Telecommuting - horší než lepší?

Lidé začali pracovat „na dálku“ ze svých domovů s nadějí, že si tak zajistí dokonalejší rovnováhu mezi svou prací a rodinou. Nyní však někteří zjišťují, že pracují více hodin než klasičtí zaměstnanci, jsou vystaveni většímu stresu a jejich kariéra mizí v nenávratnu. Studie hovoří o tom, že tito lidé mají problémy s ukončením práce. To potom neblaze ovlivňuje jejich rodiny. Rodinní příslušníci takového pracovníka vidí doma a chtějí s ním například mluvit, zatímco on jen charakteristicky zakřičí a vyprovodí je.

Společná studie americké Harvardské univerzity a kanadské Simon Fraser University zkoumala 300 amerických zaměstnanců a 95 manažerů. Došla přitom k závěru, že osobní život zaměstnanců pracujících na dálku ohrožuje nedostatečný prostor a technická infrastruktura. Stěžují si také, že pro jejich práci doma nemá rodina pochopení a ani přátelé ji často nerespektují. Nakonec jim chybí i osobní kontakt s kolegy.

Statistika Mezinárodní asociace a rady pro práci na dálku (International Telework Association and Council) uvádí, že v roce 2001 pracovalo na dálku jen v USA 28 milionů osob. Ty vidí kromě uvedených negativ na své práci i pozitiva. Odborníci hovoří o tom, že i když se někteří zaměstnanci možnosti práce z domova dobrovolně vzdávají, firmy by měly v nabízení této flexibility práce pokračovat. Naopak je třeba zaměstnancům pomoci vytvořit optimálnější podmínky, zejména motivovat. Práce doma není žádnou doménou poustevníků, zaměstnanci musejí mít kontakt s ostatními lidmi.

**Datum vydání:** VIII/2003