OKsystem se v roce 2024 poprvé dostal přes hranici jedné miliardy korun v obratu a kromě tří českých měst má pobočku také v New Yorku. Zaměřuje se na vývoj komplexních zakázkových systémů, personální software OKbase, monitoring průmyslových robotů prostřednictvím aplikace Checkbot a na rozsáhlé vzdělávací aktivity.
„Jsme jeden z největších software house v České republice. Nabízíme produktová řešení, vyvíjíme software na zakázku a patříme mezi největší školicí centra pro IT odborníky,“ říká Vladimír Fuchs.
Firma stojí na několika pilířích. Historicky vyrostla na velkých systémech pro státní správu, postupně ale rozvinula i komerční segment. Klíčovými produkty jsou personální systém OKbase, aplikace Checkbot a vzdělávací platforma OKškolení. Školení probíhají prezenčně i online a témata se řídí technologickými trendy – od Microsoft 365 přes síťové technologie až po programovací jazyky.
Vladimír Fuchs zdůrazňuje, že OKsystem je navzdory velikosti rodinnou firmou. „Společnost vyrostla na entuziasmu zakladatele Martina Procházky, který je majoritním vlastníkem. Jeho dvě dcery jsou součástí nejužšího vedení. Tento prvek nás odlišuje a není příliš známý,“ říká.
Zkušenosti z náročných státních projektů firma využívá i v komerční sféře. Podle Vladimíra Fuchse je jednou z klíčových výhod schopnost přenést vysoké nároky na bezpečnost, legislativní správnost a odolnost systémů do produktů pro byznys. Týmy se sice specializují na konkrétní oblasti, ale špičkoví odborníci se mezi projekty sdílejí, což umožňuje efektivně využít know-how.
Vzdělávání je dalším stabilním pilířem firmy. Nedávná akvizice většinového podílu ve společnosti Scormium posílila nabídku v oblasti digitálního vzdělávání. „Ročně proškolíme stovky odborníků, ale doposud jsme podobnou platformu neměli. Scormium nám umožňuje digitalizovat a individualizovat vzdělávací cesty a dobře se doplňuje s OKbase,“ vysvětluje Vladimír Fuchs.
Robotika se do portfolia dostala díky spolupráci s českým zákazníkem a společností Yaskawa. Výsledkem je software Checkbot, dnes využívaný v patnácti zemích a licencovaný pro celosvětové použití. Intuitivní uživatelské prostředí umožňuje práci nejen robotickým inženýrům, ale i běžným operátorům.
Firma se letos zapojila i do Expo 2025 v Ósace, pro českou expozici vytvořila aplikaci Expo Czechia a využila příležitost k obchodní diplomacii. „Expo propojilo naše mezinárodní projekty, expanzi a prezentaci české inovace,“ hodnotí Vladimír Fuchs.
Velkým tématem je umělá inteligence. OKsystem má vlastní OKlab, kde testuje jazykové modely a technologie a hledá možnosti jejich implementace. „Firmy se AI učí využívat bezpečně, jednotlivci ji častěji zkoumají pro zjednodušení práce. Trend je jasný – kdo se bude vzdělávat a adaptovat, nemusí se bát o svou budoucnost,“ říká Vladimír Fuchs.
Do budoucna chce OKsystem rozvíjet komplexní zakázky v Česku i zahraničí a posílit SaaS produkty. Přesto má jasnou strategii zůstat českou firmou s mezinárodními ambicemi. „Chceme realizovat velké projekty s přidanou hodnotou a všechny naše produkty dál rozvíjet jako služby. I přes expanzi do zahraničí zůstáváme českou firmou, která uspěla doma a chce se prosadit i ve světě,“ uzavírá Vladimír Fuchs.
Přepis podcastu
Tento přepis podcastu byl vytvořen s využitím automatizované technologie rozpoznávání řeči.
Tomáš Pospíchal (moderátor):
Dnešním hostem je Vladimír Fuchs, obchodní ředitel společnosti OKsystem, která má na trhu dlouholetou historii, ale přesto možná někteří posluchači nebudou přesně vědět, čemu se věnujete a jaká jsou vaše hlavní témata.Vladimír Fuchs (host):
Jednoduše řečeno – byť cizím slovem – jsme jeden z největších software house v České republice. Jsme velká firma, která se zabývá vývojem softwaru, nabízíme produktová řešení a zároveň patříme mezi největší školicí centra pro IT odborníky v zemi.A kdybyste měl firmu popsat v číslech – počet zaměstnanců, obrat, pobočky, jak by to vypadalo?
Na to jsme opravdu hrdí. Ve dvou ukazatelích jsme v roce 2024 dosáhli významných milníků. Poprvé jsme překročili hranici 500 zaměstnanců a dnes jich máme zhruba 540. Dosáhli jsme také obratu jedné miliardy korun, konkrétně 1,1 miliardy, což je meta, ke které jsme dlouho směřovali. Řadí nás to mezi největší firmy v oboru a jsme na to náležitě pyšní. Pobočky máme čtyři – v Praze, Brně, Ostravě a v New Yorku.
Jaká je vaše role v příběhu OKsystemu?
Mám na starosti obchod a marketing, tedy péči o stávající zákazníky, získávání nových a budování značky. Firma stojí na několika pilířích, ve kterých se nám daří. Pro mě je to pestrá a zajímavá práce, protože se pohybuji napříč produktovými liniemi, které jsou samy o sobě velmi atraktivní.
Jaké jsou tedy hlavní pilíře a projekty OKsystemu v roce 2025?
Jedním z nich je vývoj softwaru na zakázku. Jde o velké a sofistikované systémy, často součást infrastruktury státu, takže řešení musí být bezpečná a robustní. Na tom OKsystem historicky vyrostl. Na trhu jsme 35 let a posledních zhruba 20 let se intenzivně věnujeme také komerčnímu segmentu, kde jsme úspěšní.
Dalším pilířem je personální systém OKbase, který patří k lídrům českého trhu v oblasti HR systémů. Máme také aplikaci Checkbot pro monitoring průmyslových robotů. Ta vznikla před šesti lety a dnes už ji využívají zákazníci v patnácti zemích. Významným pilířem je také OKškolení, zastřešující všechny naše vzdělávací aktivity. Patříme mezi největší školicí centra v Praze, Brně i Ostravě.
A školíte i online?
Ano, školíme online i prezenčně. Možná by se dalo čekat, že v naší branži bude dominovat jen digitální forma, ale prezenční školení má stále velkou váhu. Funguje a účastníci jej oceňují, proto zůstává významnou součástí naší nabídky.
Co by si měla naše posluchačská základna, která je převážně z HR komunity, odnést o OKsystemu?
Možná jsem už zmínil robotiku, což pro některé může být stále poměrně nové téma. Ale rád bych vyzdvihl jiný faktor, který bývá pro lidi překvapivý. Jsme rodinná firma. I když máme kolem 550 zaměstnanců, společnost vyrostla na neuvěřitelném entuziasmu, nasazení a charismatu zakladatele Martina Procházky, který je dnes majoritním vlastníkem. Jeho dvě dcery jsou součástí nejužšího vedení. Přestože jsme na trhu velmi aktivní, rychlí a dynamičtí, což se s obrazem rodinné firmy někdy nespojuje, tento prvek nás odlišuje a není příliš známý.
OKsystem mám spojený ještě s jedním odvětvím – a to jsou státní zakázky. Na těch firma vyrostla. Jak se vám daří sladit požadavky státního sektoru a komerčního trhu?
Možná začnu trochu odjinud. Úplně první službou, kterou OKsystem v roce 1990 nabídl, bylo IT školení, konkrétně technologie Novell. Historicky jsme tak byli vůbec prvním školicím centrem v České republice pro oblast IT, na což jsme velmi hrdí. Postupně ale převážil software, a to i v povědomí veřejnosti. Ano, stáli jsme u zrodu velkého systému pro distribuci sociálních dávek, jednoho z největších systémů, které v ČR v 90. letech vznikly. Dlouho nás veřejnost vnímala hlavně skrze tuto státní oblast. Ale už 15–20 let se intenzivně pohybujeme také na trhu komerčního softwaru.
Považuji to za jednu z našich největších konkurenčních výhod. Státní zakázky jsou extrémně náročné z hlediska bezpečnosti, legislativní správnosti i schopnosti reagovat na legislativní změny a technologický vývoj. Tyto vysoké nároky jsme dokázali přenést i do komerční sféry. Na těchto základech pak vznikly naše první komerční produkty, které jsme doplnili o inovace, dravost a další atributy úspěšné IT firmy.
V rámci státních a komerčních projektů máte oddělené týmy, nebo se lidé prolínají mezi oběma oblastmi?
Jinak to nejde. Pracujeme na opravdu velkých projektech, proto máme základní týmy, které se věnují konkrétním produktům nebo oblastem. Naší velkou výhodou ale je, že si můžeme interně „půjčovat“ špičkové odborníky mezi týmy.
Například tým robotiky může využít experty na škálování databází, kteří získali zkušenosti na státních zakázkách v prostředí cloudových technologií. Stejně tak si můžeme vzít specialisty na kybernetickou bezpečnost a zapojit je do vývoje personálního systému. V běžném komerčním produktu by pro sedm bezpečnostních expertů nebylo místo, ale my díky sdílení know-how napříč firmou tuto odbornost dokážeme využít naplno a podle potřeby.
Zmínil jste školení, vzdělávání a tréninky. Mnoho z našich posluchačů má právě tuto oblast v rámci HR na starosti. O jaká témata je v současnosti největší zájem?
Bez ohledu na to, že nechci dělat reklamu, musím říct, že trendem posledních let je MS 365 a celý ekosystém produktů Microsoftu, který v Evropě výrazně dominuje. Firmy i jednotlivci mají velký zájem o školení v této oblasti. Populární jsou ale i další témata, například technologie Cisco, protože mnoho podniků při digitalizaci potřebuje propojit hardwarové prvky do sítí. S tím souvisí síťové technologie a software pro správu sítí. A samozřejmě stále existuje velká poptávka po programovacích jazycích.
V době, kdy tento podcast vychází, končí jeden ze státních grantových programů, díky kterému se mohli jednotlivci hlásit na kurzy a získat příspěvek. Velkou část vzdělávání ale stále hradí firmy. Vidíte v poptávce rozdíl mezi jednotlivci a firmami? Nebo se to kryje?
Výraznou hranici tam nevidím, spíše naopak. Spojují je technologické trendy. Například umělá inteligence byla dříve doménou zájmu jednotlivců, ale v poslední době se k ní stále více obracejí i firmy. Možná jí dříve tolik nevěřily, nebo si nedovedly představit její praktické využití, ale dnes v ní vidí příležitost. To je podle mě ukázkový příklad trendu, který se postupně přelévá z individuální roviny do firemního prostředí.
Takže už strach z AI ve firmách mizí?
Strach tam stále je a bude ještě nějakou dobu aktuální. Firmy mají především obavy o bezpečnost. Proto školení často směřujeme k tomu, aby zaměstnanci dokázali nové technologie a inovace používat bezpečně. Firmy nechtějí, aby lidé bezhlavě experimentovali, ale aby uměli AI využít zodpovědně. Jednotlivci naopak častěji hledají způsoby, jak jim AI může zjednodušit práci, ať už v každodenních operativních úkolech, nebo i při strategickém rozhodování.
Hraje v tom roli i legislativní rámec, například AI Act, který platí už více než rok? Reagují na něj firmy?
Rozhodně ano, ale reakce se liší. V průmyslu je povědomí o legislativních požadavcích vysoké, stejně tak ve velkých korporacích s robustními compliance odděleními. U menších a středních firem je to složitější. Často tyto záležitosti nemají mezi prioritami, nebo nevědí, jak k nim přistoupit. A pokud nevíte, jak něco uchopit, často to odložíte, dokud nenajdete způsob, jak to řešit.
A teď zásadní, dlouholeté téma – role jednotlivých oddělení ve firmě při vzdělávání. HR má své představy, linioví manažeři vědí, co jejich lidé potřebují zlepšit, ale finanční ředitelé či majitelé to někdy vnímají jako náklad. Jaké jsou vaše zkušenosti?
Spolupracujeme se stovkami firem, takže ta škála je opravdu široká a odpovídá tomu, co jste popsal. Díky našemu produktu OKbase jsem v úzkém kontaktu s HR manažery, takže mám o vzdělávání dobrý přehled nejen z pohledu školicího centra, ale i tvůrce personálního softwaru. Z mé zkušenosti jsou firmy, které se systematicky věnují vzdělávání, úspěšnější. Mají spokojené zaměstnance, kteří se neustále rozvíjejí, jsou sebevědomí v práci s technologiemi a dokáží je efektivně využívat. V dnešní době jen málokterá firma uspěje bez silné technologické kompetence, a to bez ohledu na obor.
Vzdělávání nemusí vždy znamenat okamžitou implementaci novinek. Často jde o to dobře se rozhodnout, co a kdy zavést. Firmy, které přistupují k rozvoji zaměstnanců systematicky, mají větší šanci na úspěch. A naopak tam, kde vzdělávání chybí, často vidím, že se nedaří ani z hlediska celkových výsledků.
Před nedávnem jste koupili platformu Scormium, proč k této akvizici došlo?
Scormium je pro nás poměrně čerstvá záležitost. Akvizici většinového podílu jsme dokončili přibližně před dvěma měsíci, ale strategicky jsme spolupracovali už delší dobu. Bylo to tedy logické pokračování. Scormium je Learning Management System, dnes často označovaný také jako Learning Experience Platform. Umožňuje digitalizovat vzdělávací cesty, individualizovat je a přizpůsobit obsah konkrétním potřebám.
Vzdělávání je oblast, které se dlouhodobě věnujeme. Začínali jsme školením, a proto je tato akvizice přirozenou linií rozvoje OKsystemu. Ročně proškolíme stovky odborníků, ale doposud jsme podobnou platformu neměli. Zvažovali jsme, zda si ji pouze pronajmout a spolupracovat strategicky, nebo jít cestou vlastního řešení. Při našem průzkumu nás Scormium zaujalo svou firemní kulturou, dravostí a ambicí působit mezinárodně. Navíc se dobře doplňuje s naším personálním systémem OKbase, a tak jsme se rozhodli do firmy kapitálově vstoupit a společně posílit naše možnosti v oblasti digitálního vzdělávání.
Takže šlo o chybějící prvek v rámci OKbase?
Ano. Jde o součást našeho hlavního byznysu, kterou jsme chtěli vlastnit, ne pouze využívat externě. Nechtěli jsme se spoléhat na krátkodobou spolupráci, ale dlouhodobě tento segment rozvíjet a hrát významnější roli na trhu digitálního vzdělávání.
Kdy má pro HR oddělení smysl přejít z jednoduché evidence v intranetu nebo Excelu na sofistikovanější řešení, jako je OKbase? Kde je ten bod zlomu?
Nelze to určit jen podle velikosti firmy, záleží na jejím stavu, prioritách a investicích. Malé podniky o pěti či šesti zaměstnancích si vystačí i s Excelem, který mimochodem umí být velmi sofistikovaný a ve firmách se stále hojně používá.
Zlom však nastává přibližně u hranice sto zaměstnanců. Nad tuto velikost je absence personálního systému spíše brzdou. Už nejde jen o evidenci docházky, ale o automatizaci mezd, transparentní odměňování, provázanost s účetním oddělením a ERP systémem, sledování vzdělávacích cest či služebních cest. Digitalizace těchto procesů šetří čas nejen HR oddělení, ale i vedoucích pracovníků, kteří se tak mohou soustředit na hlavní byznys. I já jako obchodní ředitel potřebuji administrativní agendu vyřizovat rychle a efektivně, a proto považuji hranici sta zaměstnanců za moment, kdy je přechod na sofistikovaný systém velmi žádoucí.
Kolik firem a zákazníků v současnosti používá OKbase?
Přesné číslo je proměnlivé, ale v OKbase máme více než tisíc firem. Z toho přibližně 775 využívá systém jako klíčový, tedy včetně webové samoobsluhy, která umožňuje kompletní správu agendy i z mobilu. Zaměstnanci si tak mohou sami vyřizovat dovolenou, docházku, benefity či objednávky, vedoucí pak řídit své týmy. Tento způsob dnes používá asi 400 tisíc zaměstnanců v Česku, což je významné číslo.
Další skupinou jsou firmy, které sice nemají personální systém přímo pro zaměstnance, ale využívají OKbase pro zpracování mezd. Ten patří mezi přední systémy pro výpočet mezd a umí pružně reagovat na časté legislativní změny v pracovním právu. Za tím stojí velký tým odborníků, kteří zajišťují legislativní aktuálnost. I firmy, které neplánují kompletní digitalizaci HR agendy, se tak často rozhodují pro zpracování mezd právě u nás.
Jak si OKbase stojí v konkurenci velkých světových řešení, když je trh personálních systémů už poměrně saturovaný?
Naší velkou konkurenční výhodou je legislativní aktuálnost, do které hodně investujeme, a detailní přizpůsobení systému českému prostředí. Díky tomu se profilujeme proti velkým hráčům, jako je například SAP SuccessFactors. Víme, v čem je dokážeme předčit, ale i kde máme slabiny. Uvědomujeme si, že okamžitý vstup na světový trh by vyžadoval obrovské investice.
Dnes už ale některé komponenty našeho systému využívají firmy působící v zahraničí. Ať už jde o české podniky expandující do ciziny, nebo zahraniční společnosti vstupující na český trh. Zajišťujeme jim správu týmů a zaměstnanců i v mezinárodním prostředí, i když o plnohodnotném globálním personálním systému zatím mluvit nelze. Ambici tímto směrem však máme.
Jak jste na tom v oblasti vzdělávání pro zahraniční zákazníky?
Kurzy v angličtině nabízíme již řadu let a považujeme je za běžnou součást nabídky. Poskytujeme je nejen zahraničním klientům, ale také expatům v Česku. Díky našemu softwaru působíme už v 15 zemích světa a jeho prodej je spojen i s nutností zákazníky proškolit. Školení v zahraničí je tedy pro nás každodenní záležitostí.
Proč jste se rozhodli vstoupit i do oblasti robotiky?
Začalo to obchodní vazbou s jedním českým zákazníkem, který potřeboval efektivně monitorovat průmyslové roboty, protože dosavadní sběr dat byl neefektivní. Ve spolupráci s českou pobočkou společnosti Yaskawa, jednoho z největších světových výrobců průmyslových robotů, jsme zjistili, že podobný software na trhu chybí.
Vyvinuli jsme tedy řešení, které se rychle rozšířilo. Dnes jej v Česku používá asi 70 výrobních podniků a brzy jsme pronikli i do zahraničí, protože jde o snadno replikovatelný produkt. Na základě tohoto úspěchu jsme vybudovali vlastní oddělení a uzavřeli významnou dohodu přímo s centrálou Yaskawy v Japonsku. Po několikaletém vyjednávání jsme se stali autorizovaným partnerem pro Evropu a Ameriku.
Na kterých trzích se vám daří a kde působíte?
Pro nás byly na začátku klíčové zejména evropské trhy, kde jsme získali první autorizace. Konkrétně šlo o Polsko, Slovensko, okolní státy, ale také Francii, Nizozemsko v rámci Beneluxu, dále USA a Mexiko. Tyto destinace pro nás zněly zpočátku poměrně exoticky, protože OKsystem na nich dříve nepůsobil. Byla to velká výzva. Nejen z pohledu obchodu, ale i školení a technické podpory zákazníků. Dnes už jsme ale pokročili dál.
Jak velký tým se tomuto produktu věnuje?
Základní tým tvoří zhruba dvacet lidí. Kromě toho spolupracujeme s odborníky na bezpečnost, cloudové technologie, databáze či UX a UI. V průmyslovém softwaru byla uživatelská přívětivost dříve spíše opomíjena – připomínalo to DOSové černé obrazovky. My jsme od začátku zapojovali designéry a zaměřili se na intuitivní ovládání. To nám dalo velkou výhodu: software dnes zvládne obsluhovat nejen robotický inženýr, ale i běžný operátor, protože systém umožňuje nastavit pravidla, přístupy a role tak, aby byla práce s ním snadno pochopitelná.
Začátkem roku jste se objevili v souvislosti s Expo 2025 v Ósace. Jaká byla vaše role?
Jsme hrdým partnerem české expozice na Expo 2025. Oslovili nás zástupci Expa už před dvěma lety, patrně i díky našim aktivitám v Japonsku a Asii. Od začátku jsme myšlenku podpory českého pavilonu brali vážně, i když zpočátku nebylo jisté, zda se podaří stavbu realizovat. Když se ukázalo, že projekt bude reálný, rozhodli jsme se jej podpořit. Nebylo to jen kvůli Checkbotu, i když i ten roli hrál – mířili jsme na japonský trh. Pro nás šlo také o podporu české reprezentace v zahraničí, protože jsme česká rodinná firma a vlastník Martin Procházka je velkým patriotem. Expo tak propojilo několik našich zájmů: mezinárodní projekty, expanzi a prezentaci české inovace.
Jako obchodní ředitel OKsystemu, už lze hodnotit nějaké hmatatelné výsledky vašeho zapojení do Expo 2025? Nebo šlo spíše o PR?
Hmatatelné výsledky jsou. V rámci partnerství jsme vytvořili aplikaci pro Expo, která se jmenuje Expo Czechia a je dostupná pro Android i iOS. Slouží jako průvodce českým pavilonem a prezentuje české firmy, které jsou partnery Expa, stejně jako kulturní program. Díky ní se lidé v České republice, kteří se do Ósaky nevydají, mohou podívat, jak pavilon vypadá.
Kromě toho se nám podařilo uspořádat významná setkání s představiteli celosvětového vedení společnosti Yaskawa. Mohli jsme je přivítat přímo v Ósace v českém pavilonu, což hodnotíme jako důležitý prvek obchodní diplomacie.
Vy osobně máte dlouhou zkušenost s vedením týmů a sportovní kariérou. Jak se vaše zkušenosti z vrcholového sportu promítají do profesního života?
Vrcholový sport, konkrétně florbal, je pro mě velkou životní školou. Ukazuje, že bez disciplíny, absolutní pracovitosti a úsilí nelze dosáhnout výsledků, a to i při největších talentech. Díky sportovní kariéře dokážu rozlišit pracanty od těch, kteří nevyužívají svůj potenciál, a identifikovat detaily, kde i ti nejlepší mohou zlepšit výkon.
Sport učí rychlému a okamžitému feedbacku. Když něco nefunguje, je potřeba situaci okamžitě řešit. Stejný princip využívám v managementu: úspěch nepřijde jen spojením nejlepších lidí, ale vyžaduje strategické zacílení, poctivou práci a ladění detailů. Pouze postupným systematickým úsilím se dosahuje střednědobých i dlouhodobých výsledků.
Musel jste někdy z těchto nároků v managementu ubrat, přehodnotit přístup, protože pracovní týmy mají jiné osobnosti než sportovní kolektiv?
Samozřejmě, nechci dělat absolutní paralelu jedna k jedné. Uvědomuji si, že ve firemní práci feedback není okamžitý, a covid situaci ještě zkomplikoval. Lidé pracují z home office, často je vidíte jen přes Teams. Výsledky se u B2B projektů neobjevují okamžitě, není to rychloobrátkové zboží. Proto je pro mě klíčová pracovitost. Talent není všechno, člověk se musí neustále učit a učit se rychle.
Paralela se sportem je v cílevědomosti. Ve sportu i v byznysu jde o to mít stanovené mety, jít za nimi a soustředit se na výsledky. Vždy jsem si vybíral zaměstnání s jasným zadáním od majitelů. Věděl jsem, co chci budovat a kam směřovat, což mi umožnilo spojit osobní ambice s profesními cíli.
A co AI? Jak umělá inteligence ovlivňuje OKsystem a jak se firma musí transformovat v IT, které AI nejvíce zasáhne?
Pro nás je AI nový fenomén, ale ne úplně novinka. Jde spíše o rozšířenou formu machine learningu. Machine learning jsme už používali v našich aplikacích, algoritmovali jsme procesy a hledali, jak efektivně využít data. AI pro nás znamená především možnost využívat obrazová data, PDF dokumenty a další formáty.
V OKsystemu jsme zvolili dvě cesty. První je posouvat naše produkty a služby – například nabídku kurzů v nových technologiích. Druhá cesta je vznik OKlabu – interního výzkumného úseku, kde se věnujeme experimentům s AI. Do labu jsme dali interní odborníky, talentované studenty a potřebný hardware. Lab testuje různé jazykové modely a technologie AI, sleduje, co funguje, co je perspektivní, a hledá možné implementace do našich produktů.
Toto oddělení nemá tvrdé byznysové zadání. Spíše zkoumá nové možnosti a poskytuje podněty ostatním úsekům. Technologie AI se rychle vyvíjí a i když dnes vede určitý model, nemusí být lídrem za rok. My se tímto systémově zabýváme a vidíme velkou odezvu zákazníků.
Velké téma nejen pro HR – náklady a personální záležitosti. Velké technologické firmy říkají, že vývojáři se nemusejí bát, že AI je nahradí, ale za půl roku se ukazuje, že změny přicházejí. Jaký je váš pohled na tento trend?
Trend na trhu bude podle mě logicky podobný tomu, co jste zmínil. Ve světě, zejména při cestách do zahraničí, vidím, že konkurence je obrovská a agresivní. I v IT není vše jen růžové. Příležitosti jsou obrovské, ale konkurence z Asie a dalších regionů je velmi silná. Často si to tady v České republice moc neuvědomujeme, žijeme poněkud izolovaně.
V OKsystemu se na to díváme sebevědomě. Rosteme tam, kde chceme, máme jasnou vizi a prostor pro další rozvoj. Máme výhodu, že jsme určité procesy a know-how vyzkoušeli na menším českém trhu, a teď při expanzi čelíme sice větší konkurenci, ale zároveň se otevírají obrovské možnosti.
Trend je jasný – kdo bude ochotný se učit, sledovat nové technologie, vzdělávat se a být otevřen inovacím, nemusí se bát o svou budoucnost. Už ale neplatí, že firmy budou jen pasivně nabírat. Konkurence je silná a kdo se nepřizpůsobí a nezačne se rozvíjet, ten může rychle zůstat pozadu.
Moje poslední otázka se týká budoucnosti. Krátkodobé plány jsme už probrali, ale co střednědobé plány, kam OKsystem směřuje?
Jsou to dvě hlavní linie. První je, že chceme nadále být firmou, která v České republice realizuje velké a kvalitní zakázky. Nejde nám jen o jednoduché projekty, kdy někdo přijde s požadavkem „udělejte mi aplikaci“. Chceme se podílet na komplexních informačních systémech s velkou přidanou hodnotou a dělat je opravdu skvěle. To je naše priorita v ČR a zároveň chceme tyto zkušenosti směrovat i do zahraničí.
Druhá linie se týká našich produktových směrů. Investovali jsme například do platformy Scormium, tedy do digitální learning platformy. Všechny naše produkty chceme dále rozvíjet jako služby SaaS – software jako služba – a zároveň s nimi expandovat do zahraničí. I když jsme na začátku této cesty, už vidíme první úspěchy a chceme je systematicky rozvíjet.
A důležité je, že i přes mezinárodní ambice chceme zůstat českou firmou. Vlastníci jsou pevně přesvědčeni, že OKsystem má zůstat českou firmou, která je úspěšná i na zahraničních trzích.