Podle evropského průzkumu se oběd za poslední dekádu stal nedílnou součástí běžného pracovního dne. Zvýšil se počet Čechů, kteří obědvají pravidelně. Mezi lety 2009-2015 obědvalo denně zhruba 53 % strávníků. V roce 2023 data Barometru FOOD potvrdila, že teplý oběd si 47 % Čechů dopřeje každý den, a dalších 22 % alespoň pětkrát týdně. Zhruba čtvrtina strávníků si alespoň jednou týdně dopřeje i oběd studený. Zatímco v roce 2014 vynechávalo hlavní jídlo dne až 6 % populace, dnes je to méně než jedno procento.
„Již v roce 2009, kdy jsme Barometr FOOD v Česku realizovali poprvé, obědvalo podle dat denně pouze 52 % Čechů. Dnes se polední jídlo stává stále častějším standardem, ale je důležité podívat se i na to, v jakých podmínkách a jak vyváženě se skutečně stravujeme,“ říká Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů společnosti Edenred.
Upozorňuje především na to, že se dlouhodobě snižuje podíl Čechů, kteří se přes oběd stravují v restauraci – ze 70 % v roce 2014 na loňských přibližně 33 %. „Významně – na 46 % – narostl například podíl těch, kteří obědvají v práci, ať už jde o pokrm připravený doma, nebo dovezený rozvážkovou službou. V roce 2014 přitom přímo u pracovního stolu nebo v odpočinkové místnosti obědvalo jen zhruba 19 % strávníků. Na úkor návštěv restaurací se obědy v práci staly častějšími zejména s koncem pandemického období,“ dodává Martišková.
Cena a komfort převažují nad zdravím
Do preferencí strávníků se v Česku totiž čím dál citelněji promítá praktičnost – převažuje potřeba naobědvat se co možná nejrychleji a nejlevněji. A není divu. Cena poledního menu se podle Edenred Restaurant Indexu za poslední čtyři roky zvýšila o 46 % a průměrně dosahuje zhruba 196 Kč. V době, kdy většina lidí utratí za jídlo 20 až 30 % svých měsíčních výdajů, tak cena oběda v restauraci hraje klíčovou roli při rozhodování o tom, jestli jíst v práci nebo venku. V posledním průzkumu FOOD ostatně až 83 % dotazovaných uvedlo, že si restauraci vybírá především podle ceny.
„Ekonomickým tlakům čelí nejen zákazníci, ale také samotné restaurace. Ty se dlouhodobě potýkají s nedostatkem personálu i rostoucími provozními náklady, zejména kvůli cenám energií. To vše se promítá do cen jídel,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Inflační krize vedla podle Prouzy zákazníky k tomu, že více zvažují, za co své peníze utratí. Zatímco kvalitní káva nebo zákusek v kavárně jsou vnímány jako zážitek, polední menu je běžnou nutností bez přidané hodnoty. „Lidé raději volí rychlý oběd v práci a poté investují do jiných zážitků. U mladších generací navíc sledujeme tendenci vyhýbat se osobní interakci – častěji objednávají přes mobilní aplikace nebo dávají přednost objednávkovým automatům ve fast foodech,“ dodává.
Vedle ceny hraje čím dál větší roli i rychlost a pohodlí. Jen 13 % Čechů si například na oběd vyhradí déle než 30 minut. Více než polovina strávníků se naobědvá během dvaceti minut. „Zatímco v předchozích letech se mezi hlavními kritérii při výběru poledního menu u strávníků v průzkumech objevovala například ‚chuť‘, ‚velikost porce‘ nebo ‚nutriční hodnota‘, dnes hrají prim faktory jako ‚cena‘nebo‚ vzdálenost od pracoviště‘,“ doplňuje Aneta Martišková a dodává, že naopak zdravou nabídku označila v loňském průzkumu za důležitou při výběru restaurace pouze čtvrtina strávníků.
Existuje naděje na zlepšení?
Novým preferencím podle odborníků vycházejí vstříc spíše jednoduchá, rychlá a snadno dostupná jídla, jejichž složení nemusí být vždy optimální. „Strava s nedostatkem ovoce a zeleniny, nadbytkem soli nebo volného cukru zvyšuje riziko celé řady onemocnění. Dopady nevhodného stravování necítíme hned, ale to neznamená, že nás zlozvyky časem nedoženou,“ upozorňuje Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu.
„Vyvážená strava nepotřebuje speciální produkty nebo exotické ingredience. Vhodné je třeba využívat sezonní suroviny, které bývají dostupnější, a většímu důrazu na kvalitu uzpůsobit i složení jídelníčku. Zdrojem bílkovin například není jen maso, ale i levnější luštěniny, jejichž konzumace je spojena s nižším rizikem mnoha nemocí, včetně rakoviny.“
I navzdory nepříznivým podmínkám také data z Barometru FOOD napovídají, že snaze jíst zdravěji u Čechů zatím naštěstí zcela neodzvonilo. Až 82 % strávníků například loni uvedlo, že bere na zdravé stravování větší ohled než dříve. Potvrzuje to i pohled provozovatelů restaurací: zhruba 24 % z nich vnímá, že poptávka po zdravých jídlech mezi zákazníky stoupá.
„Důraz na pravidelné a vyvážené stravování patří společně s poklesem návštěvnosti restaurací kvůli rostoucím cenám a šetrnějším nakládáním s nespotřebovanými potravinami mezi hlavní trendy v oblasti stravování. Chceme-li, aby se tyto nové preference promítly do každodenní praxe, je potřeba strávníky systémově podpořit. Velkou roli v tomto ohledu mohou sehrát především zaměstnavatelé,“ uzavírá Aneta Martišková.