Hledat vysoce specializované lidi je složitější, důležité je vzdělávání a rozvoj

Rozhovor s Lukášem Hermannem, šéfem vývoje startupu MANTA 

Lukáš Hermann působí ve startupu MANTA jako šéf vývoje. Zaměřuje se na analýzu datových toků, která je spjata s nejmodernějšími technologiemi. V rámci společného rozhovoru jsme se ptali na to, co potřebují umět lidé ve firmě s úzce specializovaným technologickým produktem, ale třeba také na to, jaké nástroje startup využívá v rámci náboru nebo jakou roli hraje firemní vzdělávání a benefity. Tým MANTA se skládá z 90 lidí, z toho se jich 50 pohybuje v oblasti vývoje a 7 v top managementu. 

Lukáš Hermann.

MANTA se věnuje analýze datových toků a jejich zobrazení za pomoci grafových databází. To je obor, kterému ne každý rozumí. Jací lidé u vás pracují?

Do MANTY přichází lidé se zájmem o hlubší pochopení, jak různé lidmi vytvořené technologie a programovací jazyky popisují transformace dat, jak lze tyto transformace čtením zdrojového kódu nebo simulací programů získávat a jak je možné je dále zpracovávat.

Jak vypadá typický výstup?

Obvykle je to analýza zobrazená v podobě grafu datových toků v prohlížeči. Je to vlastně taková mapa, která přehledně ukazuje, jaká data do systému vstupují, kudy tečou, kde a jak se po cestě mění a co všechno se s nimi děje, než se zobrazí v manažerském reportu. Často to přirovnáváme například k systému potrubí a rozvodů v domě – v každé části teče něco jiného a trubky se různě kříží a větví. Malá neuvážená změna na jednom místě může způsobit, že nakonec vůbec nepoteče voda nebo nepůjde elektřina. Takové souvislosti naše analýza odhaluje a pomáhá tak připravit například velké datové migrace, přechody na nové platformy a podobně.

Potřebují lidé ke zvládnutí analýzy datových toků v programech nějaké zvláštní dovednosti?

Jsme velmi technologicky zaměřená firma a děláme věci, které jsou pro mnoho lidí těžko uchopitelné. Právě proto se snažíme dělat složité věci jednoduššími. Za tím ale stojí obrovské množství výzkumné práce, ke které jsou třeba teoretické znalosti. Ty si naši lidé neustále rozvíjí a doplňují během svého působení u nás.

Dlouhodobě také spolupracujeme s FIT ČVUT a MFF UK na řadě projektů a v rámci nich jejich studenti připravují své bakalářské, inženýrské ale i doktorandské práce u nás. Pracují na projektu, který mohou rozvíjet a obvykle se také podaří ho na závěr uvést do praxe. Takoví lidé pak u nás zůstávají a pracují na dalších projektech.

Při své práci používáme nejnovější technologie, například k efektivnímu uložení a další práci se získanými datovými toky využíváme grafovou databázi Neo4j, nebo k vytváření gramatik jazyků používáme námi průběžně vylepšovaný generátor překladačů ANTRL.

Analytici a vývojáři se ale také nesmí bát seznámit s nejrůznějšími technologiemi, které zkoumáme z pohledu jejich dopadu na datové toky, ať už jde o relační databáze (např. Snowflake, Google Big Query), reportingové nástroje (např. Tableau, PowerBI), objektově orientované jazyky (např. Java, Python) či cloudové technologie (Amazon Redshift, Azure Data Factory). A především je to musí bavit.

Na druhou stranu pak mohou projekt rozvinout a sami si ho řídit. Lidé v IT si obecně chválí, pokud mohou něco vymyslet, ovlivnit, uvést pro praxe. Zvlášť, pokud vidí i celkový projekt, nepracují jen na nějakém dílčím kousku, jak to často bývá ve velkých firmách. Právě užitečnost jejich práce je často motor, který je žene dál.

Odkud k vám lidé přicházejí a jak si je vybíráte?

Hledat vysoce specializované lidi je složitější, potřebujeme opravdu odborníky s teoretickými znalostmi a zájmem o detailní zkoumání podstaty věcí. Běžné programátorské nebo rekvalifikační kurzy bohužel takovou znalost neposkytují. Musíme se tedy spoléhat zejména projektovou spolupráci s technickými školami, kde si studenti chtějí vyzkoušet převedení teoretických znalostí do skutečného světa, nebo hledat zkušené odborníky u konkurence.

Lidé, kteří k nám přicházejí, často chtějí opustit svět korporátů s mnohými výhodami, ale svázanými pravidly, chtějí své projekty rozvíjet a vidět jejich implementaci. Důležitá je pro ně i možnost být v kontaktu s nejmodernějšími technologiemi, být ve svém oboru na špici.

Současně jim často vyhovuje volnější styl práce v prostředí menší firmy i možnost rychlejšího profesního růstu. Z vývojáře se na team leadera mohou vypracovat už v řádu měsíců, záleží na jejich zájmu a chuti se rozvíjet nejen po profesní, ale i manažerské stránce. Za sebe mohu říct, že si vážím každého člena, kterého v týmu máme. Bez nich a jejich nadšení do práce by to nešlo. A věřím, že se nám do roka podaří náš tým zdvojnásobit.

Jádro týmu MANTA tvoří právě vysoce specializovaní profesionálové. Co je zásadní při jejich náboru? Na jaké argumenty pro to, aby se rozhodli u vás pracovat, slyší? 

Určitě komplexita problémů, které tu řešíme, s tím spojená velká flexibilita a zodpovědnost. Nikdo u nás jen nevyvíjí, co mu někdo přesně zadá. Naopak každý si musí sám přijít na nejlepší způsob řešení, konzultovat své návrhy s kolegy, pak to implementovat a svůj výsledek odprezentovat. Takže každý může získat silnou vazbu k tomu, co vytvořil.

Jak v Mantě probíhá nábor? Jaké nástroje využíváte? 

Po krátkém rozhovoru s oddělením HR následuje technické kolo, kde s kandidátem probíráme jeho předchozí projekty, ptáme se na teoretické otázky, ale hlavně mu dáme k řešení logické i programátorské úkoly, na kterých může ukázat, jak při řešení problémů přemýšlí.

Jak pracujete s motivací, vedením a mírou samostatnosti nebo prací v týmu?

Každý vývojář má svůj individuální plán rozvoje, který společně se svým team leaderem pravidelně probírá. Tento plán je podporovaný účastí na školení. Každý se může svým tempem vydat směrem, který ho zajímá, ať už k vedení lidí, zodpovědnosti za nějakou část softwarového procesu, případně komunikace se zákazníky.

Využívají a oceňují vaši kolegové klasické zaměstnanecké benefity, nebo pro ně máte něco speciálního? 

Vyhovuje jim neformální prostředí, přátelská atmosféra, možnost pracovat z domova i z kanceláře, možnost rychlého kariérního růstu z pozice vývojáře na teamleadera i výzvy v podobě unikátních projektů a použitých technologií.

Jakou roli hraje v MANTĚ vzdělávání? Řešíte jej interně, nebo využíváte externí programy, byť zpracované na zakázku? 

Vzdělání a rozvoj jsou velmi důležité. Dlouhodobě spolupracujeme s FIT ČVUT a MFF UK v rámci projektů, během kterých u nás jejich studenti rozvíjí vlastní úkoly, které zpracovávají v rámci svých bakalářských, inženýrských, magisterských nebo doktorandských prací.

Později se rozvíjí zejména účastí na interních nebo externích technických i netechnických školeních, případně účastí na (nejen online) konferencích.

Co mě v MANTĚ čeká jako nováčka, například vývojáře v úvodním půlroce, pokud se rozhodnu do startupu nastoupit? 

V prvních týdnech se nováček seznámí s našimi interními systémy pro vývoj, se softwarovým procesem i samotným produktem. Dále probíhá asistovaný průzkum dokumentace a kódu typicky kombinovaný už s řešením některých drobnějších úkolů, protože tím se člověk v novém prostředí zorientuje nejlépe. V případě školních prací pak následuje zevrubná analýza zadaného tématu. Na základě práce v prvních měsících se pak vytváří plán dalšího rozvoje včetně účasti na školení.

A co MANTA očekává kandidátů a potenciálních zaměstnanců? 

Důležitá je ochota učit se nové věci, být otevřený více způsobům řešení, nebát se zeptat, když něčemu nerozumím, říct včas, že mi něco nejde nebo se mi něco nelíbí, pomáhat v rámci svých možností ostatním.

Existuje v MANTĚ „něco jako firemní kultura"? 

Začínali jsme jako startup a tuhle kulturu si neseme s sebou, i když je nás už skoro sto. Hrajeme to se zaměstnanci i zákazníky na rovinu a pečlivě vyvažujeme prostor pro samostatnost jednotlivce s týmovým zapojením. Nikdo není sám, ale zároveň každý musí mít dost prostoru pro osobní růst.  

Na čem aktuálně pracujete?

Naše aktuální projekty se zaměřují jak na analýzu datových toků v moderních jazycích (např. Python) nebo technologiích (např. cloudové služby Amazon či Azure), tak na škálovatelnost našeho řešení pro ty největší zákazníky, co nejsnadnější nasazení a integraci, a další chytré analýzy nad získanými informacemi. Na své si tak přijdou nejen ti, kdo rádi analyzují programy, ale i ti se zájmy o čistý front-end nebo škálovatelné architektury.

Díky těmto projektům můžeme zlepšit náš produkt, který dlouhodobě pomáhá firmám s vytvořením základu pro správné nastavení zpracování osobních údajů, samostatnou kapitolou je data lineage v bankovním prostředí, je jich celá řada.

O společnosti MANTA 

Česko-americká softwarová společnost MANTA vznikla v roce 2008 původně jako startup, postupně se rozvinula, prošla dvěma investičními koly a v rámci Series A získala investici ve výši 13 milionů dolarů od kapitálového fondu Bessemer Venture Partners, SAP.io, německého Senovo a českých Credo Ventures. V současné době má pobočky v New Yorku, Tampě a v Praze, zaměstnává přes 90 lidí a do konce roku by chtěla jejich počet zdvojnásobit.

MANTA přináší svým klientům nástroj pro analýzu datových toků v IT prostředí velkých firem. Cílem je poskytnout uživatelům kompletní mapu datových toků, díky které mohou lépe porozumět informacím, se kterými pracují. Mezi uživatele patří střední a velké společnosti zejména z finančního, telekomunikačního a zdravotního sektoru, přičemž jeho produkt už využívají firmy jako Comcast, OBI nebo Komerční banka.

Článek byl připraven ve spolupráci se společností MANTA.