být vždy použitelné pro skutečný rozvoj. Viděl jsem ale i metodicky velmi kvalitně zpracované programy, které bych se nebál v určitých situacích využít. Ne všechna témata jsou totiž pro e-learning vhodná.
Podmínkou úspěchu je tedy nejen pečlivá volba výukových témat, ale i odpovídající cílová úroveň znalostí. E-learning se doporučuje spíše pro základní až středně pokročilou úroveň. Jakožto i u ostatních forem vzdělávání, i zde je klíčovým faktorem kvality lektor. Jde jednak o to, aby dané téma dobře znal, ale také jej uměl poutavě a didakticky podat; a to tak, aby účastníky vzdělávání nejen naučil, ale i inspiroval anebo dokonce nadchnul pro další rozvoj.
Kde je hlavní přednost ICT Pro? Kde chcete excelovat, aby si vás partneři vybrali?
Pro naše klienty a obchodní partnery je důležitá přidaná hodnota našich služeb. Nestačí, aby školení splnilo jejich očekávání v souvislosti s probíranou látkou. To se bere jako samozřejmost. Kromě obsahu je totiž neméně důležité, aby každé školení mělo pro všechny i osobní užitek a bylo pro ně příjemně stráveným časem.
Další přidanou hodnotou našich služeb může být i rozsah a unikátnost vzdělávacího portfolia. Nabízíme širokou škálu témat a mezi nimi i taková, která jinde nenajdete.
ICT Pro je především rodinná firma a nebojím se říct, že všichni naši zaměstnanci jsou rádi, že jsou její součástí. Jsem přesvědčen, že i většina našich zákazníků a obchodních partnerů se u nás cítí jako součást týmu. Máme skvělý tým, který se nejen upřímně zajímá o klienty, ale i o to, aby pro ně školení byla užitečná, prakticky využitelná a příjemná. Naším cílem je totiž lidi nejen vzdělávat, ale i inspirovat a motivovat k profesnímu růstu a zvyšovat jejich osobní spokojenost.
V naplňování našich cílů nám pomáhají osvědčení lektoři, kteří našim zákazníkům předávají praktické dovednosti a zkušenosti z praxe a dokáží jim nejen ulehčit zvládání každodenních úkolů, ale i nadchnout pro další seberozvoj.
Měli jste s kolegou Petrem Slavíkem nějaké období, kdy bylo opravdu nejisté, jak se situace vyvine?
Ano, během pandemie jsme si sáhli na dno. Nejen finančně, ale i psychicky.
Ale ani začátky nebyly lehké. Začínali jsme ve třech lidech a zvládli vzdělávat i velké korporátní týmy, jako například zaměstnance IBM v Brně, kteří pracovali na nových technologiích. Bylo to extrémně náročné, většinou s výukou v angličtině a nutností zajistit i tlumočníky. V té době jsme totiž ještě neměli dost anglicky mluvících školitelů. Školení probíhala ve dvou směnách v různých učebnách v Brně, aby bylo možné proškolit všechny účastníky a zároveň dodržet požadované termíny.
Další velkou výzvou byl projekt pro AT&T Slovensko, kde jsme školili networking na bázi Cisco technologií. Bylo zapotřebí zajistit nejen dostatek expertů na danou oblast, ale i spoustu nákladného HW.
Asi zatím největší „oříšek“ byl vzdělávací projekt pro IBM spojený se státní zakázkou. Vzdělávali jsme 4.500 lidí v oblasti systému SAP pro jednotnou státní pokladnu. V zádech jsme měli vlastní speciálně vyškolený tým 21 lektorů, se kterým jsme připravovali materiály a zabezpečovali všechna školení i online podporu. Projekt vyžadoval obrovské logistické i organizační nasazení, a přesto se vše podařilo úspěšně dokončit. Tato zakázka, v hodnotě 10 milionů, je dodnes naší největší referencí.
Zmiňoval jsi, že máte zkušenosti se školením ve více než 40 zemích. Dá se nějak obecně říci, jestli existuje specifikum českého trhu a českých firem v přístupu k profesnímu vzdělávání?
Myslím, že hodně záleží na konkrétních zemích. Některé státy jsou ve vzdělávání dál a považují jej za nezbytný předpoklad pro růst firmy. U nás tomu tak vždy nebylo. Podnikatelé chtěli na začátku dělat vše svépomocí a považovali nákup vzdělávání za zbytečnou investici. Předpokládali, že zaměstnanci se naučí vše potřebné sami a nejlépe ve volném čase. To se ale postupně mění.
Česká republika má v dnešní době řadu kvalitních vzdělávacích společností a zkušených školitelů a díky rychlému sdílení informací se dobré praktiky rychle přejímají. Dlouhodobě jsou navíc firmám, které by si jinak vzdělávání nemohly dovolit, k dispozici i různé dotační příležitosti.
Jedním z trendů je, že firmy najímají své vlastní lektory, což může být pro vzdělávací společnosti problém. Je to téma i pro vás?
Ano, problém to je, ale toto téma je poněkud složitější. Na jednu stranu bychom si přáli, aby lektor spolupracoval exkluzivně jen s námi a pro jiné firmy či vzdělávací společnosti nepracoval, ale na druhou stranu nám musí být jasné, že pokud jej nejsme schopni vytížit na full time, nemůžeme to po něm chtít.
Další kontroverzi vidím v tom, že pokud si firma najme lektora napřímo, sice papírově ušetří, ale současně se vystavuje několika rizikům. Jednak je problém, že jeden lektor nemůže pokrýt všechna témata, souvislosti a návaznosti, které by v rámci komplexního vzdělávacího plánu zajistila vzdělávací společnost sehraným týmem lektorů, čímž může utrpět i kvalita výsledku, a také pokud si firma zajišťuje lektory sama, má zvýšené náklady na logistiku, vynaložený čas a organizaci těchto vzdělávacích akcí. V tomto světle může být naproti tomu komplexní, ucelená služba vzdělávací společnosti výhodnější a efektivnější.
Ve vašem portfoliu stále figurují otevřená školení. Co pro vás znamenají a co ICT Pro díky nim přináší?
Otevřená školení jsou mravenčí a někdy i nevděčná práce. Může se stát, že na kurz se přihlásí jen jeden účastník, a přesto se snažíme kurz kvalitně zajistit a nabídnout individuální péči.
U těchto kurzů je mnohem složitější najít společný termín, což naštěstí řešíme online anketami, aby účastníci mohli hlasovat o vhodném datu. Obsah uzavřených zákaznických kurzů přizpůsobujeme cílové skupině na základě předvstupní analýzy zcela běžně. V současné době se o to samé snažíme i u otevřených kurzů. Zjišťujeme vzdělávací potřeby přihlášených účastníků a následně přizpůsobujeme obsah, tempo i formu výuky.
Podmínkou pro realizaci veřejných kurzů je i flexibilita a dostupnost vzdělávacích prostor. Naší výhodou v dnešní digitální online době je, že jako jedni z mála vzdělavatelů ještě stále disponujeme vlastními 12 učebnami, kde otevřené kurzy pořádáme.
V České republice je nyní i možnost využít příspěvek na vzdělávání až do výše 50 tisíc korun prostřednictvím programu „Jsem v kurzu“, což zvyšuje dostupnost otevřených kurzů i širší veřejnosti. Proces schválení a nezbytné administrativy trvá obvykle 30 až 60 dní, ale lidé se reálně hlásí a kurzy navštěvují. Projekt bude v současné podobě otevřen do konce roku 2025, ale podpora kurzů a rekvalifikací – zejména v digitální oblasti – bude pokračovat i v roce 2026.
Jaký je tvůj pohled na dotace v oblasti profesního vzdělávání?
Když dotace začínaly, měl jsem pocit, že deformují trh a podporují i nekvalitní služby. Postupně jsem ale pochopil, že by byla škoda tuto příležitost obchodně nevyužít. Začali jsme se účastnit výběrových řízení na dotované projekty, učili jsme se, jak vybírat smysluplné výzvy a eliminovat zbytečnou práci.
