V našem seriálu postupně procházíme jednotlivé ingredience manažerského mistrovství. Dnes zavítáme na pole „mindsetu“ – způsobu uvažování. I na tomto poli najdeme řadu doporučení, jak by měl manažer uvažovat. Například v článku 13 questions to ask yourself to figure out if you're a leader or a follower Dr. Travis Bradberry píše, že leadership je o tom, jaké nastavení myšlení člověk má – konkrétně proaktivní, optimistické, vidící spíše příležitosti než nutné úkoly.
Proč je myšlení důležité? Vycházím z toho, jak o věcech přemýšlíme, tak se také chováme. Tedy naše chování je určeno tím, jak o situaci, o lidech přemýšlíme.
Způsob uvažování zásadně ovlivňuje rozhodnutí, která manažer činí
Úkolem manažera je dělat rozhodnutí – určit rozumný a včasný směr a cíle založené na měnících se okolnostech a situaci. Obvykle se požaduje, aby rozhodnutí bylo rychlé a hned se šlo do akce. Akce je důležitá, musí to být nicméně správná akce, ve správný čas, správným způsobem, abychom dosáhli správného výsledku.
Jak je to s rychlostí rozhodnutí a jeho kvalitou? Alarmující zjištění přináší Dr. Paul Nutt ve své knize Why Decisions Fail (2002), kde uvádí, že 80 % rozhodnutí top manažeři učinili bez zvážení alternativy.
Je pochopitelné, že se snažíme o rychlá rozhodnutí. Naše první reakce na situaci je automatická. Vychází z našich návyků a zkušeností. Hrozí zde, že se uzavřeme do jednoho úhlu pohledu (tím, že spoléháme pouze na osobní zkušenost, specializaci, vzdělání nebo intuici), a pak často nevidíme celkový obraz a hůře nacházíme kreativní řešení, alternativy a také rizika. Posilujeme existující vzorce, omezujeme inovaci.
Rychlá odpověď se hodí na rutinní rozhodnutí. V dnešním dynamickém prostředí většina rozhodnutí vyžaduje hlubší pochopení a dobrou analýzu. Komplexní situace požaduje více než intuitivní odpověď – tady přichází ke slovu pomalost.
Rychlost a pomalost
Pro rozhodování a řešení situací potřebujeme obojí – rychlost a pomalost.
Rychlost nám umožňuje zvládnout část řešení automaticky. Tady platí, čím víc znalostí, zkušeností („základové dovednosti“) máme, tím rychleji si můžeme udělat první vhled. Je to automatická reakce. Tento náš „prvotní“ způsob přemýšlení o situaci nám poskytuje rámec pro další analýzu – pro zapojení dalších vhledů a hledisek.
A tady přichází na řadu pomalost – moudrost se objevuje, když se rozhodnu, co přidat ke své rychlé reakci. Martin Seligman, když se zabývá úspěchem, tuto část řešení úkolu nazývá exekutivními funkcemi – plánování, analýza, kontrola postupu, kreativita. Jaká hlediska a jaké alternativy potřebuji zvážit? Co přehlížím? Co s čím souvisí? Co o tom ještě vím? Tyto procesy již nejsou automatické, jsou vědomé, tvořící něco nového. A to vyžaduje čas.
Je to zvláštní paradox – čím víc jsem na začátku rychlejší, o to víc času mi zůstává na to být pomalejší a tím lepší bude výsledek.
Jak tedy na rozhodnutí
Kvalitní rozhodnutí není až tak otázkou IQ, je více o schopnosti a ochotě vidět věci z různých úhlů pohledu.
Když se zdá, že něco má jasné řešení, považujte to za past. Prozkoumejte předpoklady a domněnky, hledejte všechny možnosti a zvažte možné i nepravděpodobné, než se rozhodnete. Prověřujte svoje přesvědčení. Protože každý máme svůj způsob uvažování, soubor přesvědčení, který určuje naše prvotní akce. Když ho poznáme a uvědomujeme si, můžeme získat náhled nad tím, které faktory při rozhodování zdůrazňujeme, mají pro nás větší váhu, a které naopak přehlížíme.
A nezapomeňte, kvalitní rozhodnutí potřebuje obojí – rychlost i pomalost.
Příště zůstaneme ještě v oblasti „mindsetu“ a budeme se zabývat tím, jak způsob uvažování podporuje další důležitou dovednost manažera – schopnost ovlivňovat druhé.