Přehrát podcast
Dobrý táta se zaměřuje na propojení rodinného a pracovního života a poskytuje podporu firmám a účastníkům svých programů formou webinářů, workshopů, podcastů, či mentoringu. David Škrobánek se zároveň stará o pět dětí.
"Tátové řeší mnoho výzev v pracovním prostředí. Bohužel jsou ale většinou tabu."
Označení dobrý a ne-dobrý táta mi přijde trochu jako škatulka, chápu zkratku názvu společnosti, ale jde vůbec pojmenovat dobrého otce? Jak to vidíš, Davide?
Já to vidím tak, že dobrý táta je každý, kdo se stará o své děti a kdo tuto roli vidí jako důležitou. A není to nic nenormálního. Je to spíše něco, o čem se nemluví. Když jsem Dobrého tátu zakládal, přemýšlel jsem nad tím názvem a říkal jsem si, jestli to nemá být nějaký spíše obecný název, a pak jsem si řekl, ne, chci, aby bylo slyšet, že je tady táta a že táta je důležitý a že je dobrý. Takže to není o škatulce. Ale jsem rád, že to vzbuzuje spoustu otázek, což vlastně vede k dialogu a to je skvělé.
Kromě škatulek existují další předsudky. Matka, otec, jejich role, role rodiny. S tím asi pracuješ denně.
Čelím předsudkům každý den. Tyto předsudky jsou obrovským tématem, se kterým se setkávám pravidelně, a nejsem sám. Potýkají se s tím i ostatní otcové. Byli jsme zvyklí, že se s předsudky potýkají spíše maminky. Nicméně, když jsem se vrátil zpět z Velké Británie, nemohl jsem najít práci, protože jsem požadoval flexibilitu kvůli dětem. Tehdy jsem si uvědomil, že se s předsudky potýkají i otcové, a to mě šokovalo.
Doba se snad mění, přesto se stále setkáváme s předsudky typu, že táta přijde s dítětem k lékařce a ta řekne: „Zeptáme se maminky.“ Proč by otec nemohl vědět vše o zdraví svého dítěte? Nebo předsudek typu: „Přeci se nebudeš starat o děti a utírat jim zadek, vždyť jsi chlap, pojď s námi radši do hospody.“ Předsudků, že některé věci umí jen máma apod., je opravdu mnoho a je dobře, že už se o tom mluví. Já se toho nebojím.
Můžeš zjednodušeně popsat, jaká témata řeší Dobrý táta s firmami, se svými klienty?
Máme několik hlavních oblastí. První z nich je transformace (evoluce) muže na otce. Když se nám narodí dítě, mnoho tatínků musí projít vnitřní proměnou a aktivně se rozhodnout převzít odpovědnost. Na rozdíl od žen, pro něž hormonální změny s porodem přicházejí automaticky, musíme se jako muži na tuto roli aktivně připravit, hledat svoji identitu a motivaci. Toto rozhodnutí, ačkoliv se o něm často nemluví, je zásadní, protože život získává zcela nový rozměr.
Řekne se, máš týden otcovské, zapiješ to a jdeš dál pracovat. Ale život se totálně mění, najednou mám zodpovědnost za více lidí, mění se má role a je potřeba propojit práci s rodinným životem a to je ta druhá oblast. Například v populárním workshopu "Táta - lídr v práci i doma" se zaměřuji na to, jak využít leadership dovednosti i doma. Proč, když jsme v práci zvyklí vést lidi, komunikovat, motivovat je, proč to doma neumíme? Proč se nechováme jako moderní lídři ve smyslu moderního vedení? To jsou otázky, kterým se věnuji.
V těchto oblastech propojuji různé aspekty. Začínám s tématem rovnováhy, což je klasický "work life balance". Jak skloubit všechny tyto součásti dohromady. Dále se zabývám situacemi, které mohou být velmi nepříjemné, jako je například rozvod. Ve workshopu "Rozpadá se mi rodina, aneb jak nepřijít o děti" zdůrazňuji, že partnerství a rodičovství jsou dvě různé věci a když se partnerství rozpadne, je potřeba mít na paměti, že dítě si tuto situaci nevybralo a je důležité činit takové kroky, aby touto nepříjemnou životní zkušeností prošlo co nejlépe a nepřišlo o své rodiče.
Dalším tématem je život v tzv. “Sešívané rodině”, v které sám žiji. Je to rodina, kdy se dají dohromady partneři, kteří mají buď oba, anebo alespoň jeden děti z předchozích vztahů, společné děti a tak dále. Častokrát si myslíme, že když se rozvedeme, že máme před sebou jenom skvělé zítřky, ale tady ta práce teprve začíná, protože řešíme naše ex partnery, babičky, nové babičky, školy, předávání dětí, nové děti, vztahy mezi dětmi a novou partnerkou atd.
Věnuji se také oblasti vzdělávání a motivace ve firemním prostředí. Protože školím leadership dovednosti i mimo Dobrého tátu, jsem schopný propojit tato témata, zejména se zaměřením na emoční inteligenci a osobní odolnost, což považuji za základní prvky života. Tak alespoň takto krátce.
Jak to tedy vypadá ve chvíli, kdy s nějakou firmou začneš spolupracovat? Jakou může mít spolupráce podobu?
Prvním krokem je samozřejmě poznání se a pochopení motivů klienta. Protože, i když mě někteří lidé možná znají z LinkedInu, kde jsem hodně aktivní, nebo z vystoupení na konferencích, přesto osobní nebo online setkání je něco jiného. Zajímavé je, že jednou z prvních otázek, které se objeví, je, zda spolupráce s Dobrým tátou nebude mít nějaký negativní dopad na firemní politiku, která se zaměřuje na podporu žen v leadershipu, návrat matek do práce a podobně. Vždy zdůrazňuji, že ne, protože já jsem táta a vím, že tyto dvě věci jsou propojené.
Právě naopak, navrhuji diskutovat o obou těchto tématech. Jak to může pomoci i maminkám? Jak to může pomoci ženám obecně? Pokud chceme ženy ve vedení společnosti, někdo se musí starat o děti, což je v pořádku. Pojďme o tom otevřeně diskutovat. Můj nekonfrontační přístup obvykle lidi uklidní. Většina z nich pak chápe, že to má smysl. Nejde o to být proti podpoře žen, ale o rozšíření této podpory na všechny rodiče.
Chlapi, jak asi víš, nechodí kolem náměstí a nevykřikují své problémy. Musím to často přinést na stůl a povzbudit je, ptát se, jak řeší tato témata. Když mám workshopy, lidé mi sice kladou otázky, ale jsou opatrní, aby je neslyšel někdo jiný.
My muži si vše analyzujeme v naší hlavě a to je zcela normální proces, který musíme respektovat. Často to probíhá tak, že se snažíme dostat pod povrch a diskutovat o věcech, o kterých jsme dříve neradi mluvili. Musíme si uvědomit, že v sobě máme zakódovaný archetyp vůdce, toho, který neukazuje žádnou slabost, nosí domů potravu. Neseme v sobě zakořeněné očekávání, že budeme hlavním živitelem rodiny. Jak se s tím vypořádat v dnešní době? To je otázka, kterou si klademe.
Je paradoxní, že někdy si muži uvědomí důležitost otázek, které jim jsou položeny, až když jsou konfrontováni s konkrétními situacemi. Ptáte se, jak probíhá ten dialog a to jsou ty základní otázky. Většinou to bývá tak, a já to plně respektuji, že zaměstnanci nejsou vždy otevření tématům týkajícím se osobního života. Proto se snažíme tato témata přiblížit zaměstnancům formou webinářů nebo workshopů, abychom zjistili, zda je to zajímá. Jsem naprosto otevřený této formě komunikace.
První workshop nebo webinář se obvykle zaměřuje na "Důležitost role otce pro zdravý vývoj dětí", kde prezentuji data, fakta a zkušenosti, které ilustrují, proč je role otce klíčová a kdy je zvláště důležitá. Toto téma je pro mě důležité, a rád zdůrazňuji, že vítám maminky, které se aktivně účastní a projevují zájem. Vzdělávání žen na těchto tématech je prospěšné. Často pozoruji, že se ženy ve vzdělání angažují více než muži.
Jaké je tedy složení workshopů? Přijdou i ženy?
Jsem vždy rád, když přijdou, protože je to o dialogu. Jak jsem říkal, nemůžeme stát v zákopech a házet po sobě granáty, kdo je lepší, nebo horší. To je prostě nesmysl. Já chlapům vysvětluji, co prožívá žena. Samozřejmě to mám zprostředkovaně, mám kolem sebe několik žen nejen v oblasti lidských zdrojů, ale i v životě obecně. Předávám, co žena zažívá při porodu, jak to vnímá jako matka, jak se snaží chránit své dítě, jak prochází různými vývojovými fázemi. Kdy je potřeba role otce. Odkrývám tátům a maminkám, kde spočívá role otce. Co má táta dělat, když mnoho matek vnímá chlapa pouze jako nebezpečí pro děti.
Později se tato role stává klíčovou, protože chceme, aby naše děti byly samostatné a zvládly život. To je jen příklad, jak skloubit tyto role, protože se vzájemně doplňují. Nelze je odříznout a říkat, kdo dělá něco špatně, nebo kdo je nezodpovědný. Žijeme v moderní době s různými výzvami a to nesnižuje důležitost těchto rolí. Musím tedy mužům vysvětlit, že maminky se o své děti obávají. Až si vybudujete důvěru a ona vám uvěří, bude vám klidně svěřovat péči o dítě. Tato důvěra však vyžaduje čas a konzistentnost, až dosáhnete statusu zodpovědného otce, kterému lze svěřit péči o dítě.
Co z toho budeme jako firma mít?
Představte si firemní prostředí jako papiňák, kde se hromadí napětí. Pokud tvrdíte, že v tomto prostředí není žádné napětí, což myslím v kontextu zaměstnance, který řeší nějaký problém. Tak se může stát, že toto napětí se časem projeví ve formě vyhrocených situací. V dnešní době si myslím, že více než kdy jindy a za posledních 20 let, kdy se v oboru pohybuji, je péče o zaměstnance skutečnou prioritou. Chápeme, že bez angažovaných a spokojených zaměstnanců nemůžeme dosáhnout úspěchu. Vzhledem k nízké nezaměstnanosti je nezbytné pracovat na vytváření pozitivní firemní kultury. Firmy, které se opravdu starají o své zaměstnance, jsou těmi, které jasně deklarují: "Chci mít v našem týmu i otce."
Mám klienty i z technologického a IT odvětví, a tato oblast je pro ně důležitá, i když na ni možná původně nebylo takto zaměřeno. Tam sedí zhruba 80 % mužů, a to především kvůli povaze práce, kterou vykonávají - jsou to převážně ajťáci a programátoři. Není mým záměrem tvrdit, že ženy by nemohly být skvělé v tomto oboru, rád je tam vidím a vítám. Nicméně, většina pracovníků v těchto oblastech jsou muži. Ignorovat tuto skutečnost by znamenalo ignorovat je samotné.
Máme klienty, s nimiž pracujeme na workshopech již několik let, a tito otcové nám říkají, jak jim to moc pomohlo. Naučili se efektivně komunikovat s nadřízenými i doma, což uvolnilo napětí (upustit páru z papiňáku) a umožnilo jim lépe se soustředit na práci. Když mluvíme o "engagementu" (zapojení zaměstnanců), firma, která se věnuje těmto otázkám, je pro mě atraktivnější.
Vnímám, že mladší generace, zejména kolem 30 let, mívá odlišné priority, což se odráží i v pohledu na témata jako péče o děti. Tito mladí tátové v našich workshopech mají jiný pohled než ti kolem padesátky, kteří vyrůstali v dobách, kdy se otcovství vnímalo jinak. V současném prostředí se více dbá na rovnost a podpora otců je běžnější. Myslím si, že přináším něco, co dosud nebylo tak výrazně potřeba, ale to neznamená, že potřeba neexistuje. Podobně jako chytré telefony přišly s novými funkcemi, u kterých lidé nevěděli, že je potřebují, může i mé zaměření přinést nový pohled na otázky otcovství do firemního prostředí. Je důležité se inspirovat zeměmi, které se již věnují rodinným politikám z hlediska otcovství.
Zmiňoval jsi, že mnoho programů začíná skupinovým úvodem, posouvá se poté tvá práce do jednotlivých setkání s konkrétními lidmi?
Proces většinou začíná online webinářem, což může být prvním krokem. Není to však konečný cíl, spíše jen úvodní fáze, a postup může být velmi individuální. Některé firmy preferují online formáty, zejména pokud mají pobočky a nemají na fyzické workshopy dostatek času. Nicméně fyzické workshopy v menších skupinách nabízejí větší sílu. Zde se účastníci setkávají osobně, diskutují, provádějí školení a tréninky - 10 až 12 lidí v jedné skupině. Tyto workshopy zahrnují facilitaci, diskuse a předávání konkrétních dovedností.
Jako příklad mohu uvést workshop, který jsem měl u jednoho klienta v létě. Nejprve jsme se společně bavili s muži a ženami, kde jsme zkoumali, co to znamená být mužem a ženou. Z těchto diskusí vzešla hluboká uvědomění. Poté jsme přešli na další úroveň, kde jsme měli samostatnou skupinu pro táty, stávající i budoucí. Tady jsme se zaměřili na jejich vlastní výzvy a záležitosti. Dále v programu může následovat individuální koučink, mentoring nebo další kroky, protože ne každý potřebuje stejný přístup. Je důležité vytvořit uzavřené a bezpečné prostředí pro účastníky.
Celý proces není striktně lineární a existuje více kroků, což je flexibilní přístup ke každé situaci. Je důležité, aby firma dala signál, že hodnotí důležitost otcovství a nabízí program, který může být pro zaměstnance přínosný.
Otevírají to téma?
Otevření tématu vede mnoho otců k zvážení účasti na online akcích, protože mohou zůstat v anonymitě. Nic nenahráváme. Ale začnou o věcech více přemýšlet. To často vede k individuálnímu koučinku. Například jeden z mých klientů z Brna, který sledoval mé semináře, se rozhodl pro osobní konzultaci. I když v jeho firmě byli interní koučové, chtěl řešit svou situaci s někým, koho už zná, ať už z předchozích akcí, nebo mého podcastu. To ukazuje, že osobní známost a důvěra mohou hrát klíčovou roli v tom, jak se lidé rozhodnou řešit své osobní záležitosti.
Vrátím se do denního provozu Dobrého táty. Jaké formy workshopů či koučování, fungují nejlépe – skupinové, individuální?
Vždy jde o to, jaký je náš cíl. Pokud se snažíme zlepšit týmovou komunikaci nebo vzájemné porozumění, když něco nefunguje, potřebujeme workshop nebo facilitaci. Tam otevíráme témata, odstraňujeme překážky a hledáme cesty vpřed. Workshop je pro toto ideální. Může to být také formou přednášky nebo semináře, kde lidi motivuji.
Workshop však není pro každého, a někdy lidé prostě řeší své osobní situace, jako například rozvod. V takových případech může být efektivní individuální koučink. Je zde také možnost, že firma nabídne platformu, kde si zaměstnanci mohou rezervovat krátkou konzultaci. Jedna firma, se kterou spolupracuji, vytvořila prostor, kde lidé mohou přijít a bavit se se mnou. To dává firmě a zaměstnancům možnost řešení jejich individuálních potřeb. Takže, zda workshop nebo individuální konzultace, závisí na cíli a potřebách dané skupiny nebo jednotlivce.
Je pro nás klíčové, abychom měli workshopy jak pro maminky, tak pro tatínky. Bylo by dobré, kdyby se workshopů pro maminky účastnili i otcové. Myslím si, že by to bylo pro mnoho mužů velmi přínosné. Když jim vysvětlím, co vlastně ženy prožívají a jaká jsou jejich dilemata, mnohdy jim to otevře oči. Stejně tak, když ženy pochopí, s jakými výzvami se muži potýkají, často reagují s pochopením a uznáním. Je to vzájemné pochopení, které může být pro všechny velmi obohacující.
Co plánuješ v nejbližší době nového? Kam chceš Dobrého tátu posunout?
Nejvíce aktivit jsem doposud dělat v B2B. Minulý podzim (rok 2023 pozn. redakce) jsem začal rozvíjet aktivity také v oblasti B2C, ačkoliv někteří mi tvrdili, že jsem se zbláznil, kolik věcí chci dělat. Snad znáte Simona Sinka, který klade důraz na to, abyste začali s otázkou proč. A proč vlastně ráno vstáváte z postele a musíte dělat něco, co vás opravdu baví. I když někdy lezu po čtyřech, stále pokračuji, protože vím, že chci natáčet podcasty a dělat další věci, které jsou pro mě důležité.
V tomto kontextu jsem se rozhodl vytvořit workshopy pro táty, kteří možná nemají přístup k podobným akcím. Pro ty, kteří nemohou fyzicky dorazit, připravuji také materiály ve formě e-learningu.
A abych nezůstal pozadu, přicházím s něčím novým. Na březen 2024 připravuji konferenci o důležitosti role otce: konferencedobrytata.cz. Doufám, že to bude úspěch, protože na tom pracuji delší dobu. Bude to byznys konference propojená s tématem otcovství. Sejdou se tam odborníci, manažeři a tátové, kteří se podělí o své zkušenosti být otcem a zároveň ředitelem. Těším se na to.