Dnes spolupracujeme s několika partnerskými firmami v oblasti dotačního managementu, takže naši klienti mohou získat dotace i s požadovanou administrativou „na klíč“. Aktuálně jsou k dispozici například výzvy Digi pro firmu, zaměřené na IT vzdělávání, a projekty v rámci výzvy 101 pro zájmová sdružení či asociace. Chystá se i dlouho očekávaná výzva 083 na Podnikové vzdělávání (2), která přinese firmám velmi zajímavou podporu na vzdělávání pro roky 2026-2028.
Můžeš jmenovat některé projekty, kde dotace měly opravdu smysl?
Nejvýznamnější dotovaný projekt, který jsme realizovali, byl pro Českou správu sociálního zabezpečení. Zahájili jsme jej v době, kdy zaměstnanci ČSSZ již několik let čekali na školení IT. Zajišťovali jsme pro ně komplexní vzdělávání zejména v oblasti specializovaného IT. Jednalo se o cca 500 účastníků, 267 dní školení a minimálně 70 unikátních kurzů, od IT bezpečnosti po správu Blade serverů. Projekt původně plánovaný na tři roky jsme zvládli během méně než jednoho roku díky paralelnímu pořádání více kurzů a efektivní logistice na sdíleném úložišti. Zapojilo se celkem 41 lektorů. Zpětná vazba byla skvělá. Účastníci měli opravdový zájem se vzdělávat a celý projekt byl pro nás nejen obrovskou výzvou, ale i velkou pracovní i osobní satisfakcí.
Má se stát vůbec plést do profesního vzdělávání, které zajišťují soukromé společnosti? Dává smysl poskytovat dotace?
Ano, dává to smysl. Jako součást unie přispíváme penězi do společné pokladny a je fajn, když se nám občas něco vrátí i zpět, například formou podpory vzdělávání. Samozřejmě je důležité zvážit, jaké vzdělávání a jaké cílové skupiny mají dotace podporovat. Není rozumné utrácet peníze neuváženě, jen proto, že jsou k dispozici. Už jsem viděl i projekty, které byly spíše kuriozní, třeba zaměřené na monology vagíny nebo pěstování sukulentů. Nic proti tomu, ale jejich přínos k podpoře zaměstnanosti je sporný.
Kde vidíš nejslabší místa profesního vzdělávání v České republice?
Nejslabší místo vidím v podceňování měkkých dovedností u technicky zaměřených pozic. Lidé mohou perfektně ovládat software či systémy, ale bez komunikačních a interpersonálních schopností odvádějí horší práci a méně efektivně spolupracují v rámci týmu. Firmy potřebují zaměstnance, kteří se nebojí prosadit svůj názor, zvládají změny a jsou schopni pracovat v týmu a komunikovat s kolegy i zákazníky.
Dalším problémem je snaha nakupovat vzdělávání co nejlevněji. Kvalitní kurzy je sice třeba zaplatit, ale mají pak reálný dopad na růst a prosperitu firmy.
Důležité v rámci vzdělávání je také nepodceňovat předvstupní analýzu, která je nezbytná pro stanovení jasných cílů, kompetenčních potřeb, znalostní struktury týmu a vhodného obsahu. Bez této přípravné fáze vzdělávacího programu se školení stává „ready-made“ a jeho efekt může být omezený. V rámci této analýzy využíváme kromě online dotazníků a přímé komunikace se zákazníky i různých pokročilejších nástrojů, například kompetenčních modelů nebo psychodiagnostiku, aby vzdělávání mělo adekvátní kontext a skutečný přínos.
Uměl bys pojmenovat bestsellery, jak v IT, tak mimo IT?
V IT jsou nyní nejžádanější kurzy programování, především Python, dále analytika a reportování s Power BI a práce s databázemi, například SQL. A samozřejmě kurzy v oblasti umělé inteligence. U měkkých dovedností jsou dlouhodobě populární komunikační dovednosti, týmová spolupráce, adaptace na změny, řešení problémů, leadership, a také obchodní a prezentační dovednosti. Tyto kompetence jsou klíčové nejen pro profesní výkon, ale i pro kvalitní mezilidské vztahy a rozvoj firem.
Podporujete lektory v hybridních a online formách výuky?
Ano, lektorům nabízíme komplexní podporu – pravidelná setkání za účelem sdílení zkušeností, školení k využití AI v lektorské praxi, týmové aktivity pro utužení vztahů a modernizaci osnov.
