Jak se v práci zbavit bolestí zad?

Znáte nějakého kancelářského pracovníka mezi třicítkou a čtyřicítkou, který nemá problémy se zády? Pak je to pravděpodobně někdo, kdo tyto problémy brzy mít bude. Možná to znáte i na vlastní kůži.

Tomáš Mráz, fyzioterapeut

Začala vás bolet záda, a tak jste si řekli, že budete chodit plavat, posilovat nebo na masáže. Možná jste to řešili i s lékařem. Absolvovali jste klasické kolečko praktický lékař – rentgen – rehabilitace.

Prošli jste několika lekcemi cvičení hrazenými pojišťovnou, kde jste se učili stejné pohyby jako osmdesátník po mrtvici nebo vrcholový sportovec, který svá záda namáhá zcela jinak než vy v kanceláři. Chvíli jste cvičili doma, ale už jste přestali. Pravděpodobně správně tušíte, že tudy cesta nevede.

Co konkrétně děláte špatně a jak můžete své problémy se zády řešit efektivněji? Zeptali jsme se fyzioterapeuta Tomáše Mráze, se kterým připravujeme pro HR News sérii článků doplněných videi na téma zdravý pohybový aparát a využití funkčního tréninku.

Proč lidi bolí záda?

Zjednodušeně řečeno proto, že nás doba tlačí k tomu, že nestíháme kompenzovat nedostatek pohybu přes den. Svůj vliv má i posunutí pracovní polohy více do sedu. Dochází ke zkracování významných svalových skupin a k ochabování těla, protože nemusí korigovat a kompenzovat nestability, které jsou během stoje a pohybu. Poslední dobou se objevilo hned několik velkých studií, které hovoří o tom, že sedavé zaměstnání je stejně nebezpečné jako kouření nebo obezita. Dále neumíme relaxovat mimo práci a tím tělu nedopřejeme čas pro regeneraci, kterou potřebuje do dalšího dne.

Když se člověk rozhodne něco se svými zády dělat, kde by měl začít?

V první řadě udělat rozhodnutí, že chci opravdu něco řešit a smířit se s tím, že to nepůjde zázračnou pilulkou nebo mastí z reklamy. Následně určit, o jaký je typ diskomfortu se jedná – únava, bolest, tlak, tah. Zamyslet se nad polohou, kterou v práci nejčastěji zaujímá a zkusit změnit posed, nastavení monitoru, sed v autě. To platí v případech únavy a tahu. Pokud již jde o bolest nebo únavu po probuzení po ránu, měl by člověk zkontaktovat fyzioterapeuta/lékaře, který má dostatečné vzdělání, aby posoudil stav klienta a rozhodl o dalším postupu.

V čem se často chybuje?

Nejméně úspěšné řešení bývá cvičení na vlastní pěst v posilovně nebo doma. Bohužel je tento postup nejčastější, vetšinou dochází ke zhoršení stavu nebo posunu problémů do chronického stádia, ze kterého je složitější cesta zpět. Další oblíbený postup je návštěva maséra, který nám má pomoci.

Proč není dobré jít na masáž?

Masáž je pouze podpůrný prostředek, který by měl být spjat s fyzioterapií. Má za úkol uvolnit nebo nastimulovat svalový systém v závislosti na zvolené léčbě. Masér by měl úzce spolupracovat s fyzioterapeutem, což se bohužel neděje. Maséři pak suplují práci fyzioterapeuta a mohou nasekat ještě větší paseku.

Můžete uvést příklady chybné léčby problémů se zády, s nimiž jste se setkal ve své praxi? Proč podle vás příliš nefungují tradiční metody fyzioterapie hrazené pojišťovnou?

V dnešní době se bohužel z rehabilitace stal systém velkovýroby na zdraví a individuální nebo celostní pohled se vytratil. Plno lidí odchází z rehabilitace ve stejném nebo mírně lepším stavu, ale k vyléčení jim ještě pocitově něco chybí. Problém je v tom, že tradiční postupy nevedou k znovunastavení dynamické a neuromuskulární kontroly. Ve specifických případech může docházet i ke zhoršení stávajícího stavu klienta.

Jako příklad špatného postupu uvedu klienta s chronickými bolestmi zad a jeho subjektivní odpověď na dotaz: Co s vámi dělali na rehabilitaci?: „Dostal jsem vířivku, pak jsem s mokrýma plavkama čekal na chodbě na elektriku a na závěr mě masírovali molitanový míčkem.

Co tedy funguje lépe?

Jako standardně v každé profesi je to individuální přístup, který umožní odebrat dobře anamnézu, provést dobré kineziologické vyšetření a na základě toho pak stanovit pohybovou diagnózu a připravit terapeutický plán. Klient však musí pochopit, že to nepůjde bez jeho úsilí, terapeut může poskytnout návod, ale zbytek už je na klientovi. Je mylné se domnívat, že zvládneme zkompenzovat celodenní sezení desetiminutovým cvičením večer. Dalším úskalím je dlouhodobé dodržování nastaveného plánu. Pokud vás bolí záda 2 až 3 roky nečekejte, že po čtrnáctidenním cvičení bude vše jako dřív.

Vysvětlete nám koncept funkčního tréninku, který používáte.

Funkční trénink pracuje s nácvikem specifického pohybu. V našem případě se využívá pohyb, který způsobuje bolest, oslabení, přetížení segmentu (kloubu), například ohnutí, zvedání břemene, sed, kopnutí do míče. Pracuje s nastavením neuromuskulární kontroly segmentu a nastavení dynamické stability segmentu. Výhoda tohoto tréninku je velká variabilita a okamžitá zpětná vazba. Zároveň se snažím klienta instruovat, co může ihned udělat v práci, aby již začal snižovat další poškození během sedu. Využívám systém různých připomínek (které připomenou, aby provedl korekční cvik, nebo se postavil, prošel), správné nastavení pracovní plochy, posedu v autě, na kole atd.

Co znamená a proč je důležitá „neuromuskularní kontrola“?

Neuromuskulární kontrola je proces řízení pohybu na úrovni mozku a svalů. Mozek je ředitel společnosti a svaly jsou zaměstnanci firmy. Pokud bude váznout komunikace mezi ředitelem a zaměstnanci (v obou směrech dolů/nahoru), nebude společnost nikdy prosperovat. Za optimální situace neuromuskulární kontrola doprovází a řídí každý váš pohyb. K pochopení tohoto jevu je třeba vysvětlit průběh neuromuskulární kontroly.

1. motivace - chcete něco udělat, někam se pohnout

2. feed forward (dopředná vazba) - milisekundy před provedením pohybu dochází k aktivaci stabilizačních svalů

3. pohyb – samotný zamýšlený pohyb

4. feedback – zpětná vazba, kterou si vyžádá mozek pro analýzu pohybu

Pokud dojde k rozpadu této kaskády, dochází ke špatnému nastavení dynamické stability segmentu (kloubu) a přetížení s následnou dysbalancí a budoucí bolestí.

Co byste doporučil klasickým kancelářským pracovníkům z hlediska prevence a léčby bolesti zad?

Buďte aktivní! Seďte aktivně a pohodlně, správně nastavit židli, pracovní místo. Vložit pohyb do práce, pokud mohu pracovat ve stoje snažit se měnit sed za stoj. Tisknout na kolegovo tiskárnu nebo si dát pití 3 až 4 metry od stolu, abych musel vstát a změnit nastavení segmentů páteře. Každou hodinu třeba vyjít schody a vrátit se zpět... Cokoliv, co vás rozpohybuje. Bohužel dnes se pro aktivní sed a kompenzaci vžila představa sezení na míči atp., ale míč je pomůcka určená na cvičení, ne na dlouhodobé sezení. Samotné sezení na míči může ještě paradoxně eskalovat problémy. Pokud již máte problém, kontaktujte odborníka na pohybový aparát a nechte si poradit. Doporučuji také aktivní relaxaci po práci.

Jaké je vaše doporučení pro dělnické profese?

Nelze dát jednoznačnou odpověď, protože vždy záleží na pozici, kterou klient zaujímá a na cyklicky se opakujících pohybech v práci. Zajímavější je koncept, který se využívá v severských státech. V Norsku zaměstnavatel dává přímo zaměstnancům do smlouvy, že budou chodit na kompenzační cvičení na pracovišti. Toto cvičení vede fyzioterapeut se znalostí výrobního procesu a připraví kompenzační cvičení pro zaměstnance. Takto sledovali své ekonomické výsledky během jednoho roku v továrně na výrobu volantů. Po roce zjistili, že ušetřili na nemocenské ve vztahu s bolestmi pohybového aparátu přes 3 miliony norských korun.

Co děláte pro své zdraví vy sám?

Nesleduji zprávy z české politiky! Raduji se z volného času s dcerou, ženou a psem. Již delší dobu běhám a letos se připravuji na své dva první 1/2maratony.

Na jaké vaše další příspěvky se můžeme těšit na HR News?

Na video články, v nichž si představíme typické problémy se zády v práci a ukážeme si, jak je řešit.


Tomáš Mráz je otec, fyzioterapeut, podolog a amatérský běžec. Narodil se v Plzni v roce 1980. Vystudoval střední průmyslovou školu stavební a dále obor diplomovaný fyzioterapeut na vyšší odborné škole. V roce 2003 začal pracovat ve Fakultní nemocnici Plzeň, kde měl na starosti rehabilitace na neurochirurgickém oddělení. Díky práci na tomto detašovaném pracovišti prošel celou řadou oddělení od gynekologie, přes hematoonkologii až po jednotku intenzivní a resuscitační péče dětské kliniky.

V roce 2009 odešel s bývalým pacientem a nyní společníkem Ondřejem Rudolfem do privátní praxe Kineos fyziocenrum s.r.o. Ve své soukromé praxi používá principy funkčního tréninku v kombinaci se zařízením Redcord a principy Neurac (neuromuskulárná aktivace). Těší se na novou výzvu ve spolupráci s HR News na sérii videí na téma zdravý pohybový aparát a využití funkčního tréninku.

Obraťte se na HR News, rádi Vám zprostředkujeme setkání s Tomášem Mrázem. Pište na info@hrnews.cz či volejte +420 222 744 111.