Průmysl 4.0 je tady. Chytří ho využijí

Většina lidí během posledních dvou let slyšela pojmy Industry 4.0, Průmysl 4.0, Společnost 4.0 atd. Jednoduše řečeno mluvíme o vzájemném propojení, vývoji a rozvoji Internetu věcí, Internetu služeb, robotizaci a automatizaci, digitalizaci, big datech.

Ilustrační snímek

Zdrojem Industry 4.0 – čtvrté průmyslové revoluce (jak bývá označována), jsou nové modely provádění lidských pracovních aktivit, konkrétně internet, informační technologie, média a díky nim rozvinuté nové socioekonomické chování lidí, firem a celé lidské společnosti.

V jádru čtvrté průmyslové revoluce stojí spojení virtuálního kybernetického světa se světem fyzické reality. To s sebou přináší též významné interakce těchto systémů s celou společností, tedy se světem sociálním.

Z pohledu moderní teorie systémů se proto v poslední době v souvislosti se 4. průmyslovou revolucí hovoří o revoluci kyberneticko-fyzicko-sociální, způsobující dynamickou vzájemnou interakci složitých systémů kyberneticko-virtuálních, systémů fyzického světa a systémů sociálních. (Národní iniciativa Průmysl 4.0, pp 5, 2016).

Příležitost pro ČR?

Nadnárodní firmy optimalizují rozložení svých aktivit mimo jiné na základě podmínek a zdrojů, které nabízejí jednotlivé země a regiony. Pro ČR je v tomto ohledu mimořádně významný trend lokalizace aktivit výzkumu a vývoje (VaV) při strategických výrobních závodech. Přidaná hodnota duševní práce. Potřeba užší komunikace a provázání mezi vývojem a výrobou stále zesiluje, zvláště v nových technicky náročných oblastech. Česko může dalšímu rozvoji partnerství s nadnárodními firmami nabídnout atraktivní kombinaci podmínek:

  • Poloha v centru Evropy, odkud lze v rámci jednodenní cesty kamiónem obsloužit přes 200 mil. bohatých zákazníků.
  • Kvalitní, relativně dostupní lidé s technickým či přírodovědným vzděláním při relativně nižších mzdových nákladech. Přes silné výhrady mnoha domácích firem jsou zde dle řady zástupců zahraničních firem vzdělaní vysokoškoláci dostupnější než v mnoha rozvinutých ekonomikách.
  • Průmyslová tradice v kombinaci s řadou strategických výrobních závodů zahraničních firem, jejichž místní management usiluje o získání VaV projektů / kapacit v rámci soutěže uvnitř koncernu.

Česko je průměrně inovativní ekonomikou mezi zeměmi EU

Z pohledu inovační kapacity ČR jsou nejdůležitější následující dvě skupiny zjištění:

  1. Lidé dle navštívených firem představují zdaleka nejvýznamnější oblast bariér inovací. Firmy pociťují mnoho různých bariér svého inovačního úsilí. Nejčastěji se uvedené bariéry týkají lidí. Každá třetí firma uvedla oblast lidských zdrojů jako nejvýznamnější bariéru pro inovace.
  2. Stávající vzdělávací systém trpí řadou charakteristik, které nepodporují inovační kapacitu ČR. Vzhledem k významu znalostí a dovedností lidí pro inovační kapacitu země je znepokojující zjištění, že v ČR dle řady mezinárodně srovnatelných kritérií klesá kvalita vzdělávání.

Dle mezinárodního srovnání konkurenceschopnosti jednotlivých zemí prováděného Světovým ekonomickým fórem (WEF) se ČR rychle propadá mezi srovnávanými zeměmi dle většiny sledovaných ukazatelů vzdělávání. Zhoršování kvality absolventů VŠ i SŠ je za vážný problém považováno také mnoha velkými firmami působícími v ČR.

Hlavní hnací síly inovační kapacity ČR

  1. Růst počtu globálně úspěšných autonomních firem, které investují do uskutečnění ambiciózních inovačních projektů.
  2. Rozšiřování výzkumných a inovačních aktivit nadnárodních společností, které jsou globálními technologickými lídry.
  3. Rostoucí počet podnikatelů zažívajících osobní zkušenost se selháním strategií založených prioritně na nákladové optimalizaci.

Tyto tři síly jsou reálné procesy, které probíhají v ekonomice ČR a zásadním způsobem ovlivňují vývoj její inovační kapacity. Tyto procesy jsou vzájemně provázané, jejich efekt se multiplikuje skrze dodavatelsko-odběratelské vazby na celou ekonomiku. Chce-li ČR účinně rozvíjet vlastní inovační ekosystém, měla by co nejvíce usnadnit přirozený průběh uvedených sil a co nejvíce eliminovat působení dále popsaných bariér inovací.

Hlavní bariéry inovační kapacity ČR

  1. Nedostatek vysoce motivovaných lidí s potřebnými technickými, obchodními a dalšími zkušenostmi.
  2. Vzdělávací systém nedostatečně reagující na dlouhodobé společenské a technologické změny a tím nové potřeby jednotlivců i firem.
  3. Tržní kompetence většiny firem nejsou tak rozvinuté jako kompetence technické.
  4. Minimum firem s kritickou velikostí být na světové špičce ve vývoji nových technologií.
  5. Minimum firem, které před 10 lety neexistovaly a dnes patří k předním světovým hráčům na trhu.
  6. Stabilní, předvídatelné a motivující podnikatelské prostředí.

(Inovační kapacita ČR: hlavní závěry ověřovacích analýz, pp 38, 2016)

Důležité závěry

Bez větší nadsázky lze říci, že Industry 4.0 je především o změně způsobu myšlení lidí, firem a celé lidské společnosti, než jen o konkrétních technologiích. Lidé vymýšlejí, lidé tvoří, lidé používají.

  • Klíčové je sdělení: „Dělat chytré věci chytře.

Iniciativa Průmysl 4.0 je velmi často zaměňována za digitalizaci nebo napojení strojů na internet. Zdůrazňujeme, že to je velmi zjednodušující a silně deformovaný pohled na Industry 4.0.

  • Klíčové je sdělení: „Nejde jen o digitalizaci či robotizaci.

Ať se o téma Industry 4.0 zajímáme či nikoliv, je již reálnou součástí našich životů a života společnosti České republiky.

  • Klíčové je sdělení: „Je tady. Chytří ho využijí.

Abychom obstáli nárokům na kvalifikace plynoucím z Industry 4.0 jak v odvětvích, která vytvářejí nové technologie, tak v těch, která je využívají, bude nezbytné zásadně zkvalitnit celý vzdělávací systém. Od škol až po firmy. Kvalita a dobré fungování vzdělávacího systému na všech úrovních budou kritickým faktorem úspěchu.

  • Klíčové je sdělení: „Pojďme rozvíjet lidi.