Proč ráno vstáváme do práce? Smysl bytí, který dává energii celému týmu

Jak najít svůj „důvod bytí“ a propojit ho s profesním životem? Pavla Graham Skarlantová a Irena Filařová Nucová v rozhovoru vysvětlují, jak program Reason for Being pomáhá jednotlivcům i týmům objevit vlastní motivaci, zvýšit spolupráci a angažovanost a přinést do práce větší smysl a radost.

Zleva: Irena Filařová Nucová, Michal Kankrlík, Pavla Graham Skarlantová
Zleva: Irena Filařová Nucová, Michal Kankrlík, Pavla Graham Skarlantová

Přehrát podcast

Michal Kankrlík (moderátor):
Moji dnešní hosté jsou Pavla Graham Skarlantová a Irena Filařová Nucová. Dnes si povíme o The Reason for Being, tedy smyslu bytí, ale zcela prakticky – jak ho využít v profesním životě, HR a leadershipu. Pavlo, můžete nám představit samotný koncept a i společnost Arthur Hunt?

Pavla Graham Skarlantová:
Společnost Arthur Hunt působí na českém trhu 25 let. Jsme personálně poradenská společnost se zaměřením na vyhledávání manažerských pozic metodou executive search, tedy přímým oslovením manažerů na vedoucí pozice nebo pozice specialistů. Na těchto pozicích pracujeme exkluzivně a kromě obsazování pozic se snažíme nabízet i další rozvoj zaměstnanců, například v rámci projektu, kdy stávající týmy potřebují lépe poznat sami sebe a profilovat se.

Právě proto jsme nabídli program Reason for Being, tedy důvod bytí. Jak už bylo řečeno, není to ve filozofickém rozměru, ale v tom, že lidé lépe poznají svou pravou esenci – důvod, proč ráno vstanou a jdou do práce. To, co je pohání a co mohou předat ostatním pro dobro firmy nebo týmu. Pokud lidé dokážou tento důvod jasně identifikovat, znají ho sami o sobě a sdílejí ho s ostatními, posiluje to týmovou spolupráci a všem se pak pracuje lépe.

Ireno, vy jste dlouhá léta působila na vysokých manažerských pozicích v oblasti řízení lidských zdrojů. V čem vnímáte program Reason for Being jako užitečný pro HR z pohledu zvýšení angažovanosti, zlepšení hybridní práce nebo motivace zaměstnanců?

Irena Filařová Nucová:
Myslím si, že tento program je unikátní v tom, že pomáhá nejen zaměstnancům, ale každému objevit skutečný smysl bytí a propojit ho s pracovním životem. Hledá smysl a dává prostor pro rozhodování, stanovování priorit a rozvoj. Po dvaceti letech v HR vidím, že program staví na autentičnosti, což je dnes potřeba. Nikdo nechce být škatulkován, ale uplatnit svůj vlastní smysl bytí a tím posílit firmu i přispět svým dílem. Je to program, který neškatulkuje, ale posouvá lidi individuálně i v týmu. Když se členové týmu lépe poznají, dokáže je to stmelit a posunout, a proto ho velmi podporuji.

Pavla Graham Skarlantová:
Ráda bych doplnila, že díky rozhovorům s manažery i s mladými lidmi, kteří začínají v manažerské roli, vnímáme, že dnešní svět je plný podnětů, rychlý a dynamický, a zároveň náročný – politicky i ekonomicky. Ve firmách probíhají restrukturalizace, reorganizace, lidé přicházejí o práci. To vede k potřebě najít pevný bod, ukotvení, pocit smyslu a možnosti ovlivnit své okolí. Ať už v rodině, nebo v práci.

Nová generace hledá zaměstnání, které jim dává smysl, nejen zdroj obživy, ale i přesah – přínos komunitě, význam a účel. Často ale tlak na výsledky a rychlou zpětnou vazbu vede k plnění úkolů bez hlubšího smyslu, což může skončit vyhořením.

Právě toto vyhoření zažil před lety i Laurent Laval, současný ředitel české pobočky Arthur Hunt. V minulém zaměstnání hledal odpověď na to, proč tady je, co má společnosti a světu přinést a co pro něj život znamená. Různými metodami a zkoušením se dopracoval k poznání, že pokud člověk zná to, co mu přináší radost a přidává hodnotu ostatním, má to dopad na komunitu a dává to smysl jeho životu. Když to poznáte, děláte věci s větší radostí, bez hlídání hodin, s nasazením, autentičností a zápalem. Program Reason for Being učí klást si tyto otázky a hledat vlastní motor, což vede k vnitřnímu klidu, jasnému důvodu práce a lepší spolupráci v týmu.

Ireno, vy jste se jako HR profesionálka setkala s mnoha vzdělávacími a poradenskými programy. V čem vnímáte unikátnost nebo odlišnost programu Smysl bytí?

Irena Filařová Nucová:
Vnímám to v tom, co už zmiňovala Pavla. Je to postavené na jedinečnosti každého člověka. A právě ta jedinečnost v týmu vytváří výsledný obraz. Je to jako skládat puzzle. Lidé najednou vnímají své kolegy jinak, vědí, jak s nimi mluvit, co od nich mohou čekat, kde je jejich smysl bytí. Jak říkala Pavla, jde o to, co může každý přinést do týmu a jak s tím dál pracovat. Program jde opravdu do podstaty člověka.

Jaké jsou jednotlivé součásti Smyslu bytí? Můžeme se bavit o smyslu bytí zaměstnance, o smyslu bytí nebo misi – svého času byly velmi populární mise společností. Nebo o smyslu fungování týmu.

Pavla Graham Skarlantová:
Začíná to individuálním, diskrétním a dlouhým rozhovorem s člověkem. Strukturovaně se ptáme na pozitivní věci – co dělá rád, co mu přináší radost, kdy tuto radost sdílí s někým jiným. Dáváme prostor k otevření se a k vyjádření pozitivních emocí, což vede k identifikaci základní esence života – toho, co člověku dělá radost a co sdílí s ostatními. Pro mnoho lidí je těžké si něco pozitivního připustit, pochválit se a zhodnotit to. Přitom to nemusí být velké životní úspěchy, často jde o drobnosti všedního dne, které potěší je i někoho jiného.

Na základě tohoto rozhovoru se sestaví jedna věta, která člověka charakterizuje. My pomáháme s jejím vytvořením, ale volba slov je na dotyčném, aby s ní byl zcela ztotožněn. Jak už zmínila Irena, tato věta je unikátní. I když bychom položili stejné otázky, každý ji bude mít jinou, protože má jiné životní zkušenosti a radosti.

V týmu se mohou objevit podobnosti, které podporují spolupráci, ale vždy zůstává individualita. Věta by měla vystihovat podstatu člověka, jeho hlavní dovednost, přínos, způsob práce a vliv na okolí. To jsou tři stavební kameny této věty. Toto je první fáze – individuální část. Pokud program realizujeme ve firmě, děláme ho pro uzavřenou skupinu, například představenstvo nebo manažery konkrétního týmu. Ti se znají z pracovních rolí, podle vizitek a titulů. Díky této metodě se ale poznají i lidsky, jinak než na chodbě nebo poradách. To je druhá část – týmová. A na to se dá navázat i strategická práce pro celou firmu. Ale vždy se začíná u jednotlivce a od něj se postupuje k týmu.

Ireno, teď možná poslouchá řada HR profesionálů a uvažují, že by něco podobného ve firmě zkusili. Co byste s vašimi zkušenostmi doporučovala, s čím začít?

Irena Filařová Nucová:
Určitě bych začala tím, že bych identifikovala, pro koho je program vhodný. Každá ryba smrdí od hlavy, proto doporučuji podporu představenstva nebo CEO, aby měl program dopad a lidé ho podporovali. Každý, kdo si program vyzkouší na sobě, zjistí, že mu přináší pozitivní smysl, dává jasnější obrázek o tom, co chce a nechce, a usnadňuje rozhodování. Prosazení programu širším týmem je pak jen krok k úspěchu. Vnímám to jako zrychlený team building – program odhaluje možnosti a posouvá tým vpřed. Je důležité, aby podpora byla, a že smysl bytí funguje jak v osobním, tak v pracovním životě. Ta jedna věta vystihuje podstatu člověka a pomáhá na ni nahlížet i v pracovním kontextu.

Pavlo, mohla byste uvést konkrétní případy implementace programu Reason for Being ve firmách?

Pavla Graham Skarlantová:
„Wow efekty“ se objevují v několika fázích. První je individuální rozhovor, kdy na konci, po sestavení věty, lidé často říkají: „To jsem já,“ nebo „Toto jsem hledal,“ což je silný moment. Další fáze je týmové sdílení. Manažeři představují svou větu a dostávají zpětnou vazbu od kolegů. To je velmi silné, protože zpětnou vazbu často dávají jen oni svému týmu, ale málokdy ji přijímají. Viděla jsem mnoho dojemných momentů, kdy lidé i plakali radostí, když byli upřímně pochváleni.

Na závěr workshopu tým sestavuje jednu větu, která charakterizuje celý tým. Firmy, se kterými jsme spolupracovali, mají sice korporátní vizi z headquarteru, ale české týmy si tvoří vlastní větu, s níž se více identifikují. Když se tým s něčím ztotožní a vytvoří to společně, zápal a angažovanost výrazně stoupají. Také se to využívá při náboru – noví zaměstnanci vidí, že ti, kdo je zaškolují, firmu milují a mají pro ni důvody, což pomáhá jejich adaptaci a spolupráci s týmem.

Irena Filařová Nucová:
Když lidé najdou svůj smysl, lépe chápou strategii i z headquarteru a tým táhne za jeden provaz. Naplňování mise a vize je pak jednodušší a efektivnější.

Ireno, kdybych byl váš tým nadřízený nebo CEO a vy byste si měla obhájit business case tohoto programu, a já se vás ptal, co z toho budeme mít za půl roku, za rok, za tři roky nebo za pět let – co byste mi odpověděla?

Irena Filařová Nucová:
Tohle jsou vždycky těžké otázky, protože spousta věcí v HR nejde změřit okamžitě a dopad se projeví až v delším horizontu. Program Reason for Being ale rozhodně podporuje angažovanost lidí, týmovou spolupráci a zlepšuje komunikaci, protože lidé se lépe znají a vědí, co od sebe mohou očekávat. Posiluje se i vzájemná podpora. Když někdo nemá silné stránky v určité oblasti, ostatní ho doplní a motivují, aby tým plnil své cíle. Onboarding nováčků je také snazší, protože vědí, do jakého „smyslu bytí“ vstupují. Měřitelnost je složitá a výsledky se dají sledovat například v rámci finančních ukazatelů. Ale věřím, že u výkonově zaměřených týmů po absolvování programu výkon, spolupráce i angažovanost jednoznačně vzrostou.

Michal Kankrlík, Pavla Graham Skarlantová, Irena Filařová Nucová

Pavlo, pokud je přímý dopad těžko měřitelný, ale vedení si může program vyzkoušet na sobě, jak s těmito nejvyššími týmy pracujete?

Pavla Graham Skarlantová:
Jsme velmi rádi, když nás firmy samy osloví. Nejprve si jasně určíme, pro koho je program určen, kolik lidí se zapojí, jak moc se znají a kde v hierarchii stojí. Obvykle jde o CEO české pobočky a tým manažerů – například šéfa logistiky, HR, nákupu, marketingu a dalších oddělení. S každým z nich probíhá individuální rozhovor, na jehož konci se definuje jejich osobní věta. Poté následuje týmové setkání. Účastníci si své věty navzájem představí a ve druhé části workshopu (většinou půldenního, často navázaného na interní teambuilding) společně vytvoří větu charakterizující celý tým.

Zkušenosti ukazují, že program posiluje důvěru a sdílení, lidé si uvědomí, na koho se obrátit s určitým problémem, odbourá se ostych a zlepší spolupráce. Pomohl i při fúzi dvou divizí, kde panovala rivalita. Atmosféra se pročistila a spolupráce se zlepšila.

Nalezená věta se navíc může stát základem pro rozhodování. V práci děláme denně množství rozhodnutí, některá složitá. Pokud se člověk při rozhodování opře o to, co je jeho „důvodem bytí“, volí snáz a s větším přesvědčením. Taková rozhodnutí jsou v souladu s jeho smyslem bytí, přinášejí radost, větší nasazení a jistotu, že jde správnou cestou.

Ireno, dá se nějak měřit dopad programu na tým?

Irena Filařová Nucová:
Určitě. Například lidé dělají rozhodnutí s větší lehkostí a jistotou, protože mají jasnější kompas. Dalším měřitelným ukazatelem mohou být pulse survey – průzkumy spokojenosti zaměstnanců. Ten dopad se obvykle projeví relativně rychle, protože tým se začne cítit lépe a atmosféra se zlepší.

Pavlo, můžete uvést konkrétní zkušenost z nějaké firmy?

Pavla Graham Skarlantová:
Ano, jedna z prvních akcí byla ve společnosti Zentiva. CEO české pobočky Boris Sananes shrnul účinek programu krásně: „Najděte svůj důvod proč a váš tým bude neporazitelný.“ Když tým ví, proč jde určitou cestou, žádná překážka není příliš velká, aby ji nepřekonali.

Jak funguje program u různorodých týmů – například složených z různých kultur nebo lokalit?

Irena Filařová Nucová:
Sice existují určitá kulturní specifika, ale podstata „smyslu bytí“ je jedna. U diverzitních týmů program pomáhá rychle prolomit ledy, usnadňuje kooperaci a podporuje pochopení různých kultur.

Co dnešní generace hledá v práci? Jaký je pro ně motiv?

Irena Filařová Nucová:
Dnes už nejde jen o mzdu a benefity, ale o smysl práce. Lidé chtějí vidět, jakou přidanou hodnotu přinášejí a jak mohou ovlivnit dění ve firmě, chtějí být součástí „soukolí“. To je pro ně velmi důležité, nejen pro mladé, ale obecně v dnešním rychlém světě. Vedle toho je klíčový kolektiv a efektivita. Lidé chtějí pracovat chytře, ne trávit v práci 24 hodin denně. Díky programu dokážou dělat správná rozhodnutí ve správný čas a mít motivaci i drive, takže pracovní den ubíhá snadněji a efektivněji.

Pavlo, co je pro dnešní generaci zaměstnanců nejdůležitější?

Pavla Graham Skarlantová:
Pro dnešní generaci je zásadní přidaná hodnota práce a ochrana svého času. Lidé chtějí rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, oceňují udržitelnost a smysl práce, například péči o životní prostředí. Je pro ně důležitější, než to bývalo dříve, aby hrdě zastupovali firmu, ve které pracují. Metaforicky řečeno, aby „nosili tričko firmy s hrdostí“, protože to znamená, že vědí, proč tam jsou, a jsou s tím spokojení.

Ireno, co je klíčové pro rozvoj nejvyšší skupiny manažerů metodou Reason for Being?

Irena Filařová Nucová:
Nejvyšší manažeři jsou otevření těmto metodám, protože je to přístupnější než klasické psychodiagnostické testy. Metoda jim pomáhá pojmenovat a ukázat vlastní smysl bytí v jednoduché větě, která je provází. Je efektivní. Nezabere dny, je dobře přijímaná a umožňuje společnosti s tím dále pracovat. To je pro CEO a další lídry přidaná hodnota, protože mohou s metodou reálně pracovat a stavět na ní strategii.

Pavlo, jaký vliv mají moderní technologie a umělá inteligence na rozvoj tohoto programu?

Pavla Graham Skarlantová:
Myslím si, že umělá inteligence do samotného programu tolik nezasahuje. Jde opravdu o lidský faktor. O individuální kontakt, otázky a odpovědi, upřesňování a cizelování věty, která charakterizuje člověka. AI to zatím nenahradí a já doufám, že ještě chvíli nenahradí.

Irena Filařová Nucová:
Program je velmi lidský, autentický a hluboký. Ideálně probíhá osobně u stolu nebo přes počítač jeden na jednoho, ne přes robota či písemně. Lidskost je puncem programu. Emoce jsou zásadní. AI je nenahradí a právě ony dokreslují pravý smysl bytí.

Pavlo, firmy mohou chtít vyškolit interní trenéry a školit zaměstnance samy. Nabízíte tuto možnost?

Pavla Graham Skarlantová:
Ano, je možné vyškolit člověka, který pak metodu aplikuje ve své firmě a postoupí ji dále do týmů. Je to smysluplná investice, zejména pro firmy s větším počtem zaměstnanců. Takový interní trenér musí mít vysokou míru empatie, umět naslouchat a ptát se tak, aby našel „perlu“ v každém člověku.

Co vás na metodice smyslu bytí nejvíce překvapilo a co si z ní odnášíte?

Irena Filařová Nucová:
Překvapilo mě, jak rychle jsem si našla jednu větu, která mě stoprocentně vystihuje. Wow efekt jsem zažila i při rozhodnutích v osobním a profesním životě. Metoda mi dává smysl a posunula mě dál. Vidím v ní velkou přidanou hodnotu a přeji každému, aby měl možnost najít svůj smysl bytí a lehkost.

Pavla Graham Skarlantová:
Mě fascinovala myšlenka vystihnout člověka a jeho charakter v jedné větě. Čeština je flexibilní a umožňuje vystihnout podstatu člověka i v jednoduché větě, která zahrnuje jeho přínos ostatním a způsob, jak ho poskytuje. Nejvíc mě těší zpětná vazba od lidí. Jejich úleva, radost a otevření. Tyto emoce mění dynamiku týmů, lidé se začnou lépe spolupracovat, někdy i objímat. Je to ryzí lidskost, která nemá náhradu.