Úvod do skupinového mentoringu

Ilustrační snímek

Mentoring, respektive jeho individuální forma, patří mezi klasické nástroje rozvoje leadershipu. Již méně se ale používá tzv. skupinový mentoring, i když právě tento druh mentoringu má oproti individuálnímu řadu výhod. Probíhá ve skupinách o šesti až osmi mentorovaných, kteří se se svým mentorem scházejí jednou či dvakrát za čtvrtletí ke společné diskusi. Vzniká tak podnětné prostředí pro vzájemné učení, v němž mentorovaní mohou čerpat nové podněty nejen od svého mentora, ale i od svých kolegů.

Díky skupinovému mentoringu je vzájemné učení více konverzační a zapojuje se do něho více zdrojů informací. Často také umožňuje obsáhlejší diskuse o různých tématech. Jistou nevýhodou může být menší pocit intimity ve srovnán s individuálním mentoringem, zvláště pak dojde-li na kritiku chování členů skupiny.

Základním předpokladem fungujícího skupinového mentoringu je důvěra. Přes ní takříkajíc nejede vlak. Dále je pak třeba dodržovat následující pravidla:

  • Berte každý názor a komentář jako oprávněný.

  • Dodržujte důvěrnost všech vyřčených informací.

  • Navzájem si pomáhejte se svými problémy a s aktivním zapojením do skupiny.

  • Říkejte, co si skutečně myslíte a stůjte si za svými slovy.

  • Všichni členové skupiny jsou na stejné úrovni.

  • Účelem skupiny je profesní a osobní růst členů, nikoli řešení všech problémů, které mají.

-kk-

Zdroj: Chief Learning Officer - americký časopis a server pro manažery vzdělávání
Zobrazit přehled článků ze zdroje Chief Learning Officer