Jsme akreditováni ministerstvem školství v rámci programu zvyšování profesní kvalifikace s názvem „Lektor dalšího vzdělávání'', takže našim lektorům můžeme rovněž pomoci získat vyšší kredibilitu ve své branži.
V rámci naší spolupráce s lektory zajišťujeme kvalitní technické zázemí, kamery, mikrofony, virtuální stroje, laby pro náročná školení a platformu GoToMeeting pro online školení a potřebnou interaktivitu s účastníky. Lektor má vždy k dispozici personální podporu, potřebnou techniku i instruktáž, aby online i hybridní kurzy probíhaly hladce.
Co se dá měřit u efektivity vzdělávání a co už spíše ne?
Evaluace vzdělávání má několik úrovní. První je na základě reakce účastníků – tedy zpětná vazba, neboli určení úrovně spokojenosti s lektorem a kurzem, kterou zpracováváme online formou po ukončení školení a jednoduše i přehledně předáváme klientům. Další úroveň je měření vstupních znalostí a zkušeností, a také identifikace potřeb účastníků pomocí autoevaluace nebo self-assessmentu. Tyto metody umožňují vyhodnotit, zda plánované vzdělávání odpovídá potřebám cílové skupiny, a také poskytují cenné podklady pro neustálé zvyšování úrovně našich kurzů.
Jak v praxi probíhá evaluace efektivity vzdělávání a sebehodnocení?
V praxi zpravidla začínáme vstupní analýzou. Zjišťujeme výchozí znalosti a dovednosti, posuzujeme dosavadní zkušenosti a dále identifikujeme potřeby celé firmy i jednotlivců. Na základě této analýzy pak stanovíme cíle a obsah vzdělávání, a nakonec zvolíme i vhodné metody a formy.
Pro analýzu využíváme různé formy evaluace od hloubkových rozhovorů s vedoucími pracovníky i řadovými zaměstnanci přes sebehodnotící dotazníky a znalostní testy až třeba po mystery shopping. Po ukončení vzdělávání může mít evaluace formu ověřování a měření praktického dopadu na pracovní výkon. Evaluace tak zahrnuje kombinaci sebehodnocení a zpětné vazby.
Nejčastěji používáme online dotazníky, většinou přes Google Forms, které sbírají data o potřebách účastníků, školených tématech a event. i dopadu vzdělávání. Vyhodnocujeme nejen spokojenost účastníků, ale i získané znalosti, a to prostřednictvím kvízů bezprostředně po kurzu nebo následným koučinkem. Sledujeme, zda si účastníci osvojili cílové kompetence a zda mění přístup k práci, například pomocí rozhovorů s nadřízenými či týmovými leadery.
Jak reagujete na současný technologický vývoj, zejména AI? A jak se to promítá do portfolia vzdělávání? Je to hype, nebo reálná změna?
AI není jen hype, je to realita současnosti. Pro nás je dnes využívání umělé inteligence samozřejmostí – nejen v rámci našeho portfolia, ale i interně. Ze začátku jsem měl k AI poměrně skeptický přístup. Obával jsem se mnohých rizik spojených s jejím nadužíváním. Postupně jsem ale pochopil, že budoucnost se už bez AI neobejde. Vnímám, že technologie se vyvíjejí tak rychle, že se čím dál víc promítají do všech oblastí života. Od běžných domácích zařízení až po sofistikované pracovní nástroje.
Vzdělávání musí tyto změny reflektovat a naštěstí se i naše portfolio těmto trendům přizpůsobuje. Začali jsme pokročilým kurzem strojového učení a nyní již nabízíme více než 35 kurzů v oblasti AI, přičemž průběžně přidáváme další. Cílem je, aby lidé uměli AI využívat efektivně, spolupracovat s ní a zvyšovat svou hodnotu pro zaměstnavatele, aniž by byli nahrazeni moderními technologiemi.
Používáš osobně AI? A pokud ano, k čemu?
Ano, používám AI pro rutinní texty, generování obsahu pro sociální sítě, upoutávky, pozvánky na kurzy a dotazníky. Neberu to otrocky, nikdy jen tupě nekopíruji, co mi AI naservíruje, spíše čerpám inspiraci a urychluji rutinní úkony. AI mi také denně pomáhá řešit různé otázky a osvětlovat nejasnosti, jako například daňové aspekty fakturace pro zahraniční kurzy. Dříve by trvalo třeba i týdny získat správnou odpověď, nyní to mám během několika vteřin. AI je pro mě nástroj pro efektivitu a podporu rozhodování, nikoli náhrada kreativity či osobního stylu.
Mnoho zakladatelů přemýšlí o prodeji firmy nebo příchodu investora. Měli jste s Petrem takovou možnost?
Ano, nabídka přišla. Jedna společnost chtěla odkoupit většinový podíl nebo celou firmu, přičemž jsme s nimi diskutovali i další možnosti spolupráce a doporučoval jsem jim jiné potenciální kandidáty. Nakonec jsme se na akvizici nedomluvili a pouze si nastínili možnosti externí spolupráce.
Firmu vnímám jako své „dítě“ a svou rodinu – a do té samozřejmě počítám i naše zaměstnance. Už jen samotná představa jejího prodeje je pro mě osobně velmi náročná.
Připomnělo mi to příběh o bramborách, který mi před časem vyprávěl můj otec. V něm se skrývá drobná moudrost: „I když je práce na zahradě náročná a zabere spoustu času, a brambory se dnes dají koupit poměrně levně, stále je samotný proces jejich pěstování smysluplný a svým způsobem naplňující.“ Já bych dodal i „vyplňující“. Bramborářství totiž člověku v důchodovém věku vyplňuje čas, který by jinak strávil třeba u televize.
Podobně je to i se mnou – kdyby někdo naši firmu koupil, není jisté, že bych zůstal aktivně zapojen. A uvědomil jsem si, že i když mám mnoho jiných talentů, které bych mohl rozvíjet, a možností, co bych mohl dělat, byla by to pro mě ztráta. Přišel bych o své „dítě“, o firemní rodinu a také o možnost neustále tvořit něco, co má smysl, a co mě naplňuje. Dospěl jsem k tomu, že právě tady, kde jsem teď, je moje místo.
Jak odpočíváš a uvolňuješ pracovní napětí?
Odpočívám aktivně – často prací, která je vlastně i mým koníčkem. Mám ale i jiné záliby – například raketové sporty, jako je squash, stolní tenis nebo badminton. A pak také potápění, což je skvělá forma relaxace, při které může člověk uniknout starostem běžného světa a ponořit se do toho podvodního.
Můj syn hraje od roku 2019 závodně bowling a já se před pár lety přidal. Dnes už pravidelně trénuji, aktivně hraji různé ligové soutěže za několik týmů a jsem moc rád, že díky tomuto sportu můžeme společně trávit čas.
Největší srdcovkou je pro mě ale hudba. Když zpívám, hraju na bicí nebo na kytaru, dostávám se do jiných dimenzí odpočinku – takových, které ještě předčí i ten svět pod vodní hladinou.
Občas ocením i pasivní zábavu, sleduji populární streamy nebo vtipné seriály, hraji online hry nebo prostě něco tvořím – a bohužel musím podotknout, že mě to všechno hrozně baví. :)
Na čem ICT Pro aktuálně pracuje a jaké jsou plány do budoucna?
Pracujeme na novém webu. Chceme jej modernizovat, zpřehlednit a sladit s novým vizuálním stylem firmy. Nedávno jsme dokončili i portál pro videokurzy a online webináře, který má za cíl podporovat vzdělávání, marketing a samostudium, nikoli konkurovat velkým e-learningovým portálům. Neustále rozšiřujeme portfolio kurzů, aktualizujeme osnovy a reflektujeme potřeby trhu a zákazníků.
Naším dalším strategickým cílem je mezinárodní expanze. Kromě už běžícího Turecka a Rumunska plánujeme spustit kurzy také v Maďarsku, Polsku, Arménii, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a na Ukrajině. A náš dlouhodobý sen? Založit pobočku ICT Pro ve Spojených státech – třeba v Texasu nebo na Floridě. Chceme tím posílit vzdělávání a zpřístupnit naše kurzy i zahraničním klientům, a dál naplňovat naši hlavní misi: Vzdělávání pro lepší svět.