Vloni se rekvalifikovalo 8 000 osob, před 10 lety to bylo desetkrát více

Podle dat zveřejněných Úřadem práce ČR se v loňském roce rekvalifikovalo na 8 000 osob. V roce 2010 přitom počet rekvalifikovaných činil 72 649 osob. Během dekády se tak počet snížil téměř desetinásobně. Odborníci předpokládají, že v následujících dvou letech bude, v důsledku pandemie, potřeba rekvalifikovat až 100 000 osob.

Ilustrační snímek

Z celkového počtu 8 069 osob více jak polovina (4 709) upřednostnila tzv. zvolenou rekvalifikaci. Zbylí uchazeči absolvovali některý z kurzů úřadu práce ČR. Převažovaly kurzy na získání řidičského oprávnění a základních počítačových dovedností. Nejvíce měli o rekvalifikace zájem lidé se základním vzděláním, výučním listem nebo maturitou ve věku nad 50 let. Celková částka, kterou ÚP na rekvalifikace v loňském roce poskytl, činí 71 058 tis. Kč.

„V letošním roce očekáváme zvýšený zájem o profese z oblastí, které posilují právě v souvislosti s pandemií covid, jako například online specialisté, nebo zdravotní a sociální péče,“ říká Jan Wiesner z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČE (zkráceně KZPS).

Podle Marka Laurenčíka ze vzdělávací společnosti Jubela, která rekvalifikační kurzy poskytuje od roku 1999, bude převažovat zájem především o rekvalifikace v technických a dělnických profesích ve strojírenství, stavebnictví nebo truhlářství a také o nové technologie (CNC, 3D technologie a další). Paralelně vnímá i rostoucí zájem o pokročilejší kurzy programování a vývoje webu, grafické kurzy a další vzdělávání zejména v tématech správa sítí, operační systémy nebo servery. 

"Poslední dobou k nám na rekvalifikace chodí velké procento lidí, kteří si kurz raději uhradí z vlastní kapsy, než aby čekali měsíce, než se vůbec dozví, zda jim úřad práce rekvalifikaci schválí. A celé ty měsíce musí být veden na úřadu práce bez příjmů. Přitom, vzhledem k celkovým vynaloženým prostředkům, které na začleňování stát vynakládá, se takto zbytečně šetří na rekvalifikacích o které mají lidé opravdu zájem. Namísto toho se potom vytváří  desítky tabulkových projektů hromadných rekvalifikací, jejichž efektivita je problematická,uvádí.

Rekvalifikace v době pandemie

V důsledku krizových opatření, která mají zamezit šíření onemocnění COVID-19 vláda s účinností ode dne 9. února 2021 změnila své usnesení ze dne 28. ledna 2021 č. 78, vyhlášené pod č. 31/2021 Sb., které upravuje podmínky realizace rekvalifikačních kurzů během probíhající pandemie.

„Na začátku února jsme se s ministryní Maláčovou shodli na tom, že i přes přetrvávající pandemii je nezbytné povolit realizaci rekvalifikací, a tento návrh byl následně vládou prosazen. Opět tedy mohou probíhat i praktické části rekvalifikací a zkoušky u AO's a to pro skupiny do 10 osob. Usnesení vlády považujeme za vstřícný krok, který umožní řadě lidem z pandemií nejvíce zasažených oborů najít znovu pracovní uplatnění,“ říká Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR.

Stávající systém rekvalifikací není efektivní

Současný systém rekvalifikací poskytovaných úřadem práce ČR však kvůli dalším legislativním omezením nedokáže reagovat na potřebu jejich efektivní realizace tak, aby byly atraktivní pro zaměstnavatele i zaměstnance. 

Pokud si chce účastník nechat uhradit kurz od úřadu práce, musí na schválení čekat celé týdny. Zároveň nejsou dána jednotná pravidla pro schvalování kurzů - rekvalifikace odpovídají podmínkám daným MŠMT, zatímco úřad práce pracuje podle Zákona o zaměstnanosti MPSV. Při nesouladu v požadavcích má pak nelogicky přednost zákon MPSV který mnohé zájemce diskvalifikuje. A to není zdaleka jediný problém. Stávající systém proto vede ke sníženému zájmu o rekvalifikace. 

"Poslední dobou k nám na rekvalifikace chodí velké procento lidí, kteří si kurz raději uhradí z vlastní kapsy, než aby čekali měsíce, až je vezme úřad práce na milost. Vzhledem k vynaloženým prostředkům, které na začleňování stát celkem vynakládá to není vůbec efektivní," doplňuje Marek Laurenčík.

Systém musí fungovat tzv. modulově

Komplikací, která je další brzou stávajícího systému, je zároveň fakt, že úřad práce nemůže zohlednit dosavadní praxi zaměstnance, a ten tedy musí absolvovat celé vzdělávání. 

Typickým příkladem je stavební dělník, který má v oboru mnohaletou praxi od obsluhy strojů, až po rozličné zednické práce. Bez výučního listu však pro úřad práce postrádá odbornou způsobilost a musí absolvovat celý 80 hodinový kurz,“ říká Jan Wiesner. 

Systém se má však brzy změnit díky novému projektu KVASAR, který umožní zohlednit dosavadní zkušenosti a rekvalifikovat osobu jen v těch oblastech, které opravdu neumí – tzv. modulově. „Tím se ušetří čas i peníze, protože absolvovat například jen 40 hodin znamená nákladově 50% úsporu a také o polovinu rychlejší nástup do nového zaměstnání,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.

O projektu KVASAR

Projekt KVASAR (KVAlita Systému Akreditací a Rekvalifikací) si dal za cíl nastavit pravidla a připravit podmínky pro kvalitativní změny v rekvalifikacích, a to prostřednictvím úzké spolupráce se zaměstnavateli, vzdělavateli a dalšími zainteresovanými regionálními partnery. Dojde tak k přizpůsobení nástrojů dalšího vzdělávání současným, ale i budoucím požadavkům trhu práce, a také rychlejší reakci na změny související s Průmyslem 4.0.

Současný systém rekvalifikací zcela nereflektuje dosavadní kvalifikaci účastníka rekvalifikace. Ten musí v rámci rekvalifikace absolvovat celé vzdělávání podle nastaveného systému akreditací. Nemůže si jednoduchým způsobem získané dovednosti pouze doplnit.

Mechanismus modularizovaných rekvalifikací umožní reflektovat již naučené dovednosti a rekvalifikovaná osoba bude vzdělávána pouze v částech, které skutečně potřebuje pro úspěšné složení závěrečné zkoušky. Tím se ušetří čas, peníze a urychlí nástup uchazeče do nového zaměstnání.