Desatero dobrého recruitera aneb dva měsíce v kůži kandidáta: Obchodní zástupce na druhý pohled - díl 5

Další díl ze série Cesta k lepšímu náboru se trochu vymyká klasickému formátu těchto příběhů. Tentokrát nebudeme odkazovat na náš tajný průzkum, kde jsme byli hodnoceni ostatními personalisty my, ale naopak čerpáme z našich vlastních zkušeností, které se týkají čtení životopisů a prvních telefonických kontaktů. 

Martin Jelínek, MotivP

Jednoho dne nám životopis zaslal kandidát Pavel, který se hlásil na pozici obchodního zástupce ve společnosti, která vyráběla a instalovala sauny. Protože role obchodního zástupce nemusí být pro každého, dostali jsme od zadavatelů inzerátu přesné instrukce ohledně toho, jaké by měl ideální a potenciálně úspěšný kandidát mít zkušenosti v oblasti komunikace s lidmi, nabídky produktů a samotného prodeje. Přirozeně jsme se tedy na tyto kvality soustředili a snažili se je rozpoznat v životopisech, které kandidáti zasílali.

Životopis, který byl právě od třicetiletého Pavla, na první pohled nenaznačoval, že by pan Pavel mohl být úspěšným kandidátem na tuto pozici. Přesněji, dočetli jsme se pouze to, že je vyučeným mechanikem a nyní se živí jako bagrista. Přestože jsme neměli vysoká očekávání, pana Pavla jsme kontaktovali telefonicky přesně tak, jak to děláme vždy. 

K našemu překvapení byl pan Pavel již od začátku hovoru velice komunikativní a vystupoval tak profesionálně, že jsme jen stěží věřili tomu, že s námi nemluví zkušený obchodník s dlouholetou praxí. Informace, které jsme si doplnili po telefonu, byly úplným opakem toho, co jsme se dozvěděli z CV.

Pan Pavel chvíli studoval na vysoké škole, ale tu ukončil, aby se mohl věnovat práci. Nyní má svůj vlastní malý bagr, který si pořídil poté, co si s původním půjčeným bagrem vydělal dostatek peněz. S tím pracuje jako živnostník a hloubí otvory pro bazény. Jeho práce ale sahá daleko za hranice vykopávání a překládání zeminy. Pavel se stará o své vlastní webové stránky a podařilo se mu pouze jeho vlastní aktivitou získat velké množství zákazníků, se kterými komunikuje jak telefonicky, tak při osobní návštěvě. Velice nadšeným způsobem popisoval, jak lidem radí, kam bazén umístit (například kvůli slunečnímu světlu během dne) a jak mu ještě větší radost dělá to, když ho jeho zákazníci doporučují dále. 

MotivP

Někteří z vás teď možná již tuší, kam tento příběh směřuje. Kandidát se na začátku výběrového řízení, na základě CV, nejevil jako kandidát, na jehož přijetí bychom si vsadili. Kdybychom to však udělali, byli bychom úspěšní, stejně jako pan Pavel, kterému se po osobním pohovoru podařilo získat zmíněnou pozici. Zajímavé bylo, že i když dostal Pavel od manažera v systému palec dolů, nakonec ho ten samý manažer přijal poté, co jsme mu předali důkladný zápis z telefonního hovoru spolu s kontaktem na Pavla. 

Hlavní myšlenka, kterou bychom zde chtěli předat, se týká především toho, jak mnohé životopisy mohou skončit. Asi je z tohoto příběhu zřejmé, že hodnocení formou palců nebo hvězdiček sice může ušetřit čas, ale v případech podobných tomuto je to více než zjednodušující. Pavel totiž nebyl kandidát, který svými zkušenostmi nevyhovoval zmíněné pozici, naopak byl velmi zkušeným kandidátem i přesto, že to na první pohled nebylo vůbec znát.

Právě to nás utvrdilo v tom, že k výběrovému řízení přistupujeme, alespoň podle nás, správně. Vnesli jsme do náboru individuální přístup a držíme se toho, že všem kandidátům dáváme stejnou šanci, i když nás to stojí více času, než pouze “prolétnout” CV. Tím jsme získali nejen další úspěšné přijetí, ale také cenné zkušenosti, jelikož příběh pana Pavla se s drobnými rozdíly může objevit v podstatě v jakémkoli výběrovém řízení, ale myslíme si, že ne u každého zaměstnavatele by měl šťastný konec.