Chaos, řád a my (2/2): Rozpory a spolupráce

Vytisknout

Naďa Štullerová, ACE Consulting

V první části článku jsme si vysvětlili, že bez ohledu na výši intelektu, naše postoje, odolnost vůči stresu či emoční rovinu všichni při řešení problémů preferujeme jeden z těchto kognitivních stylů:

1. CHAOS, kreativita, inovace, nebo
2. ŘÁD, systém, efektivita.

Mozek, který preferuje CHAOS, nám určuje pohybovat se co nejvíce „roztříštěně“, hledat nové spoje, nové podněty a myšlenky. Takového pracovníka nazýváme „inovátor“.

Mozek, který je nastavený na ŘÁD, hledá efektivní a rychlá řešení vedoucí k cíli. Preferuje již vyzkoušené cesty, které případně vylepšuje. Takového pracovníka nazýváme „adaptor“.

Dnes se zaměříme na rozdíly mezi inovátory a adaptory z hlediska spolupráce a způsoby, jak mohou lépe spolupracovat.

Rozpory a spolupráce

Mezi sebou si nerozumí, nechápou se. Adaptoři nechápou, že inovátoři nedělají věci naschvál, ale že prostě nevidí zadané hranice. Inovátoři nemohou pochopit, proč se adaptoři stále tolik vracejí k detailům a potřebují systém ve své práci.

Aby se mohli tolerovat, potřebují poznat sami sebe a rozdíly mezi sebou i důležitost každé uvedeného stylu.

Pokud toto nemají možnost rozuzlit, dochází z našich zkušeností opravdu k výrazným neshodám v týmu, neschopnosti spolupracovat a organizace často přichází o ty nejkvalitnější inovátory anebo adaptory. Následující tabulka nám osvětlí, o kterých hlavních rozdílech mluvíme.

 

  • Z dlouhodobého hlediska, pokud mají být týmy efektivní, potřebují mít u pracovníků zastoupené oba styly.
  • Čím více jsou si členové týmu podobní ve svých charakteristikách, tím méně dochází k rozporům a nesrovnalostem, ale tým tíhne k jednomu způsobu řešení úkolů.
  • Čím větší jsou rozdíly, tím více to klade nároky na toleranci, ale potenciál skupiny řešit široký okruh problémů roste.
  • Pokud jsou jednotliví členové dlouhodobě a důsledně nuceni chovat se odlišně od svého preferovaného stylu, vyvolává to stres, snižuje výkonnost, často to znamená odchod z organizace.
  • Oba typy se dokáží se do určité míry a při vysoké motivaci přizpůsobit situacím, které vyžadují ten druhý způsob řešení problémů.

A tak se ADAPTOŘI naučí přinášet nové podněty, pokud musí a jsou o to požádáni, vystoupí ze svých zaběhnutých kolejí aj. A podobně se INOVÁTOŘI naučí dodržovat systém, respektovat procesy, více cenzurovat své nápady aj.

Nicméně stále platí to, že je to „dřina“, stojí to energii a úsilí a při první možnosti sklouzáváme k pohodlnosti. Čím výraznější je preference jednoho nebo druhého stylu, tím větší je námaha na změnu a menší pravděpodobnost dlouhodobé změny a přínosu.

Pokud chceme pracovat s touto charakteristikou, je nezbytné si uvědomit uvedené rozdíly, pojmenovat je, ukázat si jejich výhody i rizika.

 

  • Při výběru nových zaměstnanců se zaměřte i na tuto dimenzi. (Lze ji poměrně přesně měřit.)
  • Při vzdělávacích procesech a týmové práci upozorněte své pracovníky na tuto dimenzi a na toleranci k ní. Dobrý tým potřebuje oba typy.
  • Při rozporech v týmu zvažte, zda právě tento rozdíl v řešení problémů není příčinou.
  • Hledejte komunikátory do svých týmů.
  • Inovátoři, především v zaběhnutých systémech organizace, jsou často problémoví spolupracovníci.
  • Adaptoři jsou efektivní a většinou dobře pracují v týmech, spontánně nepřinesou nové.

Tajná doporučení

Pro dosažení úspěchu spolupracujte!

Autor článku

Obsah byl připraven ve spolupráci

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz a jako členové Klubu EduCity můžete získat něco navíc.

Předchozí články v sérii:

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace