Peníze až na šestém místě. Češky v IT mají jiné preference

Češky chtějí pracovat v IT. Musejí však neustále překonávat překážky a nerovnosti. Odstraněním diskriminace, netransparentnosti a všetečných dotazů při náboru se obor zatraktivní ženám, které tak můžou pomoct vyřešit nedostatek kvalitních IT specialistů. Češky požadují upřímnost, pracovní smlouvu a flexibilní přístup. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti No Fluff Jobs "Ženy v IT", který se uskutečnil v České republice, Polsku, Nizozemsku, Maďarsku a na Ukrajině.

Illustration

Jedním z hlavních pilířů společnosti No Fluff Jobs, portálu s přehlednými nabídkami prací v IT odvětví, je transparentnost. Kromě uvádění veškerých atributů v pracovních inzerátech včetně nabízené mzdy, což na 89 % žen považuje za jednu z hlavních informací inzerátu, se zabývá i rovností žen a můžu v odvětví. Důsledná transparentnost v rámci firem přitom může pomoct i v boji s diskriminací na pracovišti i s nastavením rovnosti. Ženy v IT, na rozdíl od mužů, musejí v oboru překonávat překážky a stereotypy. To jsou důvody, proč se v No Fluff Jobs rozhodli zpracovat report Ženy v IT 2023.

„Jsme si dobře vědomi značného genderového rozdílu v počtu odborníků na informační a komunikační technologie v České republice. Až v poměru 9:1 jsou ICT specialisté muži. Poměr mužů a žen mezi studenty vysokých škol v ČR je 83:17 a pouze 2,2 % všech mladých žen, které se hlásí na bakalářské studium, si jako svůj obor volí ICT. To je mimo jiné důvod, proč usilovně pracujeme na snížení tohoto rozdílu,“ říká Anna Valouchová, Impact Specialist v organizaci Czechitas, která je hlavním partnerem reportu.

Téměř polovina žen v IT zanechala kariéry v jiném oboru a rozhodla se pro práci právě v informačních technologiích. První velký příliv žen do IT Česko zaznamenalo během covidových restrikcí, kdy mnoho kandidátek o práci přišlo úplně nebo z rodinných důvodů potřebovaly flexibilní pracovní dobu.

Češky se do IT prostředí dostávají nejčastěji díky rekvalifikačním kurzům. Tímto způsobem začalo vIT pracovat přes 27 % žen (v porovnání s ostatními zeměmi je to nízké číslo – v Nizozemsku je to 42 %, Maďarsku 36 %, na Ukrajině 45 %). Samostudiem si pomohlo na 21,5 % Češek a necelých 21 % žen IT nebo příbuzný technický obor studovalo.

Výše uvedenému odpovídají i odpovědi respondentek. Víc než polovina uvádí své pracovní zkušenosti jako juniorní úroveň nebo mid. Téměř 16,5 % žen uvedlo, že v zaměstnání senioritu nedefinují, zbytek pak zastává pozice na úrovni senior nebo expert. Nejčastěji zastávanou specializací jsou Testing (19,6 %), Frontend (12,8 %) a Business Analysis (8,1 %).

Mezi pět nejvíc využívaných technologií se zařadily SQL (40,2 %), HTML a CSS (26,7 %), Java Script (23 %) a Python (22,16 %). Druhou nejčastější (27,8 %) odpovědí bylo, že respondentka na své pozici nepotřebuje znát žádný programovací jazyk.

V Česku na 63 % žen v technických oborech neví, kolik vydělávají jejich mužské protějšky. Procento se liší v Nizozemsku, kde takové informace nemá 53 % žen. V ostatních zemích, kde se průzkum uskutečnil, se hodnota liší jen o nízké jednotky procentních bodů. K vyšší platové rovnosti přitom může přispět pár jednoduchých změn.

Na úrovni firem jde o transparentnost jak v pracovních inzerátech, tak i mezi zaměstnanci a vedením. Firmy s vybudovanou pozitivní pověstí pak můžou na trhu získat konkurenční výhodu a přilákat specialistky a specialisty v oboru IT, který trpí jejich značným nedostatkem. Ke změněby měly přispět i jednotlivé státy či Evropská unie, a sice přijetím příslušných zákonů, které by podporovaly rovnost, a naopak postihovaly diskriminaci.

Sny versus mzdová realita

Na dotaz, kolik respondentky vydělávají čistého nejčastěji odpověděly, že 36.000 - 48.000 Kč (32,6 %). Druhou nejčastější odpovědí bylo rozpětí 48 - 60 tis. Kč (20,7 %) a třetí 24 - 36 tis. Kč (19,4 %). Pro zajímavost přes 100 tisíc korun měsíčně vydělává kolem 4,5 % respondentek.

Na otázku, kolik by respondentky chtěly, vzhledem ke svým dovednostem a zkušenostem, vydělávat měsíčně čistého nejčastěji odpověděly, že 36.000 - 48.000 Kč (27,9 %). Druhým nejkýženějším výdělkem je rozpětí 24 - 36 tis. Kč (16,9 %) a třetím 48 - 60 tis. Kč (16,2 %). Na 10 % žen cítí, že by bylo spravedlivé, kdyby vydělávaly přes 100 tisíc Kč.

Téměř třetině žen v IT se během roku 2022 nezměnily výdělky a pouze 58,5 procenta žen v odvětví je se svou mzdou spokojeno. Pokud jde o povýšení, jen 31,6 % žen ho dosáhlo. I přesto, že v IT odvětví panovalo napětí po ochladnutí covidového boomu a následném hromadném propouštění v technologických gigantech, změnilo práci téměř 40 % IT specialistek. Nejčastějšími důvody byly vyšší mzdy, širší možnosti seberozvoje a přívětivější firemní kultura.

S čím IT specialistky nejvíc bojují a co nejvíc stojí

Častými pracovními překážkami pro ženy v technických oborech jsou nerovnost, preference mužů při povýšení, nízká flexibilita zaměstnavatele ke sladění práce a role rodiče. Navíc se ukazuje, že ženy mají větší sklon k perfekcionismu než muži, což může míru stresu zvyšovat.

V dotazníku respondentky jako největší profesní výzvy uvedly (mohly vybrat až 3 odpovědi): osobní pohodu a stres (46,3 %), pokles motivace (38,7 %) a řízení času a projektů (24,2 %). Další v řadě byla ekonomická situace, komunikace na pracovišti, či dokonce nezaznamenaly žádné nepříjemné výzvy.

IT profesionálky se zdaleka nezajímají pouze o výši mzdy. Pro 77 % respondentek jsou důležité pružná pracovní doba, možnost práce na dálku (v inzerátech tuto informaci hledá 88 % žen) a přátelská atmosféra v zaměstnání. Vysoká mzda se umístila až na 6. místě. První dvě odpovědi souvisí s rolí matek a pečovatelek. Ženy v Evropě totiž v průměru věnují neplacené práci, tedy domácím pracím a vaření, 18,4 hodiny. Muži naproti tomu pouze 12,1 hodiny.

Nejčastější formou spolupráce je pozice s pracovní smlouvou. Pracuje tak přes 70 % žen a chtělo by jich tak pracovat dokonce 83 %. Přes 7 % žen je na volné noze.

Nevhodné otázky na pohovorech

Přes 55 % respondentek sice uvedlo, že jim nebyla položena žádná nevhodná otázka, nicméně i v dnešní době na pracovních pohovorech personalisté stále kladou nevhodné otázky, a to i přesto, že některé můžou být protiprávní. Ojediněle se náboráři dotazovali na zdravotní stav, politické názory nebo etnicitu. Respondentky uvedly, že v 10 % případů se personalisté zeptali na vzhled, věk nebo rodinný stav. Na pohlaví, děti a plánování rodiny padly dotazy přibližně v 15 % případů.

O průzkumu Ženy v IT 2023

Sběr dat trval od 16. ledna 2023 do 21. února 2023 v Česku, Polsku, Nizozemsku, Maďarsku, na Slovensku a Ukrajině metodou CAWI. Celkem se průzkumu účastnilo 4651 respondentek s trvalým pobytem v jedné z uvedených zemí. Celý report je k dispozici na stránce Insights na webu nofluffjobs.cz.

Data OECD