Výsledky ukazují, že zaměstnanci dnes benefity neposuzují podle toho, kolik jich firma nabízí, ale podle toho, jestli jim skutečně pomáhají v každodenním životě. Zaměstnavatelé by se proto měli méně soustředit na množství benefitů a více na jejich skutečnou hodnotu. Důležitá je také možnost volby. Pro téměř devět z deseti zaměstnanců je flexibilita při využívání benefitů klíčová.
Dlouhodobým favoritem mezi zaměstnaneckými benefity zůstává příspěvek na stravování, který zařadilo mezi tři nejdůležitější benefity 83 % zaměstnanců. V době rostoucích životních nákladů ho téměř polovina (47,9 %) zaměstnanců označila za nepostradatelný benefit a pro více než třetinu (37,6 %) by jeho absence byla důvodem k odmítnutí pracovní nabídky. Přibližně každý třetí zaměstnanec by zároveň uvítal, kdyby byl poskytovaný příspěvek vyšší. S výrazným odstupem následují dovolená nad minimální rámec stanovený zákonem (41,2 %) a příspěvek na volný čas, kulturu, sport nebo rekreaci (39,9 %).
Vedle příspěvku na stravování zaměstnanci nejvíce oceňují vlastní čas
Zaměstnanci mají v oblibě vedle stravenek také benefity, které jim umožňují lépe skloubit práci s osobním životem. Do popředí se tak dostává zejména využití sick days, práce z domova či pružná pracovní doba.
Pohled na flexibilitu se však liší podle věku i charakteru práce. Generace Z a mileniálové (generace Y) kladou větší důraz na možnost volby a flexibilní uspořádání práce. U generace X a baby boomers nabývají na významu především stabilita, jistota a benefity s jasným a bezprostředním přínosem. Příspěvek na stravování však zůstává společným základem, na kterém se shodují zaměstnanci napříč všemi věkovými kategoriemi. Meziroční srovnání potvrzuje, že si tuto silnou pozici drží dlouhodobě. Už v loňském průzkumu ho za důležitý považovalo přibližně devět z deseti zaměstnanců bez ohledu na věk.
Zaměstnanci nechtějí další workshop, ale možnost skutečně vypnout
„Podpora duševního zdraví a psychické pohody by neměla být jen další položkou na seznamu benefitů. Zaměstnanci nejvíce oceňují konkrétní pomoc, která jim umožní skutečně odpočívat a předcházet možnému přetížení. Zvlášť u mladších generací vidíme větší otevřenost vůči psychologickému poradenství, napříč věkovými skupinami je ale nejdůležitější dostatek času na regeneraci,“ vysvětluje Klára Krumphanslová, HR manažerka ve společnosti Edenred.
Už v loňském roce si více než polovina zaměstnanců přála, aby se jejich zaměstnavatel více zaměřil na podporu duševního zdraví. Letošní výsledky nyní konkrétněji ukazují, že lidé očekávají především praktickou pomoc a dostatek času na odpočinek. S ohledem na duševní zdraví je největší zájem o dny volna určené na psychickou regeneraci (35,3 %). Zaměstnanci by dále ocenili programy zaměřené na prevenci stresu a vyhoření (16,5 %), či příspěvek na psychoterapii nebo psychologické poradenství (12,5 %). Přibližně desetině zaměstnanců by pomohl univerzální příspěvek určený na duševní pohodu, který by bylo možné využít podle vlastních potřeb, nebo lepší nastavení pracovní zátěže a prevence přetížení.
O průzkumu
Průzkum „Zaměstnanecké benefity a jejich oblíbenost“ realizovala společnost Edenred prostřednictvím online dotazování v období od 16. června do 3. července 2026. Dotazník dokončilo 3 731 zaměstnanců z celé České republiky. Respondenti pocházeli ze všech krajů a pracovali v soukromém, veřejném i neziskovém sektoru. Průzkum sledoval nejen současnou nabídku a oblíbenost zaměstnaneckých benefitů, ale také jejich skutečné využívání, význam při výběru zaměstnavatele a rozdíly v preferencích jednotlivých věkových skupin. U otázek s možností více odpovědí se součet podílů může lišit od 100 %.