Klesají také obavy, a naopak roste zájem personalistů zkoušet technologické trendy a moderní aplikace ve snaze lépe porozumět měnícím se potřebám a chování zaměstnanců i kandidátů.
Hodnota spočívá v lidech: klišé, ale pravdivé
V prostředí IT se pohybuji už zhruba 20 let. Z tvrdého světa technologií jsem se postupně propracovala blíže k personalistice, tedy té lidské stránce, na níž celý byznys stále přeci jen stojí.
Tento fakt si nicméně poměrně dlouho většina firem takřka neuvědomovala. V hledáčku jejich zájmu, a tedy i směřování investic a technologického rozvoje, byly především ty procesy a činnosti, které přímo generovaly samotný byznys a přinášely peníze – výroba, skladové hospodářství, finanční plánování a další. Ano, chápu to. Vždyť sama léta zastávám především obchodní pozice. Nicméně je nutné si čas od času přiznat, že hodnota výkonu spočívá především v samotných lidech, kteří ji vytváří.
V posledních zhruba 8 letech však pozoruji pozvolný (ale jistý) obrat. Sami personalisté se začínají zajímat o aplikace a stávají se technicky zdatnější či minimálně mají širší přehled o tom, co jim trh nabízí. Stále častěji se tak setkáváme s dotazy na „digitální HR“ nebo na komplexnější HR systémy.
Mobilní aplikace a software pro HR se dokáží přizpůsobit většině tradičních personálních procesů jako je například nábor a adaptace zaměstnanců, psychodiagnostika či rozvoj nebo také hodnocení zaměstnanců a další. Kromě toho se aplikace postupně stávají uživatelsky přístupnější a už není nutně potřeba IT odborník, který je nastaví a spustí. HR se tak do rukou dostává nástroj s obrovským potenciálem pro práci s lidmi. Mohou ji dělat lépe, výkonněji, a dokonce i zábavněji, což baví klienty i mě.
Mobilní aplikace a nábor lidí
Klíčovým motorem změny, který postupně mění uvažování firem, jsou sami zaměstnanci včetně těch potenciálních. A v tom právě v posledních letech spočívá kámen úrazu. Kvalitní lidé na trhu prostě dnes chybí. Respektive nechybí, jen je pro firmy těžší je získat a udržet. Jedno je však jisté, nábor se díky tomu posouvá dále a dostává se za hranice běžné praxe, kdy jen „někde vyvěsíme inzerát“. Firmy se učí, že HR se nutně musí umět prezentovat podobně, jako když marketing nebo obchod prezentuje produkt. Jejich cílem je nadchnout a připoutat kandidáty k firmě. Ale jak?
Trendů, které se na nás valí, je jako máku. Kdo dnes nepoužívá sociální sítě, jako by snad ani neexistoval. A co zmiňované mobilní aplikace? Podle nejnovějšího průzkumu společnosti comScore z roku 2016 stráví dospělý člověk v produktivním věku jejich používáním průměrně až okolo 80 hodin měsíčně! To je zhruba 2,5 hodiny denně. U mladší generace do 24 let je tento čas ještě vyšší, až 93,5 hodiny. Je tedy úsměvné, že ani zdaleka tolik času firmy neinvestují do toho, aby se se svými potenciálními zaměstnanci setkávaly v tomto virtuálním prostředí. Tedy alespoň zatím.
Zkuste si třeba představit chytrou aplikaci, která osloví například studenty posledních ročníků vysokých škol poutavou marketingovou kampaní. Studenti si aplikaci pomocí QR kódu stáhnou do svého telefonu a ta jim sama začne odpočítávat zbývající dny do státních zkoušek, nabídne pozvánku na dny otevřených dveří ve firmě nebo naláká k účasti na veletrhu, kde si budou moci u firemního stánku vyzkoušet třeba procházku 3D realitou. Vše je pohyblivé, barevné, propojené s obrázky či videem, vzbuzuje emoce. Možnostem modifikace obsahu se meze nekladou.
Často se nicméně setkávám s argumentem klientů, že kvalitní a aktuální obsah přeci mají na svých webových stránkách. Problémem je, že studenti, respektive obecně většina potenciálních uchazečů o práci, o nich většinou vůbec neví, pokud se sami už o konkrétní firmu nezajímají. Aplikace je tedy jakýmsi HR marketingem, neboli mostem ke značce firmy, která se v momentě, kdy se dostane do mobilních zařízení těchto kandidátů, zapisuje do jejich povědomí.
Nepodceňujte adaptaci nových zaměstnanců
Jestliže lze nábor kvalitních kandidátů považovat v současnosti za náročný, pak vězte, že retence, tedy zabránění odchodu zaměstnanců, zejména v prvních měsících od přijetí, je o to složitější. Studie přitom dokazují, že až 90 % (!) zaměstnanců se rozhoduje, zda ve firmě zůstane, během prvního roku. Ano, úspěšný nábor tedy sám o sobě není výhrou ani zárukou. Úspěšná firma především potřebuje zaměstnance, kteří pro ni budou dýchat. A jsme opět u toho - byznys je a bude o lidech.
Odpovědí na to, co odděluje ty nejlepší zaměstnavatele od průměrných, je formálně a kvalitně nastavený adaptační proces, který má jasnou strukturu a nastavení cílů pro jednotlivce, tým i vedoucí pracovníky. Díky němu by měl zaměstnanec brzy nabýt dojmu, že o něj firma skutečně jeví zájem a že on sám má přehled o své práci i o tom, co se kolem něj děje. Tomu mohou být technologie a konkrétně mobilní aplikace, s nimiž denně, týdně, měsíčně strávíme tolik hodin našeho času, významně nápomocny.
Takovým chytrým nástrojem může být například „onboarding aplikace“, kterou si nově přijatý zaměstnanec stáhne do svého zařízení (mobilu) již pár dní či týdnů před vlastním nástupem do firmy. Průběžně pak dostává od budoucího zaměstnavatele skrze aplikaci zprávy, v nichž se kolegové, vedoucí či naopak on sám mohou vzájemně představit zprávou či videem, od HR dostává informace, na co se může těšit, co si má připravit a podobně.
Další funkcionality mu také umožňují předem si nastudovat například produktové manuály, strategii společnosti či jiné firemní dokumenty. Skvělé ohlasy bývají také na zprávy, v nichž samotný CEO a HRD vítá zaměstnance ve společnosti. Fantazii se opravdu meze nekladou a celá adaptace je tímto nejenom rychlejší, ale i úspěšnější a zábavnější.
Uvedené příklady jsou jen některé z mnoha, které umí moderní HR aplikace a technologie řešit. Je nutné si uvědomit, že jejich společným jmenovatelem je především snaha pochopit člověka a jeho chování k okolí a docílit jeho pocitu sounáležitosti s firmou. Propojení technologií a HR navíc konečně nabízí HR profesionálům prostor, jak si udělat na zaměstnance čas a oprostit se od zbytečné administrativy. Oni sami už to vědí, nebo alespoň tuší. Nezbývá tedy, než se výše zamyslet nad tím, zda nástroje, které jsou personalistům vkládány do rukou, skutečně maximálně přispívají k utváření zdravé firmy a není zde prostor ke zlepšení.