Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka upozornil, že na jedno volné místo nyní připadá v průměru 3,5 uchazeče o práci. "Nárůst počtu absolventů v evidenci je v září běžnou součástí období, kdy mladí lidé dokončují studium a hledají své první zaměstnání," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Roman Chlopčík. Trh práce podle něj zůstává stabilní.
Ve srovnání krajů zůstala nezaměstnanost nejvyšší v Ústeckém se 7,3 procenta, následoval Moravskoslezský se sedmi procenty a Karlovarský s 5,8 procenta. Nejnižší mezi regiony byla nezaměstnanost v Praze na úrovni 3,9 procenta, v Pardubickém kraji byla čtyřprocentní a 4,1 procenta shodně v Plzeňském a Královéhradeckém kraji a na Vysočině. "Ve srovnání se srpnem zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné úrovni v Karlovarském a v Ústeckém kraji, ve všech ostatních krajích poklesl o 0,1 procentního bodu," uvedl Úřad práce ČR.
Na úrovni okresů byl nejvyšší podíl lidí bez práce na Karvinsku s 10,5 procenta, Mostecku s 10,4 procenta a Bruntálsku s 8,4 procenta. Naopak velmi nízkou nezaměstnanost, tedy pod třemi procenty, eviduje Úřad práce ČR pouze v okresech Praha-východ a Praha-západ a Rychnov nad Kněžnou.
Pět procent třetí měsíc po sobě může působit jako zpráva, že se na trhu práce nic nemění. Pod stejným zaokrouhleným údajem ale v září vidíme pokles počtu uchazečů a růst nabídky volných míst. To je příznivý posun, který bychom však neměli zaměňovat za obrat dlouhodobějšího vývoje. Před rokem byla nezaměstnanost na 4,5 procenta, takže lidé dnes hledají práci v obtížnějším prostředí než loni. Teprve další měsíce ukážou, zda zářijové zlepšení vydrží.
Celostátní průměr navíc velmi málo vypovídá o možnostech konkrétního člověka. Na Karvinsku připadá na jedno evidované volné místo přes dvacet uchazečů, zatímco v okolí Prahy zůstává nezaměstnanost pod třemi procenty. Pro uchazeče proto nerozhoduje jen ochota pracovat, ale také dostupnost zaměstnání v dojezdové vzdálenosti a to, zda jeho zkušenosti odpovídají místním nabídkám. Rekvalifikace může pomoci překonat rozdíl v dovednostech, sama ale nevyřeší situaci, kdy vhodná práce v regionu chybí nebo se cesta za ní finančně nevyplatí.
Poměr 3,5 uchazeče na jedno volné místo také neznamená, že si každá firma může vybírat ze tří až čtyř vhodných kandidátů. Evidence úřadu práce nepokrývá celou nabídku zaměstnání a jednotlivé pozice se zásadně liší požadavky i lokalitou. Vyšší nezaměstnanost tak může existovat současně s obtížným obsazováním některých míst. Pro zaměstnavatele je to důvod přehodnotit, které dovednosti skutečně potřebují od prvního dne a které mohou člověka naučit. Příliš úzké požadavky mohou zbytečně vyřadit i uchazeče, kteří by práci po zaškolení dobře zvládli.
Zářijový příchod absolventů je příležitostí právě pro firmy, které dokážou nabídnout srozumitelnou cestu k první praxi. U člověka po škole nedává smysl požadovat stejnou pracovní historii jako u zkušeného zaměstnance. Důležitější je posoudit jeho základy, schopnost učit se a zájem o konkrétní práci. Firmy, které nabídnou kvalitní zaškolení, jasnou mzdu a realistická očekávání, si tím mohou rozšířit okruh kandidátů. Pro absolventy je zase podstatné, aby první zaměstnání přineslo zkušenosti a dovednosti, na kterých budou moci dál stavět.