V Polsku vzrostla průměrná mzda na 2 156 EUR (52 154 Kč), v Maďarsku na 1 948 EUR (47 122 Kč) a na Slovensku na 1 569 EUR (37 954 Kč). Meziroční růst průměrné mzdy ve V4 se pohyboval od 3 % na Slovensku až po 9 % v České republice a Maďarsku, v Polsku činil 8 %.
Rozdíly v nominálních mzdách mezi zeměmi regionu zůstávají značné, nicméně tempo růstu je v řadě zemí stále velmi dynamické. To platí jak pro státy, které dohánějí západoevropskou úroveň, tak pro některé balkánské a východoevropské ekonomiky. Česká republika si v letošním roce polepšila nejen v absolutní výši průměrné mzdy, ale i v tempu růstu v rámci V4.
Mzdy v CEE: Rakousko a Německo v čele
Absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí Rakousko, kde mzda vzrostla na 5 497 EUR (132 972 Kč), což představuje 10% nárůst oproti loňsku. K Rakousku se nadále přibližuje Německo, kde průměrná mzda dosáhla 4 784 EUR (115 725 Kč) a meziročně vzrostla o 3 %.
Na opačném konci žebříčku se nacházejí zejména středoasijské a některé západobalkánské země, nejnižší průměrnou mzdu 371 EUR (8 974 Kč) pobírají zaměstnanci v Kyrgyzstánu, 400 EUR (9 676 Kč) pak v Uzbekistánu. Na Ukrajině činí průměrná mzda 548 EUR (13 256 Kč).
V průměru vydělávají zaměstnanci v soukromém sektoru v regionu střední a východní Evropy okolo 1 700 EUR (přibližně 41 100 Kč), avšak s výraznými rozdíly mezi jednotlivými státy. Průměrná mzda je nižší než 1 000 EUR například v Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, na Ukrajině, v Moldavsku, Albánii či Bosně a Hercegovině. V Bulharsku, většině bývalých jugoslávských zemí, v pobaltských státech a v zemích Visegrádu se pohybuje mezi 1 000 a 2 500 EUR. V Litvě činí průměrná mzda 2 336 EUR (56 508 Kč), ve Slovinsku 2 592 EUR (62 700 Kč) a v Chorvatsku 2 093 EUR (50 630 Kč).
Průměrná mzda stagnovala v 6 zemích regionu, ve 3 dokonce klesala
Nadprůměrný meziroční růst průměrné mzdy zaznamenalo například Rakousko (10 %), Chorvatsko (10 %), Estonsko (14 %), Albánie (15 %), Bosna a Hercegovina (12 %), Severní Makedonie (20 %) či Srbsko (12 %). Stagnaci nebo pouze minimální změny vykázalo Bulharsko, Kosovo, Lotyšsko, Litva, Moldavsko a Uzbekistán. Výraznější pokles průměrné mzdy ukázala studie například v Kyrgyzstánu (-20 %), ve Slovinsku (-5 %) a v Rumunsku (-2 %).
Průměrná mzda není ukazatelem, který by musel v každé ekonomice automaticky rok co rok růst. Běžné jsou období stagnace nebo i mírného poklesu, a to i ve vyspělých ekonomikách, jako je například Slovinsko.
Minimální mzdy: dvojciferný růst ve střední Evropě
Hrubá minimální mzda v zemích střední a východní Evropy v roce 2026 dále rostla. Nejvýraznější nárůst zaznamenala Černá Hora, kde se zákonná minimální mzda zvýšila přibližně o třetinu na 670 EUR. Dvouciferný růst v lokální měně vykázalo také Slovensko (z 816 na 915 EUR), Česká republika (z 20 800 na 22 400 Kč) a Albánie (ze 400 na 500 EUR). V Maďarsku vzrostla minimální mzda ze 707 na 840 EUR a v Polsku ze 1 094 na 1 108 EUR.
Německo a Rakousko zůstávají v rámci regionu na vrcholu, jejich minimální mzdy se pohybují okolo 2 400 EUR. Většina ostatních zemí regionu se nadále koncentruje v pásmu 400–1 000 EUR, přičemž v zemích západního Balkánu a na východ od EU hranic zůstává minimální mzda citelně nižší než v členských státech Evropské unie.
PPP: reálná kupní síla mezd mění pořadí zemí
Stejně jako v loňském roce studie detailně zkoumá průměrné mzdy upravené o index parity kupní síly (PPP), a to zejména v případě čistých mezd. Právě tento přepočet ukazuje, jaký standard si mohou zaměstnanci v jednotlivých zemích za svou mzdu reálně dovolit.
Nejvyšší kupní sílu si po přepočtu PPP nadále udržují Rakousko a Německo, která si i po zohlednění vyšších cenových hladin zachovávají jasný náskok před zbytkem regionu. Naopak Estonsko představuje opačnou dynamiku: relativně vysoká nominální čistá mzda je výrazně „okrájena“ vyššími cenami. Řecko je podobně výraznou výjimkou, nominální čistá mzda je v prostředí vyšších cen „stažena“ zpět tak, že se po přepočtu PPP ocitá za několika zeměmi s nižšími hrubými mzdami.
Na druhém konci spektra je Černá Hora, kde relativně mírná nominální čistá mzda stojí proti jedné z nejnižších cenových hladin v regionu. Díky tomu je kupní síla zaměstnanců výrazně vyšší, než by napovídala samotná výše mzdy v eurech. Podobně jsou na tom Polsko, Chorvatsko a Rumunsko: v každém z těchto států nižší lokální ceny citelně zlepšují skutečnou životní úroveň zaměstnanců oproti tomu, co naznačují nominální mzdová data.
Ačkoli průměrná hrubá mzda v Maďarsku, Bulharsku či Rumunsku je v porovnání s Českou republikou nadále nižší, po zohlednění PPP se rozdíly v reálné kupní síle čistých mezd výrazně zmenšují a v některých případech se tyto země Česku přibližují či jej do určité míry překonávají. Ze ze studie vyplývá, že rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou po zohlednění PPP výrazně menší, než by naznačovala samotná úroveň hrubých mezd.
* dle kurzu 24,19 použitého ve studii CEE Tax Guide Forvis Mazars 2026
** porovnání dle CEE Tax Guide Forvis Mazars 2025 a 2026