Důležitost řízení lidských zdrojů, rizik a změn v dnešní době

Žijeme v prostředí plném rizik. Setkáváme se s nimi na každém kroku, ale zdaleka ne vždy si jich s potřebným respektem všímáme. S hrozbami, které nám působí nebo mohou způsobit něco nepříjemného. O některých rizicích víme, potýkáme se s nimi, ale neumíme se jich zbavit. O jiných nevíme a často o nich ani vědět nechceme. Některá rizika jsou schovaná a čekají na svou příležitost. Když je cílevědomě nehledáme, dříve nebo později se dočkají. A každou chvíli pak musíme napravovat něco, čemu by bylo mnohem snadnější a levnější předejít, kdybychom se o skrytém riziku včas dozvěděli.

Jiří Kruliš, lektor manažerských kurzů společnosti TIMING Praha

V podmínkách permanentních hrozeb samozřejmě fungují podniky – jejich managementy i zaměstnanci. V dobách úspěchu si to ale jejich vedení uvědomuje málo a když se problémy objeví, je tím často zaskočeno. A navíc: současná doba bývá nazývána věkem turbulence nebo diskontinuity, někdy i chaosu.

Tempo změn se stále zvyšuje a změna se stává jedním z principů chování ekonomického prostředí. Globalizací ekonomiky narůstá počet konkurentů přicházejících každým dnem s novými produkty. Trh je dnes založen na dříve nepředstavitelné dostupnosti informací. Zkracuje se životní cyklus produktů i čas, který je k dispozici na jejich vývoj a uvedení na trh.

Důsledkem jsou nepřetržité a rychlé proměny – zákazníků, jejich požadavků a očekávání, dodavatelů i ostatních partnerů atd. Aby toho nebylo dost, zákonitě se neustále mění i vnitřní prostředí organizací. Život firem je proto nepřetržitým sledem změn a každá změna v sobě nese riziko. A změny bývají často zaváděny živelně a lidé se jim přirozeně brání.

Znovu a znovu potvrzovanou a přesto opomíjenou zkušeností je, že máme dvě možnosti, jak se k rizikům postavit: buď je včas poznat a předcházet jim, nebo spoléhat na štěstí a náhodu. První možnost nám otvírá cestu k optimalizaci a k úspěchu. Ta druhá skoro vždycky vede ke klopýtání, slepým uličkám, časovým ztrátám a ekonomickým škodám.

V čem mají podniky největší rezervy? Jakých chyb se často dopouštějí?

Je přirozené, že v každé organizaci, mnohé procesy a činností neprobíhají optimálně. Zkušenost ukazuje, že v mnoha českých organizacích si to manažeři plně neuvědomují a považují za normální se tím systematicky a proaktivně nezabývat. Nesnaží se včas odhalovat potenciální příčiny problémů a řeší je, až když se něco nežádoucího stane. A když se problémy objeví, jsou tím zaskočeni. Podniku a jeho pracovníkům pak nezbývá než ztrácet čas hašením problémů, které vůbec nemusely vzniknout, kdyby proaktivně využívali osvědčené postupy identifikace a prevence rizik.

A navíc: „chybami se člověk učí“. Odhalení rizika a poznání jeho příčin velmi často přináší příležitost něco zlepšit (procesy, postupy, podmínky…). Přináší výzvu a šanci obrátit nalezenou chybu v náš prospěch. Stále je však spíše výjimkou, když se vedení podniku systematicky zabývá proaktivním (nikoliv až reaktivním) odhalováním a snižováním rizik. A nejen to.

Lidé mají přirozenou tendenci zvykat si na rizika. Základem proto je dobrý přehled o všech podnikových procesech, které mohou způsobit nějaký problém. Vznik nežádoucích událostí často začíná souběhem dílčích, zdánlivě nevýznamných odchylek od požadovaného průběhu procesů, od jejich normálního nebo optimálního stavu (synergické, lavinové a domino- efekty).

Mluvíme-li o rizicích a hrozbách, nemyslíme samozřejmě pouze příčiny nehod a havárií, ale i všechny nedostatky a slabá místa, která mohou způsobit to, že lidský činitel při plnění pracovních úkolů udělá chybu. Chybu, která následně může způsobit procesní selhání.

Naším cílem by měla být prevence chyb, snížení kvality, nesplnění termínů, finančních a časových ztrát. Musíme také bránit snížení motivace zaměstnanců, narušování komunikace a týmové spolupráce, vzniku konfliktů, nežádoucí fluktuací atd.

Jedinou účinnou cestou jak předcházet rizikům, je systematické zavádění postupů, jejichž cílem je proaktivně hledat jejich příčiny (nedostatky a slabá místa v postupech, pracovních způsobilostech, podmínkách atd.) a vhodnými opatřeními snižovat pravděpodobnost a závažnost jejich možných nežádoucích následků (obsažný pohled na věc najdete např. v knize „Jak vítězit nad riziky“).

Předpokladem úspěchu je jak využívání postupů identifikace rizik, tak stálá péče o rozvoj schopností a dovedností manažerů v oblastech leadershipu, řízení a prevence podnikových rizik a řízení změn: jak v každodenní praxi vést podřízené, jak vést pracovní týmy, jak s nimi komunikovat, jak zvyšovat jejich výkon, motivaci, spokojenost, jak předcházet komplikacím při zavádění změn, stresům, fluktuacím, konfliktům, jak bojovat se „zloději času“ atd.

Zkušenosti ukazují, že vzdělávací kurzy v těchto oblastech přinášejí lepší efekty, když využívají interaktivní tréninkové a kreativní akce: řízené diskuse, brainstorming, brainwriting, společné řešení praktických manažerských problémů a taky vyzkoušení osvědčených postupů v modelových situacích.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace