Dokumentace nezbytná pro spolupráci uživatele a agentury práce

Dočasné přidělení zaměstnanců agenturou práce k uživateli je v dnešní době velmi častý jev v mnoha oblastech průmyslové výroby, stavebnictví i službách. V tomto článku si vysvětlíme, jaké dokumenty je třeba mít v pořádku, a to nejen pro případ kontroly ze strany SUIP (Státní úřad inspekce práce).

Jaroslav Zeman, Clever Advisor

Za agenturu práce, dále jen „AP“, se považuje fyzická či právnická osoba, která disponuje licencí ke zprostředkování zaměstnání dle § 14 odst. 1 písm b) zákona o zaměstnanosti, dále jen „ZoZ“. Na tuto licenci je možné nahlížet jako na obdobu např. koncesované živnosti.

Za uživatele bereme subjekt, ke kterému jsou agenturní zaměstnanci vysláni AP. Může se jednat o výrobní závod, kterému jsou přidělení slévaři, stavební společnost, která potřebovala více stavebních dělníků na svoji zakázku, či hotel s nedostatkem pokojských.

Rámcová smlouva

Základním stavebním kamenem spolupráce mezi AP a uživatelem je Rámcová smlouva o dočasném přidělování zaměstnanců. V této smlouvě si strany sjednávají podstatné podmínky jejich budoucí spolupráce. Již při zvážení využití služeb AP je vhodné, aby si uživatel ověřil, že skutečně jedná s licencovanou AP. To lze zjistit jednak vyžádáním si rozhodnutí o udělení licence od agentury a stejně tak i nahlédnutím do veřejného seznamu AP, který je dohledatelný na webových stránkách Generálního ředitelství Úřadu práce 1.

V rámcové smlouvě je nutné si správně sjednat zejména podmínky dočasného přidělení, tedy kdy a jak budou zaměstnanci přiděleni a jak toto přidělení zaniká, dále způsob odměňování a další práva a povinnosti smluvních stran, jako je odpovědnost za vzniklé škody (jak na zdraví, tak na majetku), podmínky na pracovišti, kontrolní mechanismy (BOZP, srovnatelné mzdové podmínky, resp. postup při jejich změnách, případná mlčenlivost, nábor přidělených zaměstnanců do kmenu uživatele) a další ustanovení, která provazují přílohy se smlouvou. U stanovení odměny lze použít buď způsob sjednání hodinové sazby za práci přiděleného zaměstnance, nebo užít koeficient, kterým je násobena hrubá měsíční mzda přiděleného zaměstnance.

Je třeba si důkladně sjednat i možnosti ukončení rámcové smlouvy, resp. dočasného přidělení zaměstnanců. Uživatelé preferují možnost okamžitého ukončení přidělení, a to i bez udání důvodu, pro AP to však bývá dosti problematické, zejm. při přidělování cizinců, u kterých je následné umístění často svízelné. V praxi se často tyto požadavky protnou na výpovědní době cca 14 dnů od doručení, kdy doručení je preferováno osobní, či si strany sjednají možnost elektronické komunikace.

Základní přílohy rámcové smlouvy jsou:

  • Rozhodnutí Úřadu práce České republiky, generálního ředitelství, kterým se vydává povolení ke zprostředkování podle § 14 odst. 1 písm b) zákona o zaměstnanosti

  • vzorová Objednávka

  • vzor Dohody o dočasném přidělení

  • Srovnatelné mzdové a pracovní podmínky kmenových zaměstnanců

Objednávka

Po podpisu rámcové smlouvy následuje konkrétní objednávka ze strany uživatele vůči AP. V této objednávce uživatel konkretizuje požadovaný počet zaměstnanců k dočasnému přidělení, jejich pracovní pozice, případné požadavky na odbornou a zdravotní způsobilost, očekávaný den nástupu do práce, dobu trvání dočasného přidělení, místo výkonu práce a případnou kontaktní osobu uživatele.

Je vždy nutné počítat s tím, že jde-li o přidělení zaměstnanců z třetích zemí, uživatel má vyvinout nezbytnou péči k tomu, aby si ověřil, že tito zaměstnanci disponují správným pracovním a pobytovým povolením. Tato povinnost již bývá přímo zanesena do rámcové smlouvy, stejně jako právo uživatele podmínit přidělení předložením příslušným dokladů.

Dohoda o dočasném přidělení

V reakci na objednávku spolu standardně uzavírají AP a uživatel Dohodu o dočasném přidělení. V této dohodě je zejména nutné uvést konkrétní zaměstnance, kteří jsou přidělování, vč. jejich osobních údajů a podrobností přidělení dle objednávky. Někteří uživatele slučují rámcovou smlouvu s touto dohodou do jednoho dokumentu, nicméně je to spíše na škodu, kdy se musí pro každé nové přidělení chystat dodatek a z praxe se často stává, že se tím vytváří zbytečně nepřehledná dokumentace.

Pokyn k dočasnému přidělení

Po uzavření dohody o dočasném přidělení následuje další krok, a to je samotné přidělení zaměstnanců. AP učiní písemný Pokyn k dočasnému přidělení, což je jednostranný úkon, ve kterém musí být specifikováno o jakého zaměstnance jde, k jakému uživateli je přidělován, na jakou pozici, po jakou dobu atd., opět dle informací uvedených v objednávce, resp. dohodě o dočasném přidělení.

Tento pokyn musí mít vždy dočasné přidělený zaměstnanec u sebe, resp. musí být schopen jej předložit při případné kontrole, zejm. ze strany orgánu SUIP. Jelikož AP má povinnost předložit při kontrole pracovní smlouvy všech zaměstnanců bez odkladu, doporučujeme mít s uživatelem domluveno místo, kde jsou tyto dokumenty, resp. jejich stejnopisy založeny, aby je bylo možné neprodleně předložit. Spoléhat pouze na to, že dočasně přidělený zaměstnanec skutečně bude pečlivě uchovávat pokyn u sebe se často nevyplácí.

Srovnatelné mzdové a pracovní podmínky

Posledním nezbytným dokumentem jsou tzv. Srovnatelné mzdové a pracovní podmínky kmenových zaměstnanců. Tyto sdělí písemně uživatel agentuře, musí být přílohou pokynu k dočasnému přidělení a je v nich definováno, jaké mzdové a pracovní podmínky mají kmenoví zaměstnanci uživatele na stejné pozici, na jakou je přidělen zaměstnanec AP. AP musí zajistit, aby přidělení zaměstnanci měli podmínky stejné. Je zde možnost určité odchylky, a to z již projudikovaných2 důvodů, jako je např. zběhlost v obsluze strojů, míra zapracování, výkonnost, spolehlivost, míra sepětí s uživatelem a loajality k němu, ale i zkušenost a schopnost adekvátně čelit nestandardním situacím. Legitimním rozdílem může být i jakási „seniorita“ či „juniorita“ zaměstnanců.

Za nedodržení srovnatelných mzdových a pracovních podmínek, byť jen např. v rovině poskytnuté dovolené, či odměny za některý z přesčasů bývají velmi často udělovány nezanedbatelné peněžité tresty a udělení takového trestu je důvodem k zahájení řízení o odebrání povolení ke zprostředkování podle § 14 odst. 1 písm b) zákona o zaměstnanosti.

1 zde však nutno podotknout, že zejména u mladých AP, kterým byla licence udělena v blízké minulosti se může stát, že ještě nebude v tomto seznamu propsána.

2 rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 2 Ads 335/2018 - 32

 

Články v sérii

Aktuální

Na co si dát pozor při spolupráci s agenturou práce po novele zákona o zaměstnanosti

Aktuální

Dokumentace nezbytná pro spolupráci uživatele a agentury práce