Firmy začínají řešit zdraví zaměstnanců. Programům zatím chybí komplexnost

Rozhovor s Pavlínou Dostalíkovou, zakladatelkou a majitelkou Institutu zdravého životního stylu

Co vše si můžeme představit pod pojmem „zdravý životní styl“?

Zdravý životní styl v zásadě propojuje veškeré činností související s každodenní aktivitou člověka, tedy především to, jak se stravuje, pohybuje a obecně, jak pečuje o svou fyzickou i duševní kondici. Nejedná se jen o dílčí aktivity, ale o komplexní přístup k životu s cílem dosáhnout dlouhodobého zdraví organismu. 

Pavlína Dostalíková, Institut zdravého životního stylu

Nejen v individuálním přístupu, ale už i ve firemní péči o zaměstnance se postupně začínají objevovat různé programy a iniciativy podporující zdravý životní styl zaměstnanců. Jaké k tomu mají firmy důvody?

Jednoduše angažovanost a loajalita. To jsou klíčová slova, na něž jsou v dnešní době firmy citlivé, a proto se snaží pro své zaměstnance vytvářet maximálně příhodné podmínky, které jim pomohou je nejen ve firmě udržet, ale i zapojit a motivovat v další práci.

Pryč je už naštěstí doba, kdy někteří manažeři s přehledem říkávali svým lidem: „Tak si běž, za branou je dvacet dalších.“. S vývojem na trhu práce si firmy už postupně uvědomují, že proto, aby mohly na trhu obstát v dlouhodobém horizontu, potřebují především stabilizovat svou personální situaci.

Takže zaměstnanec, který bude zdravý (fyzicky i psychicky), bude i spokojenější a firma se tak nemusí tolik obávat, že jí odejde například ke konkurenci?

Není tomu tak vždy, ale je to dobrý předpoklad. Je potřeba pochopit, že péče o zdraví zaměstnanců představuje významný posun v jejich výkonnosti. Zaměstnanci jsou méně nemocní, vnímají péči zaměstnavatele pozitivně a v celkovém důsledku jsou spokojenější, motivovanější a loajálnější vůči firmě. Péče o jejich zdraví a programy na jejich podporu tedy nejsou jen dalším příjemným firemním benefitem. V dlouhodobém důsledku je komplexní péče o zdraví zaměstnanců klíčem také k dlouhodobému úspěchu a zdraví samotné firmy. Samozřejmě tento přístup propůjčuje firmě zároveň vizitku dobrého zaměstnavatele v očích veřejnosti.

Vnímají dnes firmy skutečně tento dlouhodobý přesah, nebo spíše považují různé programy péče o zdraví jako jednorázový benefit pro zaměstnance?

Přáli bychom si, aby většina firem vnímala dlouhodobý dopad těchto programů a pracovala s nimi kontinuálně a v uceleném pojetí. Nyní jsme ale zatím spíše ve fázi jednorázových řešení a drobnějších „podpůrných“ aktivit. Některé, zejména větší mezinárodní společnosti, například již nabízejí cvičební lekce ve firemních prostorách během dne, pořádají přednášky o zdravém stravování či dalších tématech. To je dobrý začátek, nicméně je potřeba si ještě uvědomit, že pokud například svým lidem poskytuji pravidelné pauzy na stravu a dávám jim informace ke zdravému stravování, pak musím také umožnit, aby bylo vůbec možné v kantýně „zdravé“ potraviny zakoupit. Bez určité návaznosti aktivit nemohou jinak programy dlouhodobě fungovat. Nicméně věřím, že se tento stav bude postupně měnit s tím, jak firmy stále intenzivněji staví důležitost loajality a motivovanosti zaměstnanců na přední místo.

Pomáháte firmám s realizací programů pro zdraví. O jaké konkrétní aktivity se nejčastěji jedná?

Jednou z našich žádaných aktivit je organizace „dnů zdraví“ přímo ve firmách, kdy většinou provádíme diagnostiku fyzického zdraví – sledujeme zrak, děláme odběry krve a jiná měření. Dále poskytujeme poradenství a přednášky týkající se výživy, například, jak si správně sestavit jídelníček. Poslední dobou se stále častěji objevují i požadavky na individuální poradenství, kdy ve firmě strávíme celý den, v jehož průběhu se 15-20 minut věnujeme jednotlivě každému člověku, který se nahlásí a přijde se s námi poradit. 

Jak velký je zájem o tyto „zdravé dny“ u samotných zaměstnanců?

Většinou je poměrně velký. Řada zaměstnanců, kteří se o sebe již nějakým způsobem starají, má o tyto aktivity zájem už jen proto, že vědí, že běžně si za tyto služby musí zaplatit. Vnímají tedy pozitivně, pokud jim je zaměstnavatel nabídne jako jeden z benefitů. Těmto zaměstnancům jde především o kontrolu a prevenci. Na druhou stranu pak přicházejí zaměstnanci, kteří se právě díky programům o sebe začnou lépe starat, líbí se jim, že se o sobě něco dozvěděli, chtějí sledovat své pokroky a dále se svými výsledky pracovat.

Setkáváte se například s argumenty některých zaměstnanců, že nemají čas řešit svůj zdravý životní styl, protože z práce musí rychle pro děti do školky, pak domů, uvařit večeři pro celou rodinu a… zkrátka nestíhají?

To bývá častý argument zejména maminek a vrcholových manažerů. Pokud si například vezmu zaměstnankyně – maminky, snažím se je často popíchnout třeba myšlenkou, jakou maminku si myslí, že budou jejich děti chtít ve svých patnácti letech. Uštvanou? Vyčerpanou a nemocnou? Nebo aktivní maminku, která s nimi stihne držet krok a díky společným činnostem si zároveň udrží pěkné rodinné pouto i během jejich puberty? Odpověď je, myslím, zřejmá a je to jen o prioritách, jaké si dokáží lidé nastavit.

Jak vypadá zahájení vaší spolupráce s firmami?

Většinou zahajujeme spolupráci tím, že na pozvání společnosti přijdeme zhodnotit její přístup k péči o zaměstnance v rámci zdravého životního stylu. Zjišťujeme, co nabízí, a také, jak to funguje. Jelikož péče o zdraví zaměstnanců je běh na dlouhou trať, snažíme se především o navržení programů, které zajistí komplexnost a dlouhodobost, aby bylo postupně v budoucnu možné sledovat jejich reálný přínos.

Pro nás je prioritní jít do hloubky, pochopit jak náhled zaměstnavatele, tak samotného zaměstnance. Nechceme nabízet „univerzální“ produkt. Proto před první přednáškou probíhá nejprve několik schůzek, kde „nasáváme“ atmosféru firmy a zjišťujeme doplňující informace. Optimální stav je pak takový, když sami majitelé nebo manažeři týmů žijí aktivní život a není jim lhostejné, co se s jejich zdravím děje. Ti jsou těmto programům oporou a jdou svým lidem sami příkladem.

Můžete zmínit příklad konkrétního projektu, který jste pro nějakou společnost realizovali? Jak to probíhalo?

Pro nejmenovanou velkou korporaci z oblasti pojišťovnictví jsme realizovali dny zdraví společně s přednáškovou „roadshow“ v rámci jejich poboček napříč Českou republikou. Zaměstnanci se účastnili besed, kde probíhaly přednášky a poradenství s cílem zahájit postupné první kroky ke změnám ve svém životním stylu. Některé zaměstnance toto povídání zaujalo natolik, že později začali chodit také na individuální poradenství. Dále jsme pro tuto společnost hodnotili nabízený sortiment v kantýnách a skladbu jídelníčků s doporučením změn. Vedle toho jsme pak realizovali dílčí aktivity – různé soutěže v krokování, běhu a jiné. Byl to větší komplexnější projekt, na němž jsme pracovali přibližně rok a stále v modifikované podobě s touto firmou spolupracujeme.

Komplexní pojetí péče o zdraví vyžaduje i řadu odborníků. Kdo stojí za realizací vašich služeb? Spolupracujete s dalšími specialisty?

Spolupracujeme. Dle rozsahu si řadu aktivit zvládáme realizovat sami, ale u komplexnějších projektů samozřejmě využíváme zkušeností a odbornosti řady externích specialistů na konkrétní problematiku. Ve všem si zakládáme na osobním lidském přístupu, pochopení a podle toho také vybíráme další spolupracovníky, kteří se s námi na projektech podílejí. Samozřejmě hraje roli také jejich praxe. O titulech a odborných poučkách to opravdu není.

Vy sama jste dříve pracovala roky v korporaci na manažerské pozici. Co vás vedlo k tomu své místo opustit a založit si společnost věnující se individuálnímu a firemnímu poradenství v oblasti zdravého životního stylu?

Ve skutečnosti jsem působila asi 12 let na pozici team leadera obchodních zástupců po celé České republice. Nebavil mě ale už ten obrovský stres a tlak, a ačkoliv teď při vlastním podnikání je zažívám možná ještě větší, už si je řídím sama. :-)

Rozhodla jsem se, že svůj celoživotní koníček proměním ve své zaměstnání. Začala jsem založením studia pro ženy na Moravě. V té době jsem v dané oblasti patřila do jisté míry k průkopníkům, co se týče využívání nových cvičebních pomůcek a trendů, které se na trhu objevovaly zejména ze Západu. Před pěti lety jsem po přestěhování do Prahy otevřela vlastní institut, abych to, co jsem se do té doby naučila, mohla předávat dále.

Dnes v Institutu zdravého životního stylu realizujeme i rekvalifikační kurzy pro výživové poradce, máme akreditaci pro pedagogické pracovníky a komplexně řešíme vše, co se týče výživy a udržování těla ve zdravé kondici. Snažíme se především jít cestou praxe, ne teorie, která se stejně v řadě případů ani nedá uplatnit.

Dá se tedy říct, že díky své firemní praxi se dokážete vcítit lépe do potřeb firem?

Myslím si, že právě proto se mi to daří. Nevnímám péči o zdraví pouze z toho pohledu, že je to dobré pro spokojenost zaměstnanců, ale vidím za tím i firemní rovinu, koncepci firemní politiky, do níž by to celé mělo zapadat. Nedávno jsem navíc zahájila studium na vysoké škole v oblasti managementu. Ráda bych tak docílila hlubšího a širšího náhledu do problematiky podnikového fungování, abych dokázala vycítit potřeby firem a navrhovat optimální řešení ještě lépe.

Můžete závěrem nabídnout nějakou obecnou klíčovou myšlenku, která může být užitečná každému, kdo se bude chtít vydat cestou zdravého životního stylu?

Nežeňte se z extrému do extrému. Jděte střední cestou drobnými kroky, dokud nezačnete vnímat první zlepšení. Přední je vaše osobní pohoda a nikoliv panika z počítání kalorií potravin nebo kvůli dvěma kilům, která vám přibyla na váze. Dávejte sami sobě krátkodobé úkoly a cíle, které budete plnit. Pokud například jíte nepravidelně, protože kvůli práci nestíháte, vezměte si diář a naplánujte si schůzku „sami se sebou na oběd“. S řadou těchto drobných změn vám pomůže dobrý time management a organizace. Nepodceňujte